Data ke Covid-19: Budeme na konci týdne jako Švédsko?

Sedli jsme si na pár hodin k základním statistikám. Zkusili jsme nad čísly ostatních zemí namodelovat, jak by se mohly v nejbližších dnech vyvíjet případy koronaviru v Česku.

UPOZORNĚNÍ: Předpovědí, grafů a statistik je mnoho. Zde najdete pár od Neovlivní.cz. Všechny níže uvedené modely jsou jen jeden z možných pohledů na velmi hrubá data. Je mnoho parametrů, které jsme logicky nevzali v úvahu. Tak prosíme, buďte shovívaví.

Zkusili jsme vybrané evropské země srovnat na stejnou “startovní čáru”. Jako BOD NULA jsme zvolili okamžik, kdy v dané zemi počet případů poprvé dosáhl 100.

A díky tomu, že ve většině evropských států tento okamžik nastal mnohem dříve, než v České republice (u nás jsme překročili stovku mezi 11. a 12. březnem), jsme pak hledali možné shody. Zjednodušeně: Posunuli jsme data z Itálie, Německa, Španělska, Švýcarska, Švédska, Nizozemska, Rakouska a Polska v čase – tak, aby vznikl srovnatelný “Bod nula”.

Zajímalo nás, jaké procentní růsty ze dne na den zaznamenaly výše uvedené státy poté, co počet případů Covid-19 překonal v dané zemi 100. Z tohoto pohledu je jedno, že v Itálii dosáhli stovky již po 22. únoru, v Německu 29.2. a ve Švýcarsku po 4. březnu.

Jako zdaleka nejbližší oficiálním datům z ČR se ukázalo být Švédsko. Poté, co dosáhlo své stovky, vykazuje velmi podobná procenta mezidenních přírůstků jako Česko. I podíl nemocných na počtu obyvatel je podle statistik překvapivě blízký (a jako bonus je shodou okolností Švédů i srovnatelně, tedy 10 milionů).

Švédsko dosáhlo “100 případů”o šest dní dříve, než Česko – již mezi 5. a 6. březnem. Tudíž jsme těchto pět dní náskoku vzali a zkusili namodelovat českou budoucnost.

Takže – pokud koronavirus v ČR bude i dál kopírovat švédskou cestu, bude v pátek u nás mezi 1783 a 1876 nakaženými lidmi. První číslo vychází z předpokladu, že procentní růst našich případů bude denně kopírovat Švédsko. Číslo 1876 je o něco vyšší, protože je modelováno ze švédského procentního přírůstku podílu nemocných v populaci.

I další graf srovnal všechny země do stejného “Dne nula”.

Ukazuje prvních 10 dní, protože v Česku od našeho 100. případu uplynulo právě tolik času – nejnovější statistiku v době vydání tohoto článku máme k 21. 3. 2020.

Na tabulce níže zaujme například fakt, že mezi zeměmi s velmi tvrdou restriktivní politikou vlády (Česko) a státy, které zvolili alternativní cesty v boji s Covid-19, nejsou v počtech případů žádné rozdíly. Naopak, Nizozemsko se svým “neuzavřeným” přístupem ke koronaviru, v prvních deseti dnech po překonání 100 případů vycházelo jako jedna z nejlepších zemí.

A Švédsko? Tamní vláda se rozhodla primárně ochraňovat tamní ekonomiku. A tudíž zatím nenastavila principy “zákazu vycházení”, ani neuzavřela plošně obchody ani firmy, natož aby vracela na hranice závory a pohraničníky. A přesto ve srovnání s Českem vychází počet identifikovaných případů takřka identicky. I křivka vývoje nákazy v prvních deseti dnech po překonání “Případu 100” je nečekaně shodná.

Co zarazí, jsou statistiky mrtvých. Naše srovnání s nimi sice nepracuje. Avšak ve všech zemích níže – včetně Švédska – se po překonání stovkové hranice objevily první případy starých či nemocných, kteří Covid-19 podlehli. V České oficiální statistice k dnešku žádné oběti. Aktualizováno 20:09: Úřady oznámily první úmrtí v ČR, podlehl pětadevadesátiletý muž.

 

Poslední z modelů je čistě teoretický. Opravdové “Co by, kdyby”.

Zajímalo nás, jak by asi vypadala data v ČR, pokud by po překonání stovky případů denní statistiky začaly kopírovat trendy ve vybraných zemích. V tabulce je tudíž vidět, že kdyby po 11. březnu české přírůstky kopírovaly tempo Itálie, byla by k 21. březnu čísla mnohem temnější. Protože Itálie překonala stovku již 23. února, posloužily nám dny následující jako podklad pro český model. V překladu: Růst mezi 11. a 12. březnem ČR jsme zkusili namodelovat podle procenta, jakým přiskočily případy v Itálii mezi 22. a 23. únorem.

Výsledky vidíte níže. Nejčervenější políčko v každém dni patří zemi, podle níž by model pro Česko vycházel nejhůř. Jasně zelená je nejlepší, oranžová střed. Datové podklady jsou k 21.3. Nejdelší časovou projekci umožňují vzorce z Itálie, protože její časovou řadu bereme od 22.2. Naopak Polsko dosáhlo stovky případů až po Česku, proto u něj zatím projekce není možná.

Z této spekulativní tabulky například vidíme, že:

• v prvních deseti dnech po dosažení čísla 100 byla jednoznačně nehorší zemí Itálie. Kdyby Česko kopírovalo její vývoj, byly by k tomuto víkendu u nás již 3000 případů;
• pak se však trend zlomil, nejhorší dynamiku pro ČR by aktuálně znamenal vývoj ve Španělsku;
• a data posledních dní ukazují, že nové případy procentuálně rychleji přibývají i v Německu, italský růst je tak nyní “až” třetí nejhorší;
• ale německý trend může být ve skutečnosti pozitivní zpráva, může totiž dokazovat, že v zemi masivně testují obyvatelstvo;
• Švýcarsko i Rakousko zápolí zatím s virem mnohem hůře než ČR, pokud by se od 11. března Česko vyvíjelo podle jejich trendů, byly by aktuální statistiky vyšší o stovky případů. A stejně tak procento nakažené populace;
• Vedle Švédska se relativně drží i Nizozemci (znovu – nepočítáme případy úmrtí, každá země zvolila zcela jiný přístup k testování, izolaci i prioritní léčbě). A z prvotních dat se zdá, že ještě lepší trend by mohlo mít Polsko, ale řada je zatím krátká;