Komentář: Vláda by měla lidem říct tvrdou pravdu

Nebylo by lepší prostě natvrdo říci, ať se připravíme na to, že už na podzim holt budeme doma chodit v tlustém svetru místo v tričku s krátkým rukávem, ptá se bývalý vládní úředník Ondřej Votruba.

Kdysi někdo trefně hovořil o politice „utahování opasků“ a i když nutně nemusím souhlasit s celkovým světonázorem toho dotyčného, ve své době to bylo dobré přirovnání a svým způsobem jakési férové upozornění českého lidu, že nadejdou těžší časy.


Ilustrace: Peteri / Shutterstock.com

Dnes je situace o poznání dramatičtější: po dvou covidových letech, které přinesly spoustu omezení, až neřešitelné finanční problémy pro některé firmy, ale také pořádné rozbourání některých globálních dodavatelských řetězců, náhle přišla ruská agrese na Ukrajině a i s tím spojená zcela zásadní energetická krize. Elektřina hrozně zdražila. Benzín hrozně zdražil. Plyn zdražil ze všeho nejvíc a hlavně brzo možná nebude (z Ruska) vůbec.

Do toho velmi vysoká inflace, která navíc ještě pořád nenašla svůj vrchol a řada dalších problémů, takže nová vláda, která nic z toho nezpůsobila, neví, co dřív. Snaží se, ale dle mého soudu stále nedostatečně upozorňuje na to, co nás pravděpodobně čeká. Přijde mi, jako by většina národa žila trochu odtržená od reality s tím, že „covid přece už skončil a stejně to byla jen rýmička“ (což zřejmě není pravda, ale v ekonomice každopádně udělal pořádný binec) a že „válka je přece na Ukrajině, nás se netýká“ (což zjevně není pravda, protože se nás týká bezprostředně, a to nejenom bezpečnostně). Všechny tyto události posledních více než dvou let (a to ani nemluvím o v jejich důsledku sníženém tempu práce v mnoha odvětvích, kdy někteří lidé zpohodlněli nebo zčásti přepnuli svou pozornost k nepracovním aktivitám) v součtu udělaly v ekonomice, kde všechno souvisí se vším, takový „zářez“, že se to prostě musí někde projevit. Jedna plus jedna nejsou tři. Nelze prostě udržet stejnou životní úroveň (a to nemyslím jenom finančně), jako do roku 2019 kvůli výrazně kleslým úsporám z rozsahu, efektivitě, motivaci a dalším klesajícím veličinám.

Zásadní je dnes energetika. V Německu se veřejně upozorňuje na to, že by se lidé měli sprchovat kratší dobu, v Polsku mluví vláda o větším zateplování domů nebo menších porcích jídla. V Česku jsme zatím ujišťováni, že „pro domácnosti bude plyn vždy“.

Jenomže upřímně já si nemyslím, že to je dobrá zpráva. Pokud Rusko plyn zcela vypne, a tady věřím, že pravděpodobnost je dnes už větší než 50%, plynu bude zatraceně málo, a to i přes to, že máme už ze tří čtvrtin plné zásobníky, že bude v EU minimálně určitá forma solidarity a že vláda aktivně jezdí tu do Kataru, do Holandska, aby zajistila plyn jinde nebo jinou surovinu místo zemního plynu.

Nebylo by lepší prostě natvrdo říci, ať se připravíme na to, že už na podzim holt budeme doma chodit v tlustém svetru místo v tričku s krátkým rukávem? Už dvakrát jsem žil v Japonsku (celkem 7 let), takže vím, že většina japonských domácností vůbec doma nemá centrální topení. Dá se tam sice v krizových případech topit klimatizací, ale to je drahé a vysouší to vzduch, tak to dělá málokdo. Japonci prostě přes zimu mají doma dost velkou zimu (hluboko pod 20 stupňů, v noci klidně i pod 15) a také s tím umí žít. Celá rodina se vystřídá a podstatně zahřeje během večera ve vaně s tou jednou stejnou horkou vodou a to třeba i dva večery za sebou (vany bývají vybavené ohřevem vody) a tu stejnou vodu pak ještě použije i do pračky (domácnosti bývají vybavené příslušnou hadicí s malým čerpadlem). Pravda, s elektřinou dřív hodně plýtvali a šetřit je naučila až havárie v atomové elektrárně Fukušima po zemětřesení a tsunami v březnu 2011, ale že se dá zima přežít i s doma poměrně nízkou teplotou už tam prověřily celé generace. Je sice pravda, že třeba v Tokiu klesá venkovní teplota pod nulu jen výjimečně, ale principiálně to neznamená, že by ani u nás nešlo v zimě velmi výrazně ušetřit na vytápění domácností (plyn i finance obecně).

Druhá možnost je nechat žít domácnosti, jak jsou zvyklé, což mi v dané situaci okolního světa přijde poněkud nepatřičné, a odříznout od plynu – tj. obětovat – průmysl. To ovšem spolehlivě přinese dominový efekt, kdy budou bankrotovat nejdříve vybrané výrobní podniky, poté jejich dodavatelé/klienti a následně i další. V domácnostech pak bude sedět velké procento nezaměstnaných lidí. Ale hlavně, že jim u toho bude teplo.

   Autor pracoval 10 let pro český stát ve vysokých úřednických pozicích

Zdroj náhledové foto:  Peteri / Shutterstock.com

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email