Cena sankcí a protisankcí: Nakolik Putina loni zabolela odveta Západu

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek analyzuje, nakolik Vladimira Putina zasáhly sankce západních zemí.

Ekonomické sankce uvalené západními zeměmi vedly k recesi ruské ekonomiky: podle odhadů ruské vlády a centrální banky v roce 2022 klesne ruský HDP asi o 3 % a propad ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí bude přibližně 7 % ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím loňského roku. Sankce a protisankce (omezení dodávek ruského plynu do Evropy) ovlivnily příjmy ruského rozpočtu. Za 10 měsíců roku 2022 se tato část rozpočtových příjmů oproti stejnému období loňského roku snížila o 20 %.

Ruská ekonomika je vysoce závislá na ropném a plynárenském sektoru: vývoz ropy a plynu v roce 2021 činil 49,5 % celkového vývozu zboží, což je vice než 35 % příjmů federálního rozpočtu. Od srpna 2021 největší producent plynu v Rusku trvale snižoval prodeje na svém nejdůležitějším trhu, v zemích EU. Za 11 měsíců (leden – polovina listopadu) se vývoz plynu z Ruska do Evropy (včetně Turecka) snížil o téměř 45 % a produkce plynu Gazpromem klesla téměř o 20 %. Z pohledu peněžních příjmů však zvítězil Gazprom a ruský rozpočet: prudký nárůst cen na evropském trhu (460 % do roku 2021) zvýšil příjmy společnosti natolik, že vláda zavedla dočasnou (na tři měsíce) daň na příjmech Gazpromu ve výši 1,25 bilionu rublů, díky čemuž se roční příjmy rozpočtu zvýšily o 5 %.

5. prosince vstoupilo v platnost embargo EU na nákup ruské ropy a 5. února na nákup ruských ropných produktů. Kromě toho 5. prosince G7 oznámila „cenový strop“ pro ruskou ropu, stanovený na 60 dolarů za barel, což je o 10 % nižší než skutečná prodejní cena ruské ropy na export v listopadu 2022.

Ministerstvo financí RF v takové situaci navrhlo upustit od zákonných pravidel pro výpočet příjmů souvisejících s těžbou a vývozem ropy a stanovit v rozpočtu nominální výši těchto příjmů, která bude činit 34 % celkových příjmů. V absolutním vyjádření se tato pevná výše příjmů téměř shoduje s úrovní obdobných příjmů v roce 2021, což na první pohled zpochybňuje její proveditelnost. Je nepravděpodobné, že by Rusko v příštím roce pod tlakem sankcí dokázalo oproti roku 2021 zvýšit produkci nebo export ropy. Průměrná skutečná vývozní cena ruské ropy v roce 2021 byla 69 USD za barel, což odpovídá úrovni září-října 2022. Aktuální kurz rublu vůči dolaru je o 15 % vyšší než průměr pro rok 2021 a vláda RF nevidí velkou pravděpodobnost výrazného oslabení rublu v nadcházejícím roce. Tyto faktory mohou snížit rozpočtové příjmy z těžby a vývozu uhlovodíků o 15–20 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2021.

Závěrem je nutno říci, ze i když tento rok ruský státní rozpočet má dostatek peněz, tak díky sankcím EU a USA dojde ke snížení příjmů rozpočtu. Za plyn i za ropu cca o 20%. Nemyslím si, ze tento výpadek je Rusko v krátkodobém horizontu schopno nahradit ať již zvýšením daní z těžby nerostů pro společnosti vyrábějící uhlovodíky, nebo přesměrováním exportu na jiné trhy.

Autor Petr Mlejnek je bezpečnostní expert, pracoval roky v tajných službách a armádě, kde působil jako výsadkář. Ze státních služeb odešel letos z pozice šéfa civilní rozvědky, a to kvůli kauze Dozimetr.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com