Chytrá karanténa: Proč to zkrachovalo a kdo za to může

Tam, kde musela vláda Andreje Babiše sama něco odpracovat, ukázalo se, že to zkrátka nefunguje.

Příběh půlmiliardové investice z veřejných peněz do IT systémů na boj s covidem, u něhož NKÚ potvrdil absolutní selhání bývalé vlády, může sloužit jako ilustrace skutečného obrazu vládnutí Andreje Babiše.

Nejvyšší kontrolní úřad pro to má ve svém nálezu následující slova: chaos, nepřipravenost, improvizace.

A navíc hrozí, že veřejné peníze Babišova vláda ve skutečnosti utratila úplně zbytečně. “Existuje tak reálná možnost, že navzdory vynaloženým penězům nebude systém služeb Chytrá karanténa využíván při případných budoucích epidemiích,” stojí v kontrolní zprávě.

Příběh, na jehož konci je k tomuto měsíci přes 40 tisíc mrtvých během pandemie covid-19, měli přitom po celou dobu v rukou především dva politici: Andrej Babiš a Adam Vojtěch, coby jeho ministr.

Chytrou karanténu připravili pro stát na klíč dobrovolníci z byznysu. Jak jsme už dříve doložili, ve chvíli, kdy si ji plně převzal stát, respektive ministerstvo zdravotnictví, to byl konec. Tam, kde to za Babišovu administrativu už nikdo jiný odpracovat nemohl, se ukázalo, že to zkrátka nefunguje.

“Chytrá karanténa absolutně nefunguje a již použití slova chytrá u toho, co se děje, by mělo být trestné. Lidé se dozvídají výsledky testů pozdě, a mnozí tak zbytečně žijí ve stresu a mnozí tak zbytečně sedí v karanténě,“ konstatoval svazek obcí na Karvinsku pár měsíců poté, co měl stát projekt plně pod kontrolou.

Situaci komplikovala po celou dobu zejména skutečnost, že Andrej Babiš v roli premiéra sice nechtěl nést odpovědnost za celek, ale coby mikromanažer se vyřádil. Jeho tweet o tom, že počítá vakcíny, nebyl podle jeho spolupracovníků vymyšlený.

Už v době, kdy kvůli sabotování ze strany ministerstva zdravotnictví Chytrá karanténa zkolabovala, IT specialisté z byznysu, kteří státu zdarma pomáhali, popisovali scénky s názvem „ÁBé udělá dobrý den“. 

Co to znamená, ilustruje následující příběh. Když začali pro stát chystat infolinku, která měla odlehčit zahlceným krizovým linkám, úředníci z Vojtěchova resortu jim odmítali vydat data. „Říkali jsme jim: máme na to usnesení vlády. A oni, že usnesení sice ukládá vznik linky, ale už jim neukládá nám data vydat. A že se kvůli tomu nenechají zavřít. Musel zasáhnout osobně premiér a doslova je seřvat. Na šéfku jedné z krajských hygien ječel asi deset minut, ať se na to vyse… a prostě to udělají. To se pak opakovalo i u jiných případů. Nepohnuli se, dokud nezasáhl Babiš. Začali jsme tomu říkat, že ÁBé zase musí udělat dobrý den,“ popisoval jeden ze zástupců byznysu.

Jenže „ÁBé“ dělal dobrý den, jen dokud ho to bavilo. A když svou pozornost přesunul zase jinam, úředníci polevili. A současně nebyla nastavená pravidla, aby to běželo bez jeho neustálé kontroly.

Navzdory slibům a veřejným prohlášením navíc nemělo ministerstvo zdravotnictví volné ruce. Jeden příklad za všechny. Hygienička Svrčinová po dohodě s Vojtěchem v jednu chvíli prosadila, že skončí plošné testování ve školách, protože antigenní testy jsou stejně nepřesné. Plukovník Petr Šnajdárek, což je armádní důstojník a klíčová postava Chytré karantény, dostal za úkol připravit IT systém na tuto situaci.

„No a netrvalo to ani dva dny a Šnajdárek se zhroutil, protože od premiéra dostal zcela opačný příkaz: připravte systém na plošné testování. A hned. A byl to osobní zásah premiéra, který navíc nebyl konzultovaný napříč resorty,“ citovali jsme loni v časopise Neovlivní.cz člena krizového štábu. „Bylo to tehdy k nesnesení. Něco jsme řešili na štábu, ale pak jsme zjistili, že premiér vede paralelní jednání na Radě pro zdravotní rizika, které předsedá, a tam došli k opačným závěrům.“

A ministři zdravotnictví, kteří se během pandemie v křesle vystřídali čtyři (z toho Adam Vojtěch dvakrát), tomu v praxi nedokázali čelit. IT systémy vznikaly především za Vojtěcha, jeho následovníci už s tím moc nenadělali. Navíc neměli fakticky s kým: ministerstvo se během pandemie personálně rozpadlo. Po personálních změnách z éry Prymuly, Blatného a Arenbergera navíc na ministerstvu už moc lidí ochotných se obětovat a pracovat od nevidím do nevidím nezbylo.

Pro doplnění mozaiky viníků ještě příběh eRoušky, nástroje, který může být velmi prospěšný, pokud se s ním ovšem pracuje. Samotná eRouška stála 23 milionů, aby ji ministerstvo zdravotnictví na podzim 2021 samo zastavilo.

“O tu byl u veřejnosti nízký zájem – celkově byla stažena v 1,6 milionu případů, aktivních aplikací bylo k září 2021 pouze půl milionu. Od října 2020 do června 2021 bylo zaznamenáno i 1,6 milionu případů nákazy covidem-19, ale jen pět procent případů nahlásilo svou pozitivitu pomocí této aplikace. S daty získanými z aplikace eRouška ve výsledku MZd nepracovalo. A to přesto, že za její vývoj a provoz zaplatilo 20 milionů korun,” poznamenali si nyní kontroloři NKÚ.

Kromě Babiše a Vojtěcha tu tedy máme ještě jednoho člověka, kterého by se teď úřady měly ptát, co tam vlastně celou dobu dělal: vládního zmocněnce pro IT Vladimíra Dzurillu.

Odpovědi ale už předem známe. Stačí vzít jeho postoj k dotazu, zda nemělo být využívání eRoušky podpořeno větší kampaní, když už si stát projekt zaplatil. „Každý, kdo chtěl, tak si mohl eRoušku bez problému najít. Myslím si, že každý, kdo ji chtěl, si ji mohl stáhnout,“ prohlásil Dzurilla.

A vystihl tak nějak postoj Babišovy vlády k celé epidemii.

Zdroj náhledové foto: Hnutí ANO