Populisté, migranti a Green Deal. Co se stalo s Německem

Není ani tak důležité, kdo vládne v Česku, jako kdo vládne v Německu. S napětím se očekává, jak postupují populistické tendence v Evropě, píše Patrick Zandl pro časopis Neovlivní.cz.

Zemské volby v Německu stály dříve málokdy za pozornost. Jenže doba se změnila a s napětím se očekává, jak postupují populistické tendence v Evropě. Zkušení matadoři české politiky dlouho připouštějí, že pro českou situaci není až tak důležité, kdo vládne v Česku, jako kdo vládne v Německu. Síla Německa byla minimálně půlstoletí tahounem Evropy. Politicky, ekonomicky i sociálně. Příklad, který táhl, vysněný příklad hodný následování. A tak se zemské volby v průmyslových centrech Bavorsko a Hesensko staly lakmusovým papírkem; něčím, z čeho se věští, jak si stojí vláda kancléře Olafa Scholze v poločase.

Kam pod jeho vládou míří Německo? Snímek pochází z návštěvy Olafa Scholze v berlínském dopravním podniku. Foto: Bundesregierung/Denzel

Zdaleka ne každý Čech si Hesensko vybaví, či dokonce zařadí na mapě Německa správně do jeho středu. Pátá největší spolková země se šesti miliony obyvatel je baštou průmyslu a finančnictví. A ačkoliv je jeho hlavním městem Wiesbaden, ekonomickým dějištěm je Frankfurt. Tradičně je Hesensko baštou konzervativní CDU, která zde v 90. letech převzala štafetu od sociálních demokratů (SPD) a od té doby se její podpora pohybovala stabilně kolem čtyřiceti procent.

Jenže na přelomu století přišly první větší volební výprasky. V roce 2008 ztratila CDU 12 %, které si rozdělily SPD s postkomunistickou Die Linke. Tehdy se ovšem nepodařilo postavit vládu ani vítězné CDU, ani SPD, a tak se volby v lednu 2009 opakovaly. Voliči tehdy odměnili neschopnost SPD postavit vládu (kterou čtyři poslanci SPD odmítli podpořit) třináctiprocentním propadem. Excelentní úspěch liberálů z FDP tehdy umožnil složit „černo-žlutou“ koalici CDU a FDP. Jenže už o čtyři roky později FDP opět jen těsně překonala hranici do hesenského parlamentu, a tak ji ve vládě vystřídali Zelení. A co je zajímavé, poprvé se na hesenské scéně objevila krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), které se sice nepodařilo se ziskem 4,1 % dostat do parlamentu, ale zaznamenala tu druhý největší zisk.

Vše se změnilo v roce 2018. CDU i SPD utrpěly dvouciferné ztráty, zatímco Zelení dosáhli v Hesensku historicky nejlepšího výsledku a stali se druhou nejsilnější silou, těsně před sociálními demokraty. Pro AfD vstup do hesenského zemského parlamentu znamenal, že byla zastoupena ve všech 16 zemských parlamentech.

Chcete se dozvědět víc?

Předplaťte si tištěný magazín + web Neovlivní za 1990,- Kč / rok a získáte:

  • Unikátní časopis týmu novinářky Sabiny Slonkové (doručujeme 9x ročně)
  • Investigace, analýzy a rozhovory
  • Exkluzivní zjištění ke klíčovým událostem
  • Každodenní přístup k originálnímu obsahu na webu Neovlivní.cz

Již mám předplatné
Přejít nahoru