© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Špatně nasměrovaná státní intervence usnadnila výrobcům a dodavatelům elektřiny mimořádně zvýšit zisk. Jinými slovy: vládní opatření prospěla energetikům, rodinám však jednoznačně uškodila, píše časopis Neovlivní.cz.
„Všechno je v neprospěch spotřebitele.“ Těmito slovy ohodnotil vládní aktivity během energetické krize bývalý ředitel ČEZ Jaroslav Míl. Reagoval tak na odhad ministra průmyslu Jozefa Síkely, který připustil, že v lednu 2024 dojde „k mírnému nárůstu cen elektřiny, maximálně do deseti procent“.
Přitom Česko patří k pěti zemím Evropy, kde během posledních dvou let zdražila elektřina pro zákazníky největším tempem, píše časopis Neovlivní.cz ve svém aktuálním vydání.
Premiér Fiala s ministry Stanjurou (vlevo)
a Síkelou po jednání vlády. Foto: Úřad vlády
Za drahou elektřinu může nepříliš funkční trh, tzv. lipská burza, který připustil, že průměrná velkoobchodní cena za kilowatthodinu elektřiny poskočila v roce 2022 v průměru nad šest korun. To je podle údajů společnosti ČEZ pětkrát víc než před počátkem zdražování. Potíž tuzemských spotřebitelů spočívá v tom, že na rozdíl od jiných států je zdejší vláda před drahotou nedokázala efektivně chránit.
Velkoobchodní, jinak spotová cena se automaticky nepřenáší do dlouhodobých kontraktů, které obvykle počítají s nižší sazbou – záleží na šikovnosti obchodníků, nebo státní regulaci.
ČTĚTE TAKÉ: Čtyři mrtví z Dozimetru
Na druhé straně běžný spotřebitel neplatí jenom za samotnou „silovou“ elektřinu, kterou od dodavatelů dostane, ale musí také hradit ztráty v přenosové a distribuční soustavě, vedle toho další poplatky a daně.
Poměry v maloobchodě s elektřinou proto vystihují jiná čísla, než jsou zachycena v grafech komoditní burzy.
Ještě počátkem roku 2021 platila běžná domácnost za kilowatthodinu elektřiny asi 1,50 koruny, stejnou částku odváděla za distribuci, 50 haléřů dosahovaly odvody za obnovitelné zdroje (OZE, případně POZE). Do toho se nepočítají stálé platby za jistič, ani poplatky pro správce sítí. Běžná domácnost tedy platila za kilowatthodinu zhruba čtyři koruny, po započtení daně z přidané hodnoty pět korun.
V roce 2023 vyjde kilowatthodina silové elektřiny na pět korun a distribuce zůstane na 1,50 koruny. Poplatky za OZE se dočasně neplatí, přesto se po započtení dalších poplatků a daně dostane cena dodávky přes osm korun za kilowatthodinu. Najednou platíme o tři nebo čtyři koruny navíc. Nejméně na této úrovni zůstane podle odpovědného ministra cena také v roce 2024.
Co přesně dělá v (ne)prospěch lidí ministr Síkela? A jak jsou s jeho aktivitou spokojení koaliční partneři? A kolik si tedy zase připlatíme? Politické zákulisí a analýzu růstu cen energií přináší aktuální časopis Neovlivní.cz, který je k mání v sekci PŘEDPLATNÉ.
Zdroj náhledové foto: Úřad vlády