Unikátní rozhovor s legendou české diplomacie, která strávila přes 30 let na Blízkém východě a o jejíž expertízy ze dne na den přestal být zájem, přináší časopis Neovlivní.cz.
Po dobu třinácti let byla Eva Filipi „majákem“ západní diplomacie ve válkou zmítané Sýrii. Zatímco evropské mocnosti i USA své zastupitelské úřady zavíraly a stahovaly pracovníky do bezpečí, ona vytrvala. A rok za rokem hájila zájmy těch, kteří diplomatické vazby s Damaškem zpřetrhali. Dostávala lidi z vězení, pomáhala repatriovat těla, díky jejímu úsilí je dnes Česko jedním z mála států, které mají v zemi funkční program pomoci na zmírnění humanitární krize, která Sýrii svírá.
Snímek vystřižený z videa, které zachytilo Evu Filipi během telefonátu od nejvyššího muftího. Volal jí před jejím odjezdem, aby se rozloučil. Foto: Archiv EF
Její kontakty sahají tak daleko, že vám nad kávou může vyprávět o schůzkách se syrským prezidentem Bašárem Asadem stejně jako o jízdách za hlavou Hizballáhu. „Než si vytvoříte kontakty, které budou na takové úrovni, že skutečně můžete hodně dokázat, to trvá. To není měsíc, ani dva, ani rok,“ říká, zatímco se i uvnitř kavárny choulí v teplém kabátě. V prosinci oslavila osmdesáté narozeniny. O měsíc dříve její mise definitivně skončila a ona se z prohřátého Damašku vracela přímo do lezavého chladu začínající české zimy. O její expertizy ze dne na den přestal být zájem. Náraz. Nejen o něm otevřeně promluvila v rozhovoru pro aktuální vydání časopisu Neovlivní.cz.
„České ministerstvo zahraničí oznámilo úspěch v jednání s Damaškem o propuštění dvou německých humanitárních pracovníků vězněných v Sýrii. Zatčeni byli na irácké hranici za to, že vstoupili do země bez řádných dokladů. Jejich propuštění a následná repatriace jsou posledním z řady diplomatických vítězství, která se Čechům v Sýrii podařilo zajistit…“ (Global Risk Insight, 11. září 2018)
„Američané, potřebujete pomoc v Sýrii? Zavolejte Čechům. (…) Výrazně osekaná česká ambasáda ve válkou zmítaném Damašku působí od roku 2012 jako ochranná síla pro USA. Je odrazem schopnosti malé evropské země žonglovat jak s trvalým přístupem k Asadovu režimu, tak s vřelými vazbami s Washingtonem.“ (Foreign policy, 4. 8. 2017)