Je extrémně pracovitý. A až extrémně skromný. Když před Kvidem Štěpánkem uprostřed jeho impéria, které leží na břehu Tiché Orlice kousek od náměstí v Jablonném, jenom zmíníte, jak je úspěšný podnikatel, mávne rukou, že přeci jsou i mnohem úspěšnější byznysmeni.
Bývalá nejmocnější Češka v Evropě Věra Jourová, filantrop Kvido Štěpánek, principál Milan Hein, pohybový terapeut Radek Laci a Kateryna Tereščenková, která utekla s malou dcerou z napadené Ukrajiny. Ti všichni mluví v časopise Neovlivní o tom, jak přežít nepřízeň osudu. Téma v posledních týdnech pro mnohé vysoce aktuální.
Ivan Elischer, Zdeněk Sovák, Ondřej Havlín, Josef Knotek, Jiří Berka. Jako soudci pravidelně rozhodovali o osudech jiných. Jenže, jak zjistila policie, ne vždy podle svého nejlepšího svědomí. Někdy také podle toho, kdo zaplatil. Dva nejvýše postavení z nich, soudci pražského vrchního soudu Elischer a Sovák, stále čekají na pravomocný rozsudek, další už jej znají. Jak justice trestá své padlé? A jsou to ojedinělé excesy, anebo se jen dosud nepodařilo pochytat „velké ryby“?
Jejím videím, převlekům a cukrkandlovému vystupování se můžete vysmívat. Může vám za ni být až trapně. Ale jen těžko zpochybníte, že Alena Schillerová je politický talent. Někdejší pracovnice brněnského „finančáku“ do politiky vstoupila ani ne před deseti lety a rychle se vypracovala mezi nejviditelnější tváře. Pochopila, jak „to“ funguje – a umí s tím pracovat. Hned z kraje dostala nálepku věrné následovnice Andreje Babiše, která už jí zůstala. Ovšem stejně tak si osvojila šéfovu schopnost ustát aféry, které by jiného potopily. Čím to je?
Vezměte polévkovou lžíci. Zarovnejte ji cukrem. To, co držíte v ruce, je zhruba váha netopýra, kterého můžete potkat v českých končinách. Záleží na druhu, někteří mají i třeba jen šest gramů, netopýr velký kolem třiceti gramů. Je to skoro nic, že? A přitom je netopýří tělo schopno takových věcí, o kterých si člověk, netopýrův kolega z řádu savců, může nechat jen zdát. Odolnost proti rakovině. Dlouhověkost. Odklad porodu. Orientace pomocí echolokace. Schopnost létat, samozřejmě. Když o nich slyšíte vyprávět Jana Zukala z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, nemůžete skončit s jinou myšlenkou, než že jsou netopýři naprosto fascinující stvoření.
Vybudovala si pověst až urputné bojovnice. Levicové političky se vzděláním ze západních univerzit, která rozumí své agendě a nenechá se překřičet. Která má ambice a nestydí se je ukázat. A zřejmě jsou to právě ambice, které Janu Maláčovou a torzo sociální demokracie přivedly do náruče Stačilo. Antisystémového, nacionalistického hnutí, které chce pryč z EU i Severoatlantické aliance. Překabátění komunisté přitom současné šéfce SOCDEM nevyšli programově vstříc ani o píď. Získá od nich jediné – šanci na poslanecký mandát. A tomuhle lákadlu Maláčová nedokázala odolat. Proč?
Když po ránu projdete hlavní branou pražské Holešovické tržnice, ani se nemusíte zastavit u informační tabule a studovat, kde najdete pekárnu rodiny Božikových. Stačí jít za nosem. Z vůně pečiva čerstvě vytaženého z pece dostanete hlad ještě dřív, než otevřete dveře obchodu Slovenské delikatesy a váš pohled padne na naducané rohlíky zasypané mákem tak, až skoro nevidíte jejich barvu. Poctivé pecny chleba, ze kterých se ještě kouří. Právě chléb a rohlíky mají Božikovi tak vyhlášené, že si sem pro ně jezdí půl Prahy a přilehlého okolí. Bez reklamy, bez vlastních webovek, bez influencerů.
„Vážně nevím o ničem, co by reálně prodlužovalo život,“ říká průkopník moderní geriatrie Zdeněk Kalvach v rozhovoru pro časopis Neovlivní.cz. Proč nás stáří děsí? A platí, že není pro sraby?
„Chceme, aby na okresních policejních služebnách existoval člověk, který bude mít přesné informace co dělat, když se na něj obrátí novinář, který se cítí být ohrožen,“ říká šéfka Syndikátu novinářů ČR Ivana Šuláková. „Dnes, když přijdete na nějakou obyčejnou služebnu někde v menším městě, tak tam vůbec nevědí, co si s tím mají počít.“
