Articles by Simona Holecová

Šéfeditorka Neovlivní.cz. Novinařině se věnuje od roku 1997 - v reportérském oddělení Mf Dnes, Hospodářských novin a online deníku Aktuálně.cz, kde působila devět let jako šéfeditorka. Před příchodem do DeadLineMedia pracovala v Mf Dnes jako vedoucí editorů a regionálních redakcí.


Nezdolná. 15 let ve funkci Angely Merkelové

Už mnohokrát ji odepisovali. Okoukaná, nudná, s padající důvěrou a partají ztrácející voliče. „Brzký konec éry Angely Merkelové se stal možností, která nemá alternativu,“ psal ještě letos zkraje února v komentáři Der Spiegel. Pandemie nemoci covid-19 alternativu nabídla. Oproti řadě populistických státníků, kteří se dlouho odmítali smířit s tím, že vážně nejde jen o trochu blbější chřipku, Angela Merkelová před hrozbou neuhnula. Dávno před tím, než začali i v Německu přibývat mrtví, vystoupila s varováním, že nákaza může v osmdesátimilionovém národě infikovat až 70 procent populace. A začala systematicky dirigovat spolkové země v zavádění kroků, které dnes Německo řadí mezi státy, které se s koronavirem perou nejlépe. Svět…

Vrátit na oblohu papírového draka

Afghánistán – to je prach, kamení a bída. Anebo docela konkrétní afghánský kluk, který ve dvanácti letech zemřel v české polní nemocnici. Byl u toho vojenský kaplan Petr Šabaka. A papírový drak. Když jejich příběhu nasloucháte, umí i dnes, po deseti letech, vehnat slzy do očí. Je syrový a zvláštně jemný. Jako mýdlové bubliny, které Šabaka onehdy foukal během kázání. „Chtěl jsem mluvit o radosti. Radosti, která není hysterická, agresivní, není příliš hlučná. Bubliny jsou křehké, jemné. A radost… ta se také vznáší jemně,“ říká. Petr Šabaka má podobnou názornost rád, lidé díky ní lépe chápou, co jim vlastně říká. Využil…

Josef Klíma: Křičet zlo

Jeho tvář zná v téhle zemi každý. Když v devětaosmdesátém padli komunisti, byl zřejmě první, kdo pochopil, že všechna ta svoboda potřebuje pečlivý novinářský dohled. Jako šéfreportér tehdy Josef Klíma zakládal v čerstvě vzniklém Reflexu první investigativní oddělení. A z cesty, kterou si zvolil, se nikdy neodchýlil. Po stopách zločinců a nepravostí se pídil, i když mu chodily výhrůžky a potřeboval bodyguarda, když sklízel novinářské ceny i nadávky, i když je to často únavné, i když je to nevděčné. „V určité fázi si říkáš: Tolik se toho odhalilo, ale napravil se jen zlomek. Nestojí to za nic… Jenže pak si uvědomíš, kde je…

Moje století. Vzpomínky pilota první třídy

Jiljí Horák se narodil, když byla republika teprve desetiletým děvčátkem. Když jemu bylo deset, Československo bezprostředně ohrožoval vzestup nacistického Německa. Stát mobilizoval a ve škole si tenkrát vykládali, že tatínkům hrozí nebezpečí. Zažil první deportace Židů. Bombardování Brna. Odsun Němců si ovšem vybavuje jen matně; hořel zrovna pro svou první, osudovou lásku. Únor 1948 i srpen 1968 strávil ve vojenské uniformě. Kluk z maloměsta z prosté rodiny, který ještě v osmnácti trpěl tím, že měl k nošení jen rezavé pumpky, využil hladu poválečné republiky po silné armádě a nastoupil na letecké učiliště. Létat! To je přece taková krása! „Po nějaké době k tomu člověk pocítí…

Mimo šablony

Je to už pár let, co se vláda zavázala významně přidat peníze na sport. Z původních zhruba dvou miliard korun se podpora loni vyšplhala na bezmála šest miliard. A z rozpočtu na letošní rok svazům poteče už 8,4 miliardy. Řeklo by se: Dost peněz na malé fotbalisty, dost peněz na špičkové sportovce. Jenže z obcí unisono zní, že sportovní kluby jsou před krachem. A přístup ke sportovním hvězdám? Jako bychom měli olympijských medailistů na rozdávání a bylo jedno, když některá z hvězd boj se systémem vzdá. Zářijové dění kolem Ester Ledecké a Karolíny Erbanové dokládá, že něco je zatraceně špatně. Sezóna je tu, odemykáme…

My, Češi, houbaři: Od bílých hřibů k bílým muchomůrkám

Jen máloco přináší člověku takové uspokojení jako vracet se z lesa s košíkem plným hub. Nevadí, že kalhoty jsou zatrhané od trní, boty navlhlé z mokré trávy a ve vlasech pavučiny. Našli jste! A navíc – cha! Támhleti houbaři jdou skoro s prázdnou. Lovec v nás se tetelí. Spisovatel a novinář Jiří Kamen, sám vášnivý houbař, se zhruba před deseti lety začal pídit po tom, kde se v české nátuře tyto instinkty vzaly. A jako první zmapoval vliv houbaření na tuzemské umění. Budete překvapeni, kolik výtvarníků, spisovatelů či hudebníků začlenilo houby do své tvorby. A kolik osobností světových dějin nedokázalo opustit les, pokud rostly. „Bratr…

Paralympionik Jan Povýšil: Reprezentace je nejvíc

„Slyšel jsem novou verzi hymny… No tak já se zase vrátím k bronzům a čtvrtým místům. Fakt nebudu riskovat něco, co zní jako puštěný pozpátku.“ To je jen jeden ze sarkastických šlehů, které na Twitter sází jeden z nejúspěšnějších českých paralympioniků Jan Povýšil. Pětinásobný plavecký medailista z paralympijských her a od loňského prosince také mistr světa na 50 m volným způsobem si servítky nebere. Nikdy. Na cokoli se ho zeptáte, dostanete tak otevřenou odpověď, že už během rozhovoru přemýšlíte, jestli papír unese tu část o sexu nebo vyměšování. „V klidu. Neznám člověka s handicapem, kterej by o svym handicapu mluvil korektně. Vlastně si…

Všechno na Mars? S Dušanem Majerem o vesmírné radosti, snílcích a Elonu Muskovi

Jsou okamžiky, kdy realita a fikce splývají tak, že se člověk musí vážně zamyslet, co vlastně sleduje. Jeden takový okamžik nastal 6. února 2018. Privátní společnost SpaceX miliardáře Elona Muska, šéfa automobilky Tesla, se v ten den zapsala do dějin kosmonautiky. Do vesmíru poslala nejsilnější raketu současnosti Falcon Heavy. Dopředu ukázala v animaci, co se bude dít. Že se tři stupně rakety vrátí bezpečně zpátky na Zemi. Že dva boční přistanou synchronně na značkách jako dobře vytrénované baletky. A že nosič vypustí do vesmíru – za zvuku rockové balady „Life on Mars“ od Davida Bowieho – elektromobil s robokosmonautem za volantem. A pak……