Kybernetických útoků na zákazníky bank dramaticky přibývá, potírat se je nedaří.
Ačkoli policie, úřady i samotné bankovní domy varují před podvodníky a neustále se zavádějí účinnější metody obrany, celkové škody jdou do stovek milionů korun. Jednou z metod, jak se e-šmejdi dostávají k penězům na kontě, je takzvaný spoofing, kdy podvodníci věrně napodobí telefonní číslo banky či policie a volají vytipované oběti. Metod, jimiž se snaží probourat do vašich účtů, je ale více.
Ilustrace: Shutterstock
Když se čtyřicátníkovi Petrovi rozdrnčel mobilní telefon a na displeji se objevilo číslo jeho banky, očekával, že to bude další z nabídek bankovních služeb, kterých se mu v minulosti dostalo už několik. Místo toho hlas na druhé straně Petrovi dramaticky oznámil, že jeho účet byl napaden a hrozí, že přijde o veškeré úspory. A začal mu dávat přesné instrukce, jak má postupovat, aby své peníze ochránil. Petrovi to ale bylo podezřelé, takže i přes naléhání volajícího, že je zapotřebí jednat rychle, hovor ukončil. I tak mu v hlavě stále vrtalo, jestli jeho peníze nejsou v ohrožení. A tak do své banky zavolal. Vzápětí se dozvěděl, že odolal pokusu o vyloupení svého účtu.
„Ještě teď, když si na to vzpomenu, se mi úplně rozbuší srdce. Měli jsme zrovna na účtu s manželkou peníze na poměrně drahou letní dovolenou,“ svěřuje se Petr, jehož identitu redakce zná, ale slíbila ji nezveřejňovat.
Tomu, čeho se muž stal málem obětí, se odborně říká spoofing. Obecně tak lze označovat jakoukoli situaci, kdy se podvodník vydává za někoho jiného. Nejčastěji to jsou právě podvodné telefonáty, kdy se útočníci maskují za pravé telefonní číslo. Ale může to být také hodnověrně působící e-mail či webová stránka. Naletět může i poučený a pozorný uživatel. Třeba když zavolá člověk, který se představí jako příbuzný, že potřebuje půjčit peníze. Nebo když telefonuje „policista“ kvůli údajnému dopravnímu přestupku a pokutě, kterou je zapotřebí zaplatit. Taková chyba může dotyčného přijít pořádně draho.