Halo, volám, abych vás okradl. Z policejního čísla

Kybernetických útoků na zákazníky bank dramaticky přibývá, potírat se je nedaří.

Ačkoli policie, úřady i samotné bankovní domy varují před podvodníky a neustále se zavádějí účinnější metody obrany, celkové škody jdou do stovek milionů korun. Jednou z metod, jak se e-šmejdi dostávají k penězům na kontě, je takzvaný spoofing, kdy podvodníci věrně napodobí telefonní číslo banky či policie a volají vytipované oběti. Metod, jimiž se snaží probourat do vašich účtů, je ale více.

Když se čtyřicátníkovi Petrovi rozdrnčel mobilní telefon a na displeji se objevilo číslo jeho banky, očekával, že to bude další z nabídek bankovních služeb, kterých se mu v minulosti dostalo už několik. Místo toho hlas na druhé straně Petrovi dramaticky oznámil, že jeho účet byl napaden a hrozí, že přijde o veškeré úspory. A začal mu dávat přesné instrukce, jak má postupovat, aby své peníze ochránil. Petrovi to ale bylo podezřelé, takže i přes naléhání volajícího, že je zapotřebí jednat rychle, hovor ukončil. I tak mu v hlavě stále vrtalo, jestli jeho peníze nejsou v ohrožení. A tak do své banky zavolal. Vzápětí se dozvěděl, že odolal pokusu o vyloupení svého účtu.

„Ještě teď, když si na to vzpomenu, se mi úplně rozbuší srdce. Měli jsme zrovna na účtu s manželkou peníze na poměrně drahou letní dovolenou,“ svěřuje se Petr, jehož identitu redakce zná, ale slíbila ji nezveřejňovat.

Tomu, čeho se muž stal málem obětí, se odborně říká spoofing. Obecně tak lze označovat jakoukoli situaci, kdy se podvodník vydává za někoho jiného. Nejčastěji to jsou právě podvodné telefonáty, kdy se útočníci maskují za pravé telefonní číslo. Ale může to být také hodnověrně působící e-mail či webová stránka. Naletět může i poučený a pozorný uživatel. Třeba když zavolá člověk, který se představí jako příbuzný, že potřebuje půjčit peníze. Nebo když telefonuje „policista“ kvůli údajnému dopravnímu přestupku a pokutě, kterou je zapotřebí zaplatit. Taková chyba může dotyčného přijít pořádně draho.

„Zkušenost nám ukazuje, že se oběťmi stávají i vzdělaní lidé a lidé pracující ve finančnictví. Rozhodně neplatí, že se může nachytat pouze hlupák,“ říká policejní prezident Martin Vondrášek. Pachatelé podle něj postupují sofistikovaně a dobře vědí, jak svými oběťmi manipulovat. „Velmi často jde o cílené útoky využívající citlivé informace o obětech. Těch pachatelé dokážou šikovně zneužít stejně jako mnoha dalších prvků manipulace. Časový nátlak, zastrašování, důvěra v lidský hlas, vyvolání pocitu snadného a rychlého zbohatnutí… Na každého z nás platí něco jiného. Bohužel evidujeme i případy s fatálními škodami v řádech statisíců až milionů korun.“

Že je spoofing poměrně rozšířený, dokládá mezi jinými společnost O2. „Jde o stovky případů,“ říká Blanka Vokounová z tiskového oddělení operátora. „Jednoznačně vidíme, že počet i rozsah podvodného jednání na internetu i v mobilní síti velmi narůstá. Nejde jen o podvodné hovory, ale i různé soutěže, výhry na internetu, v mobilních aplikacích, nebo SMS odkazy, které lidem chodí do telefonu. Praktiky útočníků jsou čím dál sofistikovanější a je často velmi náročné je ihned rozpoznat.“

Cílem podvodníka nemusí být podle Ondřeje Kapra z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia pouze peníze, ale také citlivá data uložená například v počítači. Ostatně – už několik let se v Česku objevují podvodné telefonáty z údajné zákaznické podpory Microsoftu, která žádá uživatele o instalaci programů a přístup k jeho počítači.

Proč se nedaří kyberzloděje zastavit? Jak se jejich řádění bránit? Návod přináší říjnové vydání časopisu Neovlivní.cz v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com