Rozhovor s dcerou odbojáře o demokracii v tísni, babiččině důslednosti a čistém svědomí. A také o tom, proč se kvůli Donaldu Trumpovi rozhádala se svým bratrem Josefem a proč odmítla vyznamenání od Václava Havla a od Petra Pavla jej přijala.
Turek místo ministra na jednání v Bruselu. Ani korunu „teroristům“ z Hnutí Duha. Prozrazení utajené informace o sankcích proti Rusku. To všechno jsou provokace, které mají zakrýt pravý stav věci. Co se ve skutečnosti ve skrytu odehrává na ministerstvu životního prostředí. „Jde o to, rozbít současný systém ochrany životního prostředí, ale také o kšefty pro své podporovatele a další známé a svou roli samozřejmě hraje i ego celé téhle party.“
Člověk potřebuje v životě i štěstí. Bez něj to nejde. Od nejúspěšnějšího českého horolezce Radka Jaroše mají tato slova obzvlášť silný význam. V extrémních podmínkách, v mrazu a s nedostatkem kyslíku zažil spoustu okamžiků, kdy se ocitl na hraně svého života. Třeba když sám sestupoval z vrcholu Kangchenjungy, třetí nejvyšší hory planety. Byl na pokraji sil, bez jídla a pití. „Ten sestup byl asi největší očistec, jaký jsem na horách zažil,“ říká.
Tento týden je to pět let od ekologické katastrofy. Havárie ukázala, v jakém rozvalu se úřady za vlády Andreje Babiše nacházely. Nebyly schopny včas reagovat. Natož vyšetřovat.
Časopis Sorry patří do stejné kategorie jako Čtvrtníčkova Česká soda. Nekorektní, drsný humor, který dnes už skoro vymizel. „Žaloba kvůli fóru ale byla jen jedna. Za urážku hlavy státu nás v devadesátkách zažaloval komunistický poslanec kvůli vtipu na Havla. Jenže asi za čtyři měsíce umřel, a tím to skončilo,“ říká v rozhovoru pro Neovlivní.cz zakladatel Sorry Milan Podobný alias Fefík.
Bývalý ministr životního prostředí o válce, klimatu a zradě principiálních postojů v rozhovoru pro časopis Neovlivní.cz
„Nerespektoval takřka žádná pravidla a normy.“ Zbyněk Fišer jako jedna z nejvýraznějších postav českého undergroundu. A také spolupracovník StB.
Někdejší fotbalista může být reklamou na nové začátky. Fotbal mu dal od dětství pevný režim, který musel dodržovat, pokud chtěl být úspěšný.
Před desítkami let pokládali meteorologové za úspěšnou předpověď počasí na den dva dopředu. Týden už byl moc. Dnes se běžně vydávají prognózy na deset i čtrnáct dní. Ukázalo se to i při zářijových katastrofálních povodních, které odnesla severní Morava a další regiony. Meteorologové před nimi varovali s výrazným předstihem a jejich předpověď se vyplnila do puntíku. Pomohly jim k tomu mnohem přesnější předpovědní modely, které v roce 1997, kdy velká voda udeřila v Česku poprvé, ještě nebyly v takové kvalitě k dispozici.
