© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Fwd: Fwd: … jak jsem dostal, tak posílám dál. Nebo raději ne? Bývalý šéf vládní agentury Ondřej Votruba píše o řetězových mailech v předvolebních časech.
“Sdílejte, než to zakážou!, tak se jmenuje nová kniha Andreje Babiše. Tedy, přesněji řečeno, nenapsal ji samozřejmě on. Alespoň doufám. Premiér jakékoli země na něco takového nemůže mít čas a pokud by si ho našel, tak to automaticky znamená, že v premiérském křesle nemá co dělat. Pokud napíše paměti, až pro něj bude „hukot“ v premiérském křesle minulostí, to je úplně jiná věc.
Tentokrát však knihu napsali zřejmě jeho poradci, tak jako tu předešlou knihu a většinu jeho veřejných vystoupení.
Ilustrace: Shutterstock
Název knihy využívá chytlavé heslo používané v řetězových e-mailech (někdy je v mírně jiné formě „…než to smažou“). Svým způsobem je to geniální název. To není překvapivé, protože Babišovi marketingoví specialisté už prokázali své „kvality“ mnohokrát. Slovo „kvality“ je v uvozovkách schválně. Bez uvozovek by totiž kvality mohly být označeny pouze v případě, kdy je celá věc morální. A o tom se tady samozřejmě vůbec nemůžeme bavit. Já osobně nejsem fanoušek přístupu „když mi dobře zaplatíte, udělám cokoli“. Ani náhodou. Práce Babišových marketingových specialistů je totiž hluboce nemorální.
Ale zpět k názvu knihy. Proč jsem ho nazval svým způsobem geniálním?
Protože jediný účel knihy je pomoci vyhrát Babišovi volby. Jedná se o jeden z vrcholů kampaně, která už (částečně skrytě) běží de facto od loňska. Mluvím tady o řetězových e-mailech, které se šíří převážně mezi seniory (ale nejenom jimi), ale alespoň jeden dostal v životě asi každý z nás, kdo má vlastní e-mailovou adresu. A předvolební kampaň v takových řetězových mailech je založena na dehonestování konkurence, zejména pak Pirátské strany. Lidé, kteří těm mailům věří, jsou optimální skupinou, na kterou je směřována „Babišova“ nová kniha, protože té také uvěří a hlavně je to voličsky početná skupina – řádově statisíce lidí, tedy celých několik procent voličů. Ta procenta se navíc mohou ve skutečném volebním boji až zdvojnásobit, a to v případě, že by ten který konkrétní volič, který byl připraven volit Piráty, nejen že je vlivem „Babišovy“ knihy volit nebude, ale naopak to hodí ANO. Ve výsledku by pak v takovém případě nejen o x procent klesl volební výsledek koalice PirSTAN, ale o až stejných x procent by vzrostl volební výsledek ANO. Jedná se tedy – v rámci předvolebního boje a nadneseně řečeno – téměř o jakousi „atomovou zbraň“.
ČTĚTE TAKÉ: Máme na tom zájem! Jak Faltýnek lobbuje za Agrtofert
Je to samozřejmě velmi dobře vidět na předvolebních průzkumech, na které má sice vliv obrovské množství faktorů, nicméně dezinformační kampaň (jejíž je součástí i nová kniha a řetězové maily jsou jejím hlavním proudem), má dle mého soudu vliv největší. Nesoudím však pouze takto teoreticky. To, jak důležité jsou nadcházející volby a to, jak moc mě trápí současná politická situace mě donutilo slézt ze svého piedestalu, překonat stydlivost a zapojit se jako dobrovolník do kampaně Milionu chvilek pro demokracii, která spočívá v oslovování lidé, kteří nechodí k volbám nebo těch, kteří by sice rádi šli, ale nevědí, koho volit. Mám za sebou sice zatím jen několik takových rozhovorů na ulici, ale vliv dezinformační kampaně z nich dýchá silně. Za všechny mohu uvést výmluvný příklad rozhovoru s mužem předdůchodového věku u stanice metra Vysočanská. Říkal mi, že k volbám chodil jen za Václava Havla a už dlouho nechodí, protože si nemyslí, že by se cokoli dalo změnit. Bez jakéhokoli ovlivňování z mé strany pak sám od sebe zmínil, že dobře ví, že Babiš je největší lotr ze všech a největší zlo pro Česko. A potom zmínil zajímavou věc:
„Letos jsem po dlouhé době uvažoval, že bych k volbám šel. Volil bych toho Bartoše, ten je mi sympatický. To, že ho někdo nechce volit jen kvůli takové maličkosti, že má dredy, to je přece nesmysl. Jenomže když jsem se poslední dobou dozvěděl, co všechno by udělal, kdyby se dostal k moci, ti migranti a tak, rozhodl jsem se, že i letos se na volby vykašlu.“
„Ale to jsou všechno lži. Říká se tomu dezinformační kampaň. Není to pravda, za to vám ručím,“ ujistil jsem ho.
„Aha, opravdu? A jak to můžete vědět?“
„Protože znám ty lidi osobně a vím, kdo je lhář a kdo ne. Babišovi začalo téct do bot, a proto jeho marketingový tým začal být takto podpásově aktivní.“
„Aha,“ zamyslel se onen muž, „tak já to tedy ještě zvážím. Možná k volbám půjdu. Ale nic neslibuju,“ dodal ještě, když jsme se loučili.
Co dodat?
Už jsem psal v minulém článku v červenci, že nám chybí pravidla, která by uměla omezit neférové útoky a poškozování konkurentů lhaním. Přesto nežijeme v úplném právním vakuu, protože existuje paragraf 357, odstavec 1 Trestního zákoníku, který popisuje tzv. šíření poplašné zprávy a praví toto: „Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“
Rozesílání nepravdivých řetězových mailů, které vážně znepokojí část obyvatelstva – třeba tím, že vyvolají strach z toho, že bude tlak na ubytovávání migrantů ve větších bytech – by pak mohlo odpovídat trestnému činu šíření poplašné zprávy. Toto nepíšu proto, že bych chtěl kriminalizovat jinak slušné lidi, kteří se jenom nevyznají v současném světě alternativních pravd a všudypřítomných sociálních sítích a kteří sami mají strach, když si přečtou takový lživý mail. Píšu to jenom proto, že bychom si všichni slušní lidé měli uvědomit, čemu třeba nevědomky napomáháme a ve výsledku nešířit neověřené informace, které mi jen někdo přeposlal a o jejich původu nevím zhola nic. Pozitivně projevovat své občanství prostě někdy znamená některé věci spíš nedělat než dělat.
Co je naopak potřeba dělat, je trpělivě vysvětlovat těm, kteří věří různým bludům, že se jedná o bludy, proč se jedná o bludy a proč takové bludy vůbec existují – jak říkali staří Římané Cui bono? Komu to slouží? Je to mravenčí práce, ale je třeba ji nevzdávat. V sázce je letos opravdu hodně.”
Ondřej Votruba v minulosti deset let pracoval v české státní správě, z toho poslední skoro dva roky v nejvyšších nepolitických pozicích. Jeden čas řídil vládní agenturu CzechInvest.