Izraelská vláda se rozhodla zničit Hamás. Jak to provede

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek píše o tom, že možném vybudování nárazníkové zóny s minami a protitankovými překážkami.

Izraelská vláda se rozhodla zničit Hamás a ukončit jeho existenci jako suverénní moci v Gaze. Izrael nechce kontrolovat dva miliony Palestinců v Gaze, ale má povinnost zajistit, aby se katastrofa ze 7. října již nikdy neopakovala. 

Jak toho může docílit? Až Izrael ukončí operaci uvnitř Gazy, tak jednou z možností, je vybudování nárazníkové zóny – tedy obvodu jednoho nebo dvou kilometrů, dobře zaminovaného, s protitankovými překážkami, který zajistí, že v kombinaci s technickými a lidskými prostředky bude velmi těžké napadnout jeho území.

Co by mohlo celou operaci zbrzdit?

IDF (izraelská armáda) bude muset zahájit pozemní operaci ve velmi obtížných podmínkách. Neexistují žádné záruky, že rozvědka dobře zná skryté pozice Hamásu (včetně sítí tunelů pod jeho územím, kterou teroristé využívají k manévrování, velení, zásobování). Pravděpodobně ani není známo, kolik raket Hamás vyrobil, počty kamikadze dronů, stejně jako UAV se systémy shazování munice a protitankových systémů, které mohou účinně bojovat s vybavením IDF. Je jen zřejmé, že Hamás se na tuto válku připravoval několik let.

To, co bude nejvíce odlišovat současnou operaci od operací z let 2008 a 2014, není zvýšená převaha Izraele v průzkumných prostředcích, palebné síle a přesnosti zbraní, ale výrazně větší rozsah zapojených sil. Izrael oznámil mobilizaci 300 tisíc záložníků. Většina z nich bude působit na severu země, kde jsou vázány, kvůli mnohem silnějšímu nepříteli, než je Hamás a to Hizballáhu, který je přímo podporovaný Íránem. Odhad je, že izraelské obranné síly budou schopny použít 30–40 % svých sil proti Hamásu a operace bude trvat několik měsíců. Proti Gaze stojí armáda více než 100 tisíc vojáků. Je to mnohem větší síla než ty, které IDF použila ve válkách v roce 2008 (asi 20 tisíc) a 2014 (82 tisíc záložníků bylo mobilizováno pro všechny směry, nejen pro operaci v Gaze).

Jakou formu operace bude mít, zatím není jasné. V roce 2008 obsadily IDF velké části pásma Gazy. Gaza byla rozdělena na tři části a Izraelci odřízli Gazu od hranice s Egyptem. V roce 2014 se omezili na nálety na území Gazy (účelem operace tehdy bylo zničení tunelů vedoucích k hranici s Izraelem). Soudě podle nejnovějších prohlášení ministra obrany Galanta je pravděpodobné, že současná operace kombinuje funkce vyvinuté během předchozích konfliktů.

Jak dostat zpět rukojmí?

Humanitární krize v Gaze dává oběma stranám příležitost k humanitárním dohodám o návratu rukojmích. Všechno záleží na vůdci Hamásu Jahjá Sinwarovi (on sám byl vyměněn v roce 2011 za izraelského vojáka spolu s tisícovkou dalších vězňů). Pokud chce zmírnit humanitární krizi v Gaze, měl by propustit alespoň všechny civilní rukojmí. Jenže Hamás zatím rukojmí i své vlastní obyvatelstvo používá jako štít k oddálení pozemní operace. Hamás a jeho spojenci připravují informační prostředí, aby obvinili Izrael z možné smrti rukojmích v pásmu Gazy. Vojenský mluvčí Hamasu Abu Ubaida 9. října řekl, že Hamás zabije rukojmí v reakci na izraelské nálety, což naznačuje ochotu Hamásu tak učinit kvůli domnělým vojenským a politickým ziskům.

Hamás chce, aby Izrael zabíjel civilisty, a Izrael chce,aby vyčistili oblast, kde se bude bojovat. Hamás může zmírnit krveprolití, pokud propustí rukojmí a civilnímu obyvatelstvu umožní evakuaci na jih Gazy. To samé udělal Arafat v Bejrútu v roce 1982.

Otevře se severní fronta?

Další neznámou je, zda Hizballáh otevře druhou frontu. Když se podíváme na chování vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha, zdá se, že se stále více stará o Libanon a potřebu chránit Írán a odradit Izrael od útoku, než o záchranu Hamásu v Gaze. Není ochoten obětovat Libanon a zničit Bejrút kvůli sunnitským Palestincům. Hizballáh a libanonští vládní představitelé přesto vysílají protichůdné signály o možnosti rozšíření války do Libanonu.

Libanonský premiér a velitel libanonské armády navštívili 24. října jižní Libanon, aby diskutovali o deeskalaci a obnovení stability s vůdci prozatímních sil OSN v Libanonu (UNIFL). Velitel libanonské armády uvedl, že libanonská armáda sleduje vývoj a udržuje připravenost na jižní hranici, zatímco libanonský premiér označil Libanon za mírumilovnou zemi. Libanonský premiér a velitel armády však nekontrolují síly Hizballáhu v jižním Libanonu a nemohou smysluplně vymáhat deeskalaci. Zástupce generálního tajemníka Hizballáhu Naim Qassem 24. října varoval, že Libanon je jádrem bitvy o obranu pásma Gazy a že „ruka je na spoušti“.

Jakou roli v konfliktu hrají Spojené státy?

USA nepotřebují pomáhat Izraeli ve vojenské operaci v Gaze. Zájem USA je však pokusit se zabránit regionální válce. Z tohoto důvodu vyslala americká administrativa do východního Středomoří dvě letadlové lodě, které v podstatě předaly odstrašující zprávu Hizballáhu a Íránu: ‘Pokud zaútočíte na Izrael, jsme s Izraelem.”

A to je důvod, proč si myslím, že Hizballáh a Írán jsou velmi opatrní a velmi zvažují otevření severní fronty.

Zdroj náhledové foto: Anas-Mohammed / Shutterstock.com