Kardiochirurg ve svých třiasedmdesáti mluví v rozhovoru pro Neovlivní.cz o pacientech, politice a nových začátcích.
Kardiochirurg Jan Pirk by už mohl být v důchodu a v klidu odpočívat, kdyby chtěl, jenže nevypadá, že to by ho lákalo. Naopak, ve svých třiasedmdesáti letech mluví o nových začátcích. Dnes již bývalý přednosta kardiocentra IKEM se pouští do čtyřletého výzkumu, má vypsaný plán operací, těší se, že s rozvolněním se bude moci vrátit k besedám, které ho baví. „Když něco končí, tak něco nového začíná. Myslím, že si člověk na všem musí nalézat pozitiva,“ říká a rozpovídá se o tom, jak ho o víkendu čeká s vnukem triatlon. Sport do výčtu jeho aktivit samozřejmě patří. Stejně tak rozhovory – jako třeba tenhle.
Sešli jsme se kde jinde než v IKEM. Tedy v nemocnici, kde v podstatě celý život působí, kde více než čtvrt století vede kardiologické centrum a kam patří. Kancelář má vyzdobenu diplomy a sportovními artefakty. I kdyby to o něm člověk nevěděl, na první pohled je jasné, že je slávista.
„Posaďte se sem ke mně a doufám, že se nebudete zlobit, když tady budu na půl ucha poslouchat tohle online jednání, nemůžu u něj chybět. Ale můžeme si kdykoliv povídat, jen prosím ne o covidu,” říká a usazuje mě do křesla. Celou dobu se stíhá soustředit na oboje.
Neo: Na konci června jste skončil jako přednosta zdejšího kardiocentra, a to nedobrovolně, byl jste odvolán. Mrzí vás to?