© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Jihoafrické úřady v pondělí dokázaly to, co se těm v Česku nikdy nepodařilo: Dostat před soud podnikatele Radovana Krejčíře a prokázat mu vinu v těch nejzávažnějších násilných deliktech. I když ho podezírali z vražd i únosů, nikdy mu to čeští policisté nedokázali.
Deset let od jeho legendárního útěku z černošické vily tak až soud v Johannesburgu shledal, že je Krejčíř vinen v případu pokusu o vraždu, únosu a pokusu o držení drog. Verdikt o výši trestu se český uprchlík dozví v půli září.
Zřejmě tak definitivně unikl české spravedlnosti. Stát přitom vynaložil přes dvacet milionů korun, aby podnikatele vypátral a dostal před tuzemské soudy.
Deník Neovlivní.cz před časem nashromáždil detaily z utajované akce české policie a zpravodajských služeb. Vyplynulo z nich, že v létě 2005 – pár měsíců po Krejčířově útěku ze země – vznikl speciální tým, který dostal za úkol podnikatele vypátrat. O náklady spojené s pátráním se rovným dílem podělilo ministerstvo financí a ministerstvo vnitra.
“Nepotvrdím částku, ale potvrdím to, že když jsme dostali usnesení vlády, že se ho máme pokusit najít, řekli jsme si o peníze,” uvedl tehdejší šéf civilní rozvědky Karel Randák, jehož lidé vyrazili po Krejčířových stopách. (Ministerstva financí a vnitra otázku peněz odmítají komentovat s odkazem, že i usnesení kabinetu bylo v režimu tajné.)
Operace na dopadení Krejčíře byla usnadněná nepotvrzenou informací z podsvětí, že uprchlík zamířil na Seychely. “Obratem se nakoupila technika, investovalo se do odposlechů a GPS. První úkol zněl: ověřte, jestli není na Seychelách. Členové týmu proto vyrazili na ostrovy,” popisuje zpětně státní úředník seznámený s celou akcí.
Tajní agenti narazili na Radovana Krejčíře hned ten den, co na ostrovech přistáli. Jejich výhodou bylo, že i největší ostrov Mahé, kde se uprchlík usadil a kde také sídlí hlavní město, je malou destinací. Krejčíř seděl v jednom z luxusních podniku se svým spolupracovníkem Petrem Hrubým. Oba přijeli vozem z tamní půjčovny Hertz, auto si půjčili na jméno Hrubého.
Kauza nejslavnějšího uprchlíka |
• červen 2005 – Radovan Krejčíř utekl ze své vily v Černošicích během domovní prohlídky, která se konala kvůli podezření z mnohamilionového podvodu a údajné vraždy nepohodlného svědka. |
• září 2005 – Rozvědka Krejčíře vypátrala na Seychelách. Akci spustila vláda svým usnesením. |
• 2007 – Krejčíř opustil Seychelské ostrovy, které mu začaly být malé a vydal se lodí do Jihoafrické republiky. Po příjezdu byl okamžitě zatčen. Zprávu o Krejčířově chystané cestě předal tamní policii český tým. |
• jaro 2015 – Jihoafrická policie oznámila, že vyšetřuje víc jak 100 případů spojených s Radovanem Krejčířem. Podnikatel skončil ve vazbě – mimo jiné kvůli nelegálním obchodům a podezřením z vražd a únosů. |
24. 8. 2015 – Soud v JAR uznal Krejčíře vinným v případu pokusu o vraždu, únosu a pokusu o držení drog. |
Čeští špióni se na na oba muže pověsili a do druhého dne už měli sadu prvotních informací a fotek pohromadě: kde bydlí, kdo žije ve vile s ním (manželka, syn a Hrubý), čím jezdí. Všechno poslali do Prahy, kde pak úřady oficiálně oznámily: uprchlíka jsme našli a požádáme o jeho vydání.
To se však dodnes neuskutečnilo, úřady Seychelských ostrovů jej nevydaly, a když se pak přesunul do Jihoafrické republiky, tamní justice jej záhy začala sama stíhat. I přes neúspěch druhé – vydávací – části operace, kterou už měl na starost jiný tým, nikdo během honu na uprchlíka neuvažoval o únosu Krejčíře a jeho převozu do Prahy.
“Takové zadání nebylo. Bylo by to nelegální, a ani zpětně takovou věc nelze legalizovat,” podotkl již citovaný zdroj pro Neovlivní.cz.
Sám Radovan Krejčíř přitom během svého pobytu na Seychelských ostrovech vyrukoval s tvrzením, že ho chce česká rozvědka zabít v rámci údajné akce Lomikar. Zdůvodňoval to svým veřejným prohlášením, že tajně sponzoroval tehdy vládní sociální demokracii. Jenže záhy se jeho tvrzení ukázala jako nepravdivá – jak ta o politickém sponzoringu, tak ta o vražedné akci. Ze lži se usvědčil v odposlouchávaných telefonech sám Krejčíř.