Kdo nejvíc vydělal na potravinách? V podezření Agrofert

Andrej Babiš brojí proti drahým potravinám, na jejich zdražování ale sám vydělává nejvíc.

„Životní úroveň se propadla, raketově zdražují potraviny a vláda se schovává,“ zlobí se opoziční vůdce Andrej Babiš při svých výjezdech mezi voliče a radí ministrům, ať sníží DPH na potraviny, která je „nejvyšší v Evropě“.


Ilustrační foto: Shutterstock

Analýza Neovlivní.cz ovšem ukazuje, že proti drahým potravinám brojí podnikatel, který na zdražování nejvíc vydělává. Příklad jeho podniku Agrofert zároveň může odpovědět na otázku, proč ceny některých potravin rostou v Česku nejrychleji v Evropě a proč jde právě o potraviny, které tuzemští obchodníci nejvíc vyvážejí.

Kilogram mouky zdražil v obchodech za poslední rok o deset korun, kilogram hovězího o padesát korun, drůbež o dvacetikorunu, za litr mléka chtějí obchodníci navíc pětikorunu, u vejce je přirážka koruna, u čtvrtky másla 21 korun. O tom není sporu, to říkají oficiální čísla Českého statistického úřadu.

Koncern Agrofert ze svěřenského fondu Andreje Babiše se stal v Česku největším producentem potravinářského zboží, přesto na tom podle tvrzení mluvčí společnosti Lucie Bukovanské nevydělává. Dražší jsou totiž také vstupy, bez kterých se zemědělství a potravinářský průmysl neobejdou.

„Jen pro představu, v minulých letech stála jedna megawatthodina elektřiny přibližně 50 eur, dneska je to přibližně 500 eur. Cena zemního plynu, který tvoří přibližně 90 procent variabilních nákladů výrobců minerálních hnojiv, vzrostla cca patnáctinásobně,“ vysvětluje mluvčí.

Exploze cen energií, kterou způsobila Putinova válka na Ukrajině, může být i pro drahé potraviny dostatečným vysvětlením. Jak si vzápětí doložíme, takový výklad ovšem je v rozporu s celkovou situací v Evropě.

Neočekávaná možnost dobrého byznysu

V Česku rostou ceny zhruba dvojnásobným tempem proti průměru EU. Energie, tedy elektřina, plyn a teplo, se však od evropského průměru výrazně neliší, ceny pohonných hmot rostou jen o něco rychleji. Za tuzemskou drahotu proto může vedle drahých energií ještě něco jiného. Nápadně rychlejším tempem než v Evropě se v tuzemsku zvyšují ceny elektroniky, mobilů, ojetých aut, obuvi, oděvů, nejnápadnější však jsou právě potraviny. Proto neobstojí argument, že za všechno mohou drahé energie.

K desetinásobnému zdražení elektřiny a patnáctinásobnému zdražení plynu skutečně došlo, ale pouze na burzách. Tak vysokou cenu musí zaplatit pouze ten, kdo chce energie koupit okamžitě, ovšem dodavatelé nakupují podle dlouhodobých kontraktů. Zdražení energií je tedy kruté, přesto proti desetinásobku řádově nižší.

„Náš model indikuje další zvyšování nákladů do konce roku 2022, a to o 86 procent u elektřiny a 59 procent u plynu, a to za předpokladu ustálení současné úrovně velkoobchodních cen,“ předpověděla domácnostem i firmám červnová prognóza ministerstva průmyslu, která srovnávala letošní ceny s minulým rokem. Situace se může zhoršit, to ministerští experti nevylučují, na cenách potravin se však mohl projevit jen dosavadní nárůst.

Kolik Andrej Babiš na krizi vydělal? A proč chce zrušit DPH za potraviny? Odpovědi přináší aktuální časopis Neovlivní.cz, který je k mání v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email