Klimatičtí aktivisté už jsou na hraně extremismu, upozorňují experti

Dosud se pohybovali na hraně, ale teď nastal přelomový moment,” říká Miroslav Mareš, odborník na extremismus z Masarykovy univerzity.

Můžeme s jejich protesty nesouhlasit, ale nedá se jim upřít, že jsou slyšet. Naposledy se klimatičtí radikálové přihlásili k žhářskému útoku, při kterém zcela shořela zbrusu nová SUV BMW X5 před prodejnou v Mnichově. O víkendu zase zablokovali silniční závod mužů na mistrovství světa ve Skotsku, kde se přilepili k vozovce.

Ostatně sami klimatičtí aktivisté přiznávají, že své akce záměrně „přepalují“. Když totiž o ochraně klimatu mluví prostřednictvím tiskových zpráv či konferencí, nikdo je neposlouchá. Zato zablokování dopravy, když lidé spěchají do práce, či bramborová kaše na Monetově obraze jsou naopak spolehlivým magnetem na pozornost.

„Žijeme v době, v jaké žijeme. Média i lidé jsou informacemi přehlceni, takže tam nutně musí být kontroverze. A vždycky se bavíme o tom, jaká míra té kontroverze je pro nás únosná. Je to případ od případu,“ cituje aktuální vydání časopisu Neovlivní.cz Veroniku Holcnerovou za českou skupinu Poslední generace.

Její další kolega Petr Klásek jde ještě dál. „Nedivím se lidem, že jsou na nás hnusní. Rozumím tomu, proč to tak lidé cítí. Narušujeme chod té společnosti a lidé jsou nasraní… Nechci vyčnívat a někoho nasírat, ale musel jsem si na to zvyknout. Že seru lidi. Můžeme se bavit o tom, že část klimatického hnutí říká: nedělejte to, stavíte ty lidi proti nám, kazíte to téma, lidé by měli spolupracovat. Jenže kolik desítek let klimatičtí aktivisté a environmentální aktivisté lidi učili, dělali petice, demonstrace a nic,“ řekl nedávno v rozhovoru pro DVTV.

Potud je všechno vlastně v pořádku. Ať se nám to líbí nebo ne, patří to k demokracii. Zacpaná silnice nás sice může štvát, ale samo o sobě to není důvod, proč jejich původce posílat do vězení, zařazovat je na seznamy extremistů a podnikat v jejich bytech policejní razie. 

Jenže v posledních týdnech nastalo pár okamžiků, kdy experti na extremismus a terorismus zpozorněli. A co může postoj úřadů k ekologickým aktivistům významně zhoršit.

Nejprve to byl dubnový manifest německého ekonoma Helge Peukerta, který Letzte Generation podporuje a sepsal pro ně plán s radikálními požadavky.

Kromě několika obecně platných kroků, které míří jednoznačně ke zlepšení klimatu, jeho 66bodový plán vypadá jako usnesení, která známe z předlistopadového politbyra komunistů.

Jen namátkou:

• příděl spotřeby benzinu a nafty na 500 litrů na osobu za rok. Snížení na nulu do pěti let;
• maximální příjem ve výši desetinásobku minimální mzdy;
• žádné daně pro lidi s nízkými příjmy;
• zákaz konzumace masa nebo zavedení přídělů;
• přísná regulace soukromého vlastnictví půdy, vody a lesů;
• zákaz soukromého zdravotního pojištění.

Prostě znárodnění a kolektivizace v 21. století.

Kromě profesorova plánu souběžně následovaly zprávy z Německa, že radikálnímu křídlu Letzte Generation už demonstrace nestačí a půjdou teď proti „bohatým“. Militantní ochránci klimatu plánují od září v Berlíně více akcí, které mají přinést „sociální obrat“. Ještě předtím chtějí v Bavorsku zintenzivnit své úsilí a zahájit tažení proti „superbohatým“.

„Klimatičtí aktivisté z Letzte Generation namísto plošného blokování automobilové dopravy, provokativního poškozování kulturních skvostů a přilepování se k symbolům státní moci přenášejí svou pozornost na nejbohatší obyvatele Německa,“ napsal již citovaný list Die Welt.

Novináři se odkazují na interní dokument, který koluje mezi aktivisty prostřednictvím messengerových skupin.

VYKOLEDUJÍ SI ZÁPIS NA SEZNAM EXTREMISTŮ?

„Tohle už je samozřejmě problém. Pokud by vyzývali k akcím proti konkrétní skupině obyvatel a současně se tím pokoušeli vyvolat sociální obrat, to už naplňuje definici extremismu,“ popsal jeden z tuzemských policejních expertů.

A souhlasí s tím i Miroslav Mareš, odborník na extremismus z Masarykovy univerzity: „Myslím si, že to je přelomový moment. Oni se dosud pohybovali na té hraně. Pokud by skutečně popírali práva menšiny (v tomto případě bohatých) a budou chtít někoho trestat za vlastnictví majetku, je to už vystupování proti hodnotám demokratického státu. Když dojde k postupu proti nějaké specifické skupině obyvatel, tak by to úřední definici extremismu naplnilo.“

Z manuálu ministerstva vnitra to totiž vyplývá zcela jasně: „Pojmem extremismus jsou dle ministerstva vnitra označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance a útočí proti základním demokratickým principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Mezi tyto principy patří: (…) svoboda a rovnost lidí v důstojnosti a právech, nezadatelnost, nezcizitelnost, nepromlčitelnost a nezrušitelnost základních práv a svobod bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního a sociálního původu, příslušnosti k národnosti nebo etnické menšině, majetku.“

Jak se k tomu staví čeští aktivisté? Kdo je platí ? A jak spolupracují jednotlivé buňky se zahraničím? Velké téma Poslední spravedliví přináší aktuální časopis Neovlivní.cz. Objednávky v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Tomas Vynikal / Shutterstock.com