Dosud se pohybovali na hraně, ale teď nastal přelomový moment,” říká Miroslav Mareš, odborník na extremismus z Masarykovy univerzity.
Můžeme s jejich protesty nesouhlasit, ale nedá se jim upřít, že jsou slyšet. Naposledy se klimatičtí radikálové přihlásili k žhářskému útoku, při kterém zcela shořela zbrusu nová SUV BMW X5 před prodejnou v Mnichově. O víkendu zase zablokovali silniční závod mužů na mistrovství světa ve Skotsku, kde se přilepili k vozovce.
Ostatně sami klimatičtí aktivisté přiznávají, že své akce záměrně „přepalují“. Když totiž o ochraně klimatu mluví prostřednictvím tiskových zpráv či konferencí, nikdo je neposlouchá. Zato zablokování dopravy, když lidé spěchají do práce, či bramborová kaše na Monetově obraze jsou naopak spolehlivým magnetem na pozornost.
Akce aktivistů z Extinction Rebellion v Praze Foto: Tomas Vynikal / Shutterstock.com
„Žijeme v době, v jaké žijeme. Média i lidé jsou informacemi přehlceni, takže tam nutně musí být kontroverze. A vždycky se bavíme o tom, jaká míra té kontroverze je pro nás únosná. Je to případ od případu,“ cituje aktuální vydání časopisu Neovlivní.cz Veroniku Holcnerovou za českou skupinu Poslední generace.
Její další kolega Petr Klásek jde ještě dál. „Nedivím se lidem, že jsou na nás hnusní. Rozumím tomu, proč to tak lidé cítí. Narušujeme chod té společnosti a lidé jsou nasraní… Nechci vyčnívat a někoho nasírat, ale musel jsem si na to zvyknout. Že seru lidi. Můžeme se bavit o tom, že část klimatického hnutí říká: nedělejte to, stavíte ty lidi proti nám, kazíte to téma, lidé by měli spolupracovat. Jenže kolik desítek let klimatičtí aktivisté a environmentální aktivisté lidi učili, dělali petice, demonstrace a nic,“ řekl nedávno v rozhovoru pro DVTV.