Korupční skandál v EU: Katar našel spojence i v Česku

Obří korupční skandál v Evropském parlamentu odkrývá lobbistické praktiky Kataru. Jeho emisaři to zkouší i v Česku. Odemykáme text z květnového časopisu Neovlivní.cz.

Zatčení šesti osob včetně místopředsedkyně Evropského parlamentu Evy Kailiové kvůli podezření z korupce ze strany Kataru odkrývá metody, jak se tento miniaturní arabský stát snaží získat vliv v Evropě a umístit tam své miliardy. Policie je přesvědčena, že v Kailiové a spol. to bylo i skrze úplatky.

Emisaři z Kataru to zkouší ale i v Česku. Lobbistické praktiky jsme popsali v květnovém tištěném časopise Neovlivní.cz, který nyní odemykáme.

Bylo to nedlouho po Putinově invazi na Ukrajinu a u premiéra končila jedna z porad. „Jo, a ještě tu jsou ti emisaři Kataru, co kontaktovali ministerstvo průmyslu,“ připomenul jeden z účastníků.

„Na ministerstvo financí se taky usilovně snaží dostat, a na zahraničí taky. Jde jim prý o obří investice Kataru do infrastruktury v České republice,“ vzpomněl si další.

Petr Fiala diskusi utnul v samém počátku: „Žádné prostředníky nepotřebujeme. Mezinárodní vztahy si dokážeme řešit sami.“

Střih. O pár dní později 23. března odpoledne seděl v letadle Qatar Airways QR 292 mířícím do Kataru kancléř prezidenta Vratislav Mynář.

Co se tuzemským lobbistům nepovedlo zařídit u vlády, dokázali protlačit na Hradě. Našli postavu s vlivnou funkcí, která jim měla pro další vyjednávání v Arábii zajistit punc důvěryhodnosti.

Výše popsané snahy lobbistických kruhů dostat se k mocným redakce Neovlivní.cz nezávisle ověřila u spolupracovníků premiéra a na jednotlivých resortech. Aktivity lobbistů současně zasadily Mynářovu cestu do nových kontur.

Lobbisté se do mezinárodních obchodů historicky vždy snažili dostat. Profitují z toho, že dávají dohromady obě strany transakcí. Za to pak inkasují takzvaná „fíčka“ – od anglického obratu success fee, platba za úspěch. Nebo získávají příslib zapojit se do dalšího byznysu.

MYNÁŘ JAKO POŠŤÁK?

O Mynářově katarské misi by se veřejně nevědělo, kdyby Zemanova spolupracovníka kdosi nevyfotil v letadle katarských státních aerolinek. Snímky pak zveřejnil server iRozhlas a teprve poté přišel Hrad s oficiální verzí, která zněla: kancléř letěl předat osobní pozvání prezidenta Miloše Zemana katarskému emírovi.

„Ve dnech 23.–24. března 2022 vykonal vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář z pověření prezidenta republiky Miloše Zemana služební cestu do Kataru, kde jednal s vedoucím kanceláře emíra Státu Katar (Amiri Diwan), šejchem Saúd bin Abdul Rahmán Al-Tháním,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Lobbistické hledání skulin na státních úřadech a institucích i Mynářova cesta jsou přitom přímo spojené s válkou na Ukrajině.

Po Putinově invazi evropské státy začaly řešit svoji energetickou závislost na Rusku, zejména hledat alternativy k ruskému plynu. Právě arabské království Katar, které patří mezi nejbohatší státy světa, je ropnou a plynařskou velmocí.

A o plynu se podle zjištění Neovlivní.cz mluvilo i na schůzce Mynáře a jeho katarského protějšku.

„Vráťa to prezentoval tak, že Hrad teď zařídí katarský plyn. Vypadalo to pomalu tak, že zachrání české domácnosti, když to vláda není schopna zajistit,“ uvedl zdroj obeznámený s Mynářovým postojem.

Faktem je, že vztahy České republiky s Katarem na té nejvyšší úrovni dosud nebyly nijak pečlivě budované a oprašované. „Není to tak, že by byly špatné. Ony v podstatě nejsou žádné,“ popsal situaci dobře informovaný úředník s tím, že předchozí vlády se Kataru příliš nevěnovaly.

Česká republika nemá přímo v Kataru kupříkladu ani ambasádu, ta se bude teprve otevírat. Insideři nicméně potvrzují, že v Kataru – stejně jako dalších arabských zemích – jsou klíčové osobní kontakty. Arabové si velmi zakládají na tom, když s nimi u stolu sedí někdo s vlivnou funkcí.

TAK TROCHU JSME SE O TOM BAVILI

Sám Vratislav Mynář na dotaz Neovlivní.cz připustil, že v Kataru přišla během jeho návštěvy řeč právě na plyn. Označuje to ale za okrajovou část debaty.

„Můžu říct, že při rozhovoru s vedoucím kanceláře emíra jsme se bavili o tom, že je velká poptávka po katarském plynu. On mi sdělil, že některé země Evropské unie už mají smlouvu na katarský plyn. Na to jsem odvětil, že pokud se uskuteční návštěva emíra v České republice, bylo by skvělé, kdyby na úrovni vlády začala v tomto smyslu jednání,“ řekl kancléř Mynář.

Trvá ale na tom, že jeho úkol byl jediný: předat osobní pozvánku pro katarského emíra na návštěvu České republiky od Miloše Zemana.

„Mise byla splněna, v tuto chvíli máme potvrzeno, že emír s návštěvou počítá,“ dodal Mynář. „Já vím, že mě pořád všichni honí, ale opravdu jsem tam jel z pověření pana prezidenta s tou pozvánkou. Nechci si stěžovat, ale je to prostě pro dobrotu na žebrotu.“

Kancléř nicméně připouští i další téma rozhovoru, a to katarské aerolinky. I to bylo podle něj z popudu Miloše Zemana. „Pana prezidenta vždycky zajímá spojení mezi těmi konkrétními zeměmi,“ prohlásil Mynář.

Zdroje z kancléřova okolí nicméně dávají k dobru kancléřova vlastní slova o tom, jak „to tam Vráťa zařídil“.

„Mynář mluvil o tom, že nebýt Hradu, tak žádný plyn nebude. A jak je nakonec všichni ocení, že po rozpoutání války na Ukrajině to byli oni, kdo občanům České republiky reálně pomohl. Stavěl to tak, že pak už jim snad všichni dají pokoj. Jako by to byl šek na beztrestnost,“ řekl vysoce důvěryhodný zdroj, který byl u Mynářovy prezentace katarské mise.

Na kancléřově cestě do Arábie je důležitý i jeho doprovod, jehož identitu překvapivě zveřejnil přímo Hrad.

„Při cestě do Kataru doprovázely pana kancléře dvě osoby. Jednalo se o Martina Horáka a Petera Závodského. Oba muži mají v Kataru bohaté zkušenosti s doprovázením oficiálních českých delegací, včetně delegací z ministerstva zahraničí. Kancelář prezidenta republiky nikomu z nich cestu nehradila. Orientují se v místním prostředí a jejich přítomnost byla velmi užitečná,“ dodal Ovčáček.

Martin Horák je letitý Mynářův známý z vymahačského byznysu. „Tahali jsme spolu kačeny,“ říkal o něm kancléř.

SPOJKA Z KATARU

Klíčovou osobou pro tento příběh je ale Peter Závodský.

Na slovenského rodáka a poradce hned několika českých ministrů z řad ČSSD i ODS jsme poprvé narazili v roce 2015. Tehdy jsme popisovali nově vzniklou komoru s názvem „Czech Gulf Business Council“, v níž Závodský působil.

Obchodní komora měla za cíl lákat do Česka investory ze zemí Perského zálivu a současně pomáhat tuzemským firmám pronikat na tamní trhy. A zaštiťovala se zvučnými jmény jako například Alexander Babiš (bratr tehdejšího ministra financí a pozdějšího premiéra Andreje Babiše), bývalí ministři Petr Bendl či Cyril Svoboda nebo tehdejší český „pan Gazprom“ Vladimir Ermakov.

Komoru zakládal s nedávno zesnulým ekonomem Michalem Mejstříkem právník Robert Pergl, který se tehdy netajil důvodem, proč dal všechna tahle jména dohromady. „Když v arabském světě máte vizitku kredibilních lidí, kteří pracovali pro stát, zastávali významné funkce, pomůže to,” citovali jsme jej v roce 2015.

Dnes už komora v původním složení neexistuje a těch investic nakonec taky moc nebylo. „Tak nějak to umřelo. S Peterem Závodským jsem se tři roky neviděl a víc to nebudu komentovat,“ říká dnes Pergl. Na otázku, co se mezi nimi stalo a co tím myslí, už jen dodal: „Ony ty slovenské zvyky v podnikání jsou věc, s kterou vlastně nechci mít nic společného.“

Peter Závodský nicméně v propojování českých firem s těmi arabskými pokračuje dál. A převzal i model vlivných tváří. Nyní je prezidentem spolku s názvem Komora pro spolupráci zemí GCC. A členem prezidia je například bývalý ministr kultury z Babišovy vlády Antonín Staněk známý svým blízkým vztahem k Hradu. Na akci komory se objevil kupříkladu ministr průmyslu Jozef Síkela, někdejší ministři Ivan Langer, Michaela Marksová či Saša Vondra.

Na otázku, proč v březnu letěl s Mynářem do Kataru, Peter Závodský v rozhovoru pro Neovlivní.cz odpověděl: „Protože to je moje práce. Pracuji jako oficiální poradce Kataru pro Českou republiku, a proto mě požádali, abych pana kancléře doprovodil. Ale měl jsem tam svůj program.“

A současně tvrdí, že žádost o jeho osobní účast na Mynářově misi přišla z katarské strany. Byť se s kancléřem z minulosti znali, ale podle shodného vyjádření obou jen letmo.

Slovenský podnikatel rovněž potvrzuje zákulisní informace lobbistů, kteří se snažili dostat na ministerstva s tím, že Katar má zájem investovat v České republice. Investice mají být podle něj v podobném rozsahu, v jakém je v minulých letech Katarci oznámili ve Velké Británii a Německu. V přepočtu jde o desítky až stovky miliard.

„Ano, je to ten samý princip. V České republice je k tomu ale nutné ještě přijmout smlouvu o zamezení dvojího zdanění a smlouvu o ochraně investic. Pak se můžeme bavit o plynu a investicích,“ uvedl Závodský.

Závodského bývalý parťák Robert Pergl nezpochybňuje, že kontakty do Kataru má podnikatel slušné. Po vlastních zkušenostech v zemích Perského zálivu ale bere miliardové plány, o nichž Závodský mluví, s rezervou.

„To prostředí tam znám, a co se týče plynu, tam si myslím, že to je čirá utopie. Ale třeba překvapí. Závodský má dobré kontakty, ale míra marketingu v jeho snažení je pro mě jako pro advokáta až příliš velká,“ dodal Pergl.

TENTOKRÁT TO KLAPNE

Příběh katarské mise díky zapojení Hradu tak trochu připomíná šest let staré oznámení prezidenta Miloše Zemana, že do České republiky míří čínské miliardy. Přivést je sem měli podnikatelé spojení s Hradem: s dnes již zkrachovalou společností CEFC.

„Jestliže jsem odhadoval, že objem čínských investic v tomto roce bude 45 miliard korun, hluboce jsem se zmýlil, je to jenom na tento rok 95 miliard korun,“ řekl prezident v roce 2016, přičemž celkový objem čínských investic v České republice odhadl na 250 miliard.

Jak jsme opakovaně popsali, ve skutečnosti to byly „drobné“. Číňani v Česku nakoupili nedůležité podniky a firmy, spíše to byly statusové symboly jako třeba fotbalová Slavia. A jak jsme později odhalili, ve skutečnosti to nebyly investice, ale půjčky.

Hlavní postava slibovaných obchodů CEFC – Zemanův čínský ekonomický poradce Jie Ťien-ming, kterého český prezident navzdory zažitým pravidlům představil svému čínskému protějšku a poskytl mu tak legitimitu – navíc zmizel v rámci čínského protikorupčního tažení a dodnes o něm nikdo neslyšel.

Katarský příběh má podobné kontury v tom, že prezident má v dohledné době jednat přímo s katarským emírem. A jak víme z čínského příběhu, ani návštěvy Zemana u Si Ťin-pchinga  investice nezachránily. Drobný rozdíl je jen v tom, že do Kataru se nyní (text vyšel zjara 2022, pozn. Neo) chystá i delegace z ministerstva dopravy v čele s ministrem Martinem Kupkou, takže bude možné nezávisle posoudit realistický stav investičních nabídek do infrastruktury.

Čínské i katarské investice nicméně spojuje i zájem prezidentových spolupracovníků vylepšit image Miloše Zemana. Od čínských miliard si prezident sliboval, že pak už bude jasné, že se příchylnost k tamnímu komunistickému režimu vyplácí.

A teď potřebuje napravit reputaci, která utrpěla jeho letitou těsnou vazbou na Vladimira Putina. Poté, co ruský prezident v únoru rozpoutal válku na Ukrajině, je poslední, co si česká hlava státu přeje, aby byl do historie zapsaný jako spojenec válečného zločince. Od Putina se proto striktně distancoval a označil ho za šílence, který ho podvedl.

Jak jsme popsali v minulém čísle časopisu, prezidentovi spolupracovníci mají proto obavy z toho, co s nimi po odchodu Miloše Zemana z Hradu bude. Nejen v souvislosti s Ruskem, ale i s ohledem na prověřování hned několika kauz, v nichž je ohrožen přímo kancléř. Mimochodem Mynář je dodneška stíhaný v dotační kauze.

Pokud by prezidentovi spolupracovníci nyní přispěli k vyřešení energetické krize, byly by to plusové body, s nimiž už se dá v zákulisí obchodovat.

Jejich přemýšlení bezděky popsal prezidentův poradce Martin Nejedlý, když kdysi v rozhovoru pro Neovlivní.cz vysvětloval, proč se kancléř Mynář angažuje i v byznysových věcech. Tehdy šlo o nakonec neúspěšnou zakázku české firmy Liglass Trading na výstavbu vodní elektrárny v Kyrgyzstánu.

„Vy v tom prostředí přece žijete jako já. Když teď firma Liglass splní všechny podmínky, předloží financování a všechno zdárně klapne, bude bouchat šampaňské a všichni budou stát ve frontě a říkat: my jsme to také doporučovali. Když se teď do Vráti střílí ostrýma, všichni jsou zalezlí a nikdo se k Liglassu nehlásí.“

Zdroj náhledové foto: Prezidentská kancelář