Rozhovor o nových médiích: Tiší pozorovatelé vás vidí

Bylo zpravodajkou Českého rozhlasu v Bruselu, v České televizi vedla speciály ČT24 a moderovala Hyde Park. Pak ji pohltil svět sociálních médií – Facebook, Twitter, LinkedIn… Stala se ředitelkou divize Nová média ČT a její tým takříkajíc “live” propojoval svět tradičních zpráv a nových obsahů. Pavlína Kvapilová, dnes konzultantka, moderátorka a vysokoškolská pedagožka, mluví o tom, co bychom měli o sociálních sítích vědět.

Svým studentům nových médií na Univerzitě Karlově říká, že to hlavní, co mají trénovat je: být přípraven se pořád učit. Každý den. A nebrat změny jako stres, ale jako běžnou realitu.

Foto: Archiv P. Kvapilové

Foto: Archiv P. Kvapilové

“Není to vždycky lehké, musíte si na to nastavit mozek. Dnes prostě nemůžete počítat s tím, že se na internetu něco naučíte, na něco si zvyknete a budete to používat ještě pět let. Obecně vzato, je nutné se zajímat, jak co funguje, protože pak víte, jak si to nastavit. Hlavní je nepoužívat sociální sítě bez vědomí jejich dosahu,” říká mediální konzultantka Pavlína Kvapilová v profilovém rozhovoru, který poskytla společnosti DeadLineMedia, vydavateli deníku Neovlivní.cz.

Hovoří v něm nejen o tom, jak s jednotlivými typy sítí pracovat, ale třeba také o vlivu, inspirativních lidech a tématech, o kterých by se mělo mluvit.

DLM: Potkala jsem se včera s kamarádkou, která není na Facebooku. Tři hodiny jsme se bavily o tom, co je nového. Když se potkám s lidmi, co na FB mám, už tahle otázka ani nepadne. Jak změnily sociální sítě běžné styky s kamarády?

Podle toho, nakolik jste je nechali, aby váš život změnily. Je to do značné míry v našich rukou, ale ne úplně. Protože dopadům velké společenské změny, kterou přinesla digitalizace člověka, se prakticky v dnešním denním životě západního člověka nelze vyhnout. Ano, vaše okolí dnes běžně ví, co prožíváte. Dopad sdílení ale bývá ještě větší než si uvědomujeme.

Dám vám příklad: na sítích je řada lidí, kterým říkám “tiší pozorovatelé”. Nedávají třeba nikdy likes nebo komentáře, ale mají dokonalý přehled. Proto nepodceňujte dopad vašich statusů. I tam, kde se neprojeví žádná reakce, může být nějaký efekt. Pocit, vědomost, pozdější akce. Prostě tím něco vypustíte do světa. A míra zásahu nikdy nemůže být plně postihnutelná přes počet “lajků”, jak nám to někdy zkresleně připadá. Dělá to s námi psychologicky často psí kusy.

DLM: Jak jste se k novým médiím vlastně dostala?

Vstoupila jsem na Facebook v roce 2007. Tedy v době, kdy jsem začínala pracovat v České televizi. Nejdřív jsem tam šla ze zvědavosti, bylo tam v té době v Česku ještě málo uživatelů a mělo to hodně charakter ryzí komunikace s přáteli. Nicméně hned vzápětí to přerostlo do pracovního života. Pamatuji si, že to pro mě bylo jako živá voda, když jsem postupně začala na ČT24 s kolegy propojovat sítě do televizního vysílání. Tu možnost permanentní obousměrnosti komunikace s divákem jsem od začátku milovala. Dalo mi to v té chvíli pocit smyslu a proto jsem i další roky v televizi zůstala a nešla dělat něco jiného.

Od té doby jsme o světelné roky dál – v tom, jak informace teče ve veřejném prostoru. Původní model se úplně rozpadl. Posledních deset let v tomhle fatálně změnilo média i svět jako takový. Dnes je “facebooková populace” větší než Čína. A plný efekt té změny se ještě teprve projeví.

DLM: Jak se sociální sítě za to desetiletí změnily?

Brutálně. Zejména je to vidět na vývoji Facebooku. Silnou roli sehrál vstup firem jako Facebook a Twitter na burzu. Jejich komercionalizace je drticí. Musíme mít pořád na paměti, že cokoliv uděláme, vydáváme tím nějakou informaci a tyto spoečnosti o nás kontinuálně sbírají data. Z Facebooku je reklamní moloch, který ztratil velkou část původního kouzla. Je to něco za něco. Algoritmy, které svým naprogramováním určují, co uvidíme, mají dnes dalekosáhlou moc a málo se o tom mluví. Jsou neviditelnými režiséry našich životů. Uzavírají nás do facebookových bublin, tvarují náš obraz světa. Protože je čím dál běžnější, že lidé přijdou k informaci nejdříve na své “zdi”, až pak se proklikávají dál.

Pavlína Amalie Kvapilová

 Pavlína Kvapilová
• Rodačka z Litomyšli absolvovala italianistiku na Filozofické fakultě a ekonomii na Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Dvakrát získala stipendium na studium na univerzitách v Itálii.
• Její novinářské začátky jsou spjaty s Českým rozhlasem 1. Začínala jako politická a ekonomická reportérka, v letech 2003 až 2005 působila jako zpravodajka Českého rozhlasu v Bruselu.
• V roce 2007 přestoupila do České televize. Podílela se na konceptu inovovaných Událostí komentářů, na cyklu Retro, moderovala Hyde park.
• V létě 2011 se stala ředitelkou sekce Nová média ČT. Ze své funkce byla odvolána poté, co se veřejně postavila za tehdejší moderátorku Danielu Drtinovou. Ta byla stažena z pořadu Události, komentáře jen krátce nato, co si na ni u vedení televize stěžovali politici. Zástupci ČT nicméně striktně odmítli jakoukoli souvislost.
• Kvapilová přednáší nová média na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Působí jako nezávislá konzultantka, radí firmám, jak provozovat vlastní účty na sociálních sítích, překládá.
• Nedávno spustila multimediální projekt Elegantní Česko, webový videoseriál, který chce oživovat to nejlepší z toho, co uměla tato země a její lidé.

DLM: Máme FB na sdílení. Twitter na glosování a informace, Instagram na fotky, Vimeo na videa, Snapchat na rychlou komunikaci … je nějaký typ sociální sítě, co nám chybí?

Nemyslím. A pokud někomu ano, bude vymyšlena. Internet se doslova zuřivě vyvíjí, každý den vznikají nové webové nástroje a služby, ten boom je fascinující. Proto vždycky na začátku svých workshopů říkám: “Zítra může být všechno jinak.” A je to dvojsmyslné. Jednak tím, že to prostředí se skutečně živelně mění. Jednak tím, že když se k tomu postavíte promyšleně, ne jako spontánní uživatel unášený zmíněnými aloritmy, může to mít řadu efektů přímo na váš život.

Kluk v mikině i hipster v běhu

DLM: Na vašem kurzu ukazujete zajímavý obrázek – jak by vypadaly sociální sítě, kdyby to byli lidi. Můžete mi je popsat a říct, jaké s nimi máte vztahy?

Je to vizualizace, kterou mám velmi ráda. Vychází z projektu fotografky, která se jmenuje Viktorija Pashuta a žije v Los Angeles. Pan Facebook je neformální kluk v mikině, Instagram vystajlovaný mladík s vintage vzezřením. Twitter klasický hipster v běhu, LinkedIn samozřejmě byznysman v obleku. Je to hezký příklad, jak o tom přemýšlet. Protože ve velmi zjednodušené formě se tak reprezentuje charakter jednotlivých sítí. A když se zamyslíte na tím, jak byste mluvili k dané osobě na obrázku, lépe si uvědomíte, jak máte mluvit ke svému publiku na té které síti.

DLM: Jak poznám, že už jsem na sítích závislá?

To se ptáte té pravé :-)) Ale vážně, dnes to není jen o kamarádech. Například Facebook a jeho messenger či skupiny se stávají významným pracovním nástrojem. Já jsem dříve pořád telefonovala a psala zprávy, dnes vyřizuji 90 % pracovní komunikace právě na FB. Připadá mi to nejrychlejší a nejefektivnější. Takže ono už to nelze od osobního života moc oddělovat. Každopádně bychom se měli snažit, abychom při osobních setkáních s přáteli, v restauraci a jinde telefon odkládali. I z prosté úcty k druhým. A soustředili se na druhé skutečně plně a ne roztěkaně. Je to těžké cvičení, ale myslím, že taková digitální hygiena bude čím dál tím důležitější

DLM: Ve světě proběhlo několik afér, třeba výhrůžky novinářce na Twitteru apod. Jaká je nejlepší prevence a obrana proti takovým situacím?

Sociální sítě mají hodně temných zákoutí. Stejně jako normální život offline. Jako vás někdo může přepadnout na ulici, mohou se vám stát velmi nepříjemné věci na internetu. Velmi doporučuji například knihu pro děti od Lenky Eckertové Hustej internet. Musíte být pozorní a nepodceňovat to.

DLM: Je nějaký moment, za těch posledních deset let na sítích, o němž si zpětně říkáte: To si budu vždycky pamatovat, jsem ráda, že jsem u toho byla? 

Tak navždy si například budu pamatovat tweet Andreje Babiše “Zítra asi něco koupím”.

Ať byl tento krok míněn jakkoli, to, co pak následovalo, změnilo fatálně české mediální prostředí, vyvolalo kroky dalších oligarchů a přineslo velké tenze do mediálního komunity a zprostředkovaně do společnosti. To je z těch momentů, co si asi nejen já budu navždy pamatovat.

Z jiného ranku – já jsem si na sítích užila neuvěřitelná dobrodružství během vysílání Hyde Parku ČT24, který byl živou laboratoří propojování “nového a starého” mediálního světa a také během speciálů ČT24, které jsme dělali tak, že jsme doslova dýchali skrze sítě s našimi diváky. To mi dávalo obrovský smysl.

O tématech, která chybí

DLM: Na sociálních sítích se hodně řeší, kdo má kolik následovníků, fanoušků, kdo má vliv. Co si představujete pod slovem vliv, co je měřítko vlivu?

Schopnost měnit vidění jiných.

DLM: Koho byste v Česku označil za člověka, který má vliv a používá ho pro “dobro společnosti” – zkrátka máte pocit, že posouvá společnost někam kupředu?

Byl to Václav Havel. Nemusíte s jeho názory souhlasit. Ale velmi tu teď taková silná osobnost s duchovními kořeny a přesahem chybí.

DLM: Čím by se lidé, kteří mají vliv, měli zabývat, jaká témata nastolovat?

Oligarchizace, “kultura” poslušnosti, strach ve společnosti, novodobá tichá normalizace, letargie a přizpůsobení, které to dovolují. Vazba oligarchů na politiky, způsoby jejich interakce. Paralýza analytiky a expertní debaty potřebné k fungování státu. Příčiny a důsledky fenoménu ženského podnikání. Změna toku informace ve společnosti. Chování mužů k ženám a žen k mužům. Přetvářka. Nová energie, která přichází odspoda a je blahodárná. Těch témat je celá spousta…

DLM: Velkým tématem je dnes také společensky odpovědný životní styl. Změnila jste svůj život s ohledem na ekologii, charitu nebo udržitelný rozvoj?

Snažím se na sobě stále pracovat, ostatně moje zvědavost mě nenechá ustrnout:-) Být zdravě sebekritická, hledat, kde se můžu zlepšit a něco s tím dělat. Byť to občas bolí.

DLM: Je nějaká firma, nebo třeba výrobek, značka, kterou považujete za symbol úspěchu?

Asi by to byla Storyful. První social media agentura založená bývalým televizním moderátorem Markem Littlem, který právě teď oznámil odchod. Progresivní myšlenka dovedená k realizaci. Podtext: ukázat, že kvalitní žurnalistika je nejlepší byznys model. Mark je v současné době pro mě nejvíc inspirativní osobnost světové mediální scény a jsem velmi zvědavá, jaká budou jeho další dobrodružství.

DLM: Kdybyste měla říct, co vám v České republice dělá radost – co by to bylo?

Litomyšl – moje rodné město. Tím, jak geniálně dokáže skloubit genia loci s moderním životem.
A potenciál lidí v Česku. Sice by mohl rozkvést ještě více, ale teoreticky je obrovský.

Pavlína Kvapilová pomáhala se sociálními sítěmi také vydavatelství DeadLineMedia, pozn. red.

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít