Na Covid Praha dosáhlo jen 5% živnostníků

V programu Covid Praha, který politici hlavního města žádali na pomoc místním malým podnikatelům, zatím uspělo jen pět procent živnostníků. Vyplývá to z dat, která má redakce Neovlivní.cz k dispozici. Do programu dávalo město 300 milionů, stejná část jde z evropských peněz.

Pražští podnikatelé nesměli o pomoc žádat v původním programu Covid II, proto pro ně vznikl jiný program Covid Praha. Ten běžel pouhých osm minut a následně musel být ukončen. Tak velký byl zájem pražských podnikatelů: zaregistrováno nakonec bylo 378 řádně podaných žádostí o státní záruky za úvěry. Jak tehdy uvedl primátor Zdeněk Hřib, v Praze je asi 550 tisíc podnikatelských subjektů, z nichž je pak 350 tisíc fyzických osob.

Na pomoc ale dosáhl jen zlomek z nich. Z dosud uzavřených smluv, jejichž seznam má redakce Neovlivní.cz k dispozici, vyplývá, že jen pět procent z úspěšných žadatelů jsou živnostníci. Naopak uspěli hned v několika případech velké autosalony, mediální agentury, právní kancelář či architektonické studio. (Kompletní seznam zde).

“Podpořeno bylo například 112 subjektů z oblasti služeb (tj. 89 %), sedm subjektů ze zpracovatelského průmyslu (tj. 6 %) a šest ze stavebnictví (tj. 5 %). Nejčastěji získaly podporu subjekty z oblasti velkoobchodu a maloobchodu (53 subjektů, tj. 42 %), následované subjekty zaměřenými na ubytování, stravování a pohostinství (14 subjektů, tj. 11 %) a na profesní, vědecké a technické činnosti (10 subjektů, tj. 8 %),” stojí v analýze smluv, kterou za Prahu zveřejnili vládnoucí Piráti.

Pražský primátor Zdeněk Hřib je přesvědčen, že nízký počet živnostníků souvisí s tím, že zkrátka měli o program menší zájem. “Celkem nízký poměr živnostníků mezi žadateli lze vysvětlit tím, že měli o program prostě menší zájem. Vnímám to tak, že u těchto podnikatelů je pochopitelně nižší ochota se zadlužit. Jelikož i když je úvěr zaručovaný a zvýhodněný, stále je to dluh, který musí podnikatel časem splatit. Řekl bych, že si ti nejdrobnější většinou spíše utáhli opasky a pokusili se krizi přečkat. Navíc mohli živnostníci využít jiné formy podpory, jako je „25″, případně třeba program Anticovid,” reagoval pro Neovlivní.cz primátor Hřib.

Další pražští politici se s tím ale nehodlají smířit. Mimo jiné proto, že ačkoli šlo o pomoc pražským podnikatelům a s finanční účastí Prahy, město se nepodílelo na přípravě kriterií. “Budu se proto ptát, jak je možné, že mezi těmi příjemci nejsou ti, kteří byli krizí nejvíce postiženi. Kadeřnice, bistra a podobně,” říká například radní Hana Kordová Marvanová (Společné síly pro Prahu). “Proto jsme také přece ten program podpořili, ale je jich tam ve skutečnosti minimum. Nemáme informace o tom, jak se dokládalo, že právě ti, kteří pomoc dostali, byli koronavirovou krizí postiženi.”

Raní Marvanová naráží na to, že i když šlo o pražský program, vše si řešila státní rozvojová banka ve spolupráci s Havlíčkovým ministerstvem průmyslu a obchodu. Praha tedy nemá informace o tom, jak rozvojová banka zkoumala, jestli byl žadatel zasažen krizí. Program navíc podle zjištění Neovlivní.cz neprošel standardním připomínkovým řízením, kde by se k němu hlavní město mohlo vyjádřit.

“Rada dostala dokument na stůl ve čtvrtek ráno a hned to schvalovala. Žádným odborem tady na magistrátu to neprošlo, ať už jde o legislativu nebo veřejné zakázky. Na otázky, jak se posuzovala třeba míra postižení, tady proto nikdo nezná odpověď,” popsal mechanismus vysoce důvěryhodný úředník magistrátu.

Primátor Hřib nicméně trvá na tom, že ty podstatné informace pro schválení město mělo. “Covid Praha maximálně vycházel ze schématu Covid II, a to za účelem narovnání tržního prostředí pro pražské podnikatele, kteří jako jediní v republice o tento typ podpory nemohli žádat. Covid Praha navíc reagoval na krizi – tlak a potřeba okamžité reakce byla maximální, tedy nebyl prostor pro vyjednávání zvlášť nového programu šitého na míru městu Praha,” říká primátor a dodává: “Nicméně Praha se ale jinak aktivně na přípravě vlastního programu COVID Praha podílela – znění smlouvy a výzvy bylo ze strany magistrátu (ale i dalších partnerů) připomínkováno. Není to tedy tak, že by veškerá dokumentace vznikla bez našeho vědomí a my to jen slepě schválili.”

Právníci, kteří dlouhodobě sledují netransparentní postup státu při pomoci podnikatelům, upozorňují, že v covidových programech obecně lze jen stěží zkontrolovat využitelnost pomoci pro žadatele.

“Podnikatelé z Prahy se nemohli programu COVID II účastnit proto, že prostředky na záruky nedává Česká republika, jak bylo avizováno, ale pochází z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020, který sám o sobě žadatele z Prahy vylučuje (z důvodu vysokého HDP na jednoho obyvatele ve srovnání se zbytkem Česka). Pokud by bylo předem avizováno, že jde o prostředky z tohoto fondu, a nikoli o peníze České republiky, nikoho by to nepřekvapilo. Proto bylo potřeba zase něco dalšího “narovnávat”, a pro pražské žadatele najít jiný zdroj evropských peněz, v tomto případě je to Operační program Praha – pól růstu ČR,” uvedla právnička Jana Krouman, která zastupuje klienty, co na pomoc státu nedosáhli.

Jak dodává: “Toto je ostatně problém veškerých dotačních titulů – poskytovatel má pravidla, do kterých se žadatel musí vejít. Což přesně je důvod, proč starostové měst a obcí tak strašně nechtějí přijít o část daní podle rozpočtového určení daní, výměnou za slibované dotace. Dotace opět mají podmínky a účely, které se musí splnit. A všechny tyto události mají společné to, že vláda slibuje peníze, které z většiny nedává ze svého, a pak logicky ani nemá pod kontrolou jejich reálnou využitelnost pro žadatele – ať to jsou podnikatelé žádající o podporu COVID, nebo obce, které obrazně řečeno potřebují čističku odpadních vod, ale bude jim umožněno žádat dotaci na cyklostezku.”

Jak to je ve skutečnosti s vládní pomocí podnikatelům a živnostníkům? Čtěte v červnovém časopise Neovlivni.cz. Předplácejte ZDE:

 

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com