Za kulisy soudního procesu s bývalým premiérem Andrejem Babišem.
Rozsudek Jana Šotta z Městského soudu „se ruší v plném rozsahu“, a případ „se vrací soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí“. Tak rozhodl senát Vrchního soudu v Praze pod vedením předsedkyně Věry Brázdilové. Týká se verdiktu, který zprostil Andreje Babiše obvinění z podvodu v případu Čapí hnízdo.
Tím Vrchní soud oživil naději, že tuzemská justice přece jen dokáže srozumitelně odpovědět na otázku, kterou se státní orgány začaly zabývat už koncem roku 2015.
Andrej Babiš před Čapím hnízdem. Snímek z dubna 2018. Foto: hnutí ANO
Od začátku přitom šlo o jednoduchou otázku. Poprvé ji zmínil anonym v osm let starém trestním oznámení na Babiše. „Dvaadvacátého listopadu 2007 požádali manažeři Agrofertu právníka, ať změní jejich dceřinou firmu Agro ZZN Pelhřimov na akciovou společnost s dvaceti anonymními akciemi,“ napsal anonym a pokračoval: „Jiná firma z koncernu, ZZN Pelhřimov, se prvního prosince přihlásila k vlastnictví všech akcií, patnáctého února 2008 se však nechala jako vlastník z obchodního rejstříku vymazat a nový majitel anonymních akcií se už zapsat nenechal. O pět dnů později se Agro ZZN Pelhřimov přejmenovalo na Farmu Čapí hnízdo, během čtyř dalších dnů podalo žádost o evropskou dotaci padesát milionů, která byla nakonec úspěšná. Bez popsané byrokratické operace by Farma Čapí hnízdo neměla na dotaci nárok, protože nesplňovala definici malé a střední firmy,“ stojí ve starém trestním oznámení. To podle anonymního podání vzbuzuje podezření, že manažeři celou operaci podnikli za účelem získání dotace, na kterou koncern Agrofert neměl nárok, a tím „se dopustili dotačního podvodu“.
Policie v čele s komisařem Pavlem Nevtípilem případ důkladně prošetřila, shromáždila podle Vrchního soudu rozsáhlý důkazní materiál a doporučila manažery stíhat za podvod a zneužití eurodotací. V první řadě se to týkalo Babiše a jeho spolupracovnice Jany Nagyové.