© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Za kulisy soudního procesu s bývalým premiérem Andrejem Babišem.
Rozsudek Jana Šotta z Městského soudu „se ruší v plném rozsahu“, a případ „se vrací soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí“. Tak rozhodl senát Vrchního soudu v Praze pod vedením předsedkyně Věry Brázdilové. Týká se verdiktu, který zprostil Andreje Babiše obvinění z podvodu v případu Čapí hnízdo.
Tím Vrchní soud oživil naději, že tuzemská justice přece jen dokáže srozumitelně odpovědět na otázku, kterou se státní orgány začaly zabývat už koncem roku 2015.
Andrej Babiš před Čapím hnízdem. Snímek z dubna 2018. Foto: hnutí ANO
Od začátku přitom šlo o jednoduchou otázku. Poprvé ji zmínil anonym v osm let starém trestním oznámení na Babiše. „Dvaadvacátého listopadu 2007 požádali manažeři Agrofertu právníka, ať změní jejich dceřinou firmu Agro ZZN Pelhřimov na akciovou společnost s dvaceti anonymními akciemi,“ napsal anonym a pokračoval: „Jiná firma z koncernu, ZZN Pelhřimov, se prvního prosince přihlásila k vlastnictví všech akcií, patnáctého února 2008 se však nechala jako vlastník z obchodního rejstříku vymazat a nový majitel anonymních akcií se už zapsat nenechal. O pět dnů později se Agro ZZN Pelhřimov přejmenovalo na Farmu Čapí hnízdo, během čtyř dalších dnů podalo žádost o evropskou dotaci padesát milionů, která byla nakonec úspěšná. Bez popsané byrokratické operace by Farma Čapí hnízdo neměla na dotaci nárok, protože nesplňovala definici malé a střední firmy,“ stojí ve starém trestním oznámení. To podle anonymního podání vzbuzuje podezření, že manažeři celou operaci podnikli za účelem získání dotace, na kterou koncern Agrofert neměl nárok, a tím „se dopustili dotačního podvodu“.
Policie v čele s komisařem Pavlem Nevtípilem případ důkladně prošetřila, shromáždila podle Vrchního soudu rozsáhlý důkazní materiál a doporučila manažery stíhat za podvod a zneužití eurodotací. V první řadě se to týkalo Babiše a jeho spolupracovnice Jany Nagyové.
Vrchní soud připomíná, že oba státní zástupci, kteří se případem zabývali, tedy Jaroslav Šaroch z pražského zastupitelství a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, „vzali účelové jednání“ manažerů Agrogertu „za prokázané“, přesto se nezamysleli nad tím, jestli „toto účelové jednání nenaplňuje znaky skutkových podstat žalovaných trestných činů“, tedy jestli samo o sobě není dostatečným důkazem, že došlo k podvodu a zneužití dotací.
ČTĚTE TAKÉ: Čtyři mrtví z Dozimetru
Na tento nedostatek při práci státních zástupců upozornil podle verdiktu Vrchního soudu už Jan Šott na Městském soudu, který dal anonymnímu trestnímu oznámení za pravdu: „Pokud by se účelové jednání obžalovaných potvrdilo, kdy by uměle vytvořili situaci, která neodpovídala realitě, v posuzovaném případě údajně nezávislý malý podnik Farma Čapí hnízdo, pak by předstírali okolnosti, které nebyly v souladu se skutečným stavem věci, uváděli by druhou stranu zjevně cíleně v omyl a jednalo by se tak o klasické podvodné jednání,“ interpretuje soudkyně Brázdilová kolegu Šotta.
Přesto se ani sám Šott jádru případu dostatečně nevěnoval. Došel sice ke konkrétnímu závěru, podle kterého transformace podniku Agro ZZN Pelhřimov na Farmu Čapí hnízdo dotační podvod nedokazuje, tento závěr však opřel o jedinou výpověď stavitele Jana Bareše. Barešova výpověď potvrdila verzi Babišových obhájců, že účelem přejmenování společnosti nebyl podvod, ale miliardářova snaha umožnit rodinným příslušníkům podnikat. Je jenom logické, že jejich podíly skryl pod anonymní akcie, aby je ochránil před nežádoucí publicitou.
„Lze však stěží souhlasit s tím, že právě jenom ing. Bareš může vysvětlit veškeré okolnosti převodu společnosti ZZN Agro Pelhřimov, s.r.o., následně a.s. a posléze Farma Čapí hnízdo a.s., když tento při vší úctě vycházel ze zprostředkovaných informací a tyto podával z jeho subjektivního pohledu,“ uvedl Vrchní soud ve svém zdůvodnění. Městský soud navíc z Barešových výpovědí vyvozuje „tendenční závěry“. Tendenční je proto i sám rozsudek, který bude nutné přepracovat. Přitom by měl soudce Šott věnovat větší pozornost i dalším důkazním materiálům, protože jedině tak je možné „řádně zjistit skutkový stav věci“.
Není přitom třeba obnovit vyšetřování, ale vyhodnotit materiál shromážděný policií už dříve. Těžko například věřit tomu, že starostlivý otec Babiš chtěl věnovat Farmu Čapí hnízdo příbuzným jako hračku či trenažér, kde si měli vyzkoušet, jak se podniká. „Ze zjištěných skutečností se totiž jeví, že celý projekt byl od počátku ekonomicky neúnosný, vysoce rizikový, s téměř nulovou pravděpodobností návratnosti,“ upozorňuje soudkyně Brázdilová a dodává: „Soud I. stupně si například nepoložil otázku, zda by přenesení takového projektu na rodinné příslušníky pro ně neznamenalo nepřiměřenou zátěž.“ Z kontextu je zřejmé, že právě takové otázky by měl Městský soud při novém projednání zodpovědět.
Výhybka žalobce Šarocha
Verdikt Vrchního soudu nabízí i vysvětlení, proč se projednání Čapího hnízda tak protáhlo. Klíčovým momentem bylo chybné rozhodnutí státního žalobce Šarocha, který v roce 2019 změnil strategii vyšetřování. Přestal se totiž zajímat o to, jestli manažeři Agrofertu chtěli přejmenováním podniku Agro ZZN Pelhřimov podvádět. Místo toho nařídil policii zjistit, jestli byla Farma Čapí hnízdo v okamžik, kdy podala žádost, opravdu malým podnikem, jak tvrdila v žádosti o dotace, anebo byla součástí velkého podniku Agrofert. Nařídil proto provést „další rozsáhlé vyšetřování spojené s téměř akademickou debatou o výkladu definičních znaků malého a středního podniku a pojmů, zejména relevantního a sousedního trhu,“ popisuje Vrchní soud okliku, která zabrala policistům, státnímu zastupitelství i Městskému soudu skoro čtyři roky. Podle Vrchního soudu šlo o zbytečné zdržení.
Ke změně dosavadní strategie motivovaly Šarocha podle zjištění Neovlivni.cz námitky Babišových obhájců.
Vrchní soud se naopak kolegy z Městského soudu zastal proti kritice, že ignoroval verdikt bruselské protikorupční agentury OLAF z roku 2017. Podle zprávy z Bruselu uvedli manažeři Agrofertu v žádosti o dotaci „nepravdivé informace“, bez jejichž využití neměli na 50 milionů nárok, tím k došlo k porušení předpisů a Agrofert musel peníze vrátit. „Odvolací soud zcela respektuje, že uvedenými zjištěními, hodnocením a závěry není soud I. stupně při svém rozhodování vázán,“ stojí ve verdiktu Vrchního soudu.
Zdroj náhledové foto: Hnutí ANO