(Ne)známí čeští mecenáši: Igor Fait

Náš titulek není zcela přesný. Tváře mnohých z těch, kteří dnes patří mezi největší české filantropy, nejsou neznámé, občas prokmitnou zpravodajstvím. Většinou však kvůli úspěšnému byznysu, který dělají. Nedosahují na peníze, jimiž disponují lidé jako Petr Kellner, Andrej Babiš, Zdeněk Bakala či bývalý mocný šéf ČEZu Martin Roman  – i ti část svého jmění posílají na bohulibé účely. Lidé, o kterých je řeč, však z částek, které dokázali vydělat vlastními nápady a pílí, posílají nezanedbatelnou část do projektů, které považují za důležité. A osobně se v nich angažují.

Igor Fait

Brněnský rodák a patriot. Zakládající partner skupiny Jet Investment s obratem více než pět miliard korun začínal po vysoké škole jako ekonom Brněnských výstavišť a veletrhů s platem 1800 korun. V roce 1993 se osamostatnil a založil brokerskou společnost Brno Broker Group, později přejmenovanou na BBG Brno. Společnost patřila mezi top 10 obchodníků s cennými papíry v Česku. V roce 1996 Fait společnost prodal akcionáři skupiny PPF Jiřímu Šmejcovi a založil skupinu Jet Investment, která skupuje upadající podniky, staví je na nohy a se ziskem prodává.

Fait je velkým milovníkem umění, obdivuje především funkcionalismus. Neváhal nalít spoustu vlastních peněz do oprav několika funkcionalistických objektů – kavárny Era a vily Münz.

Münzovu vilu, postavenou podle návrhu architekt Ernsta Wiesnera, koupila Faitova společnost Equity Investment před sedmi lety; tehdy to podle jeho slov byla šedivá krabice s plastovými okny za neslušnou cenu.

Během rekonstrukce se ukázalo, že vila, která původně patřila České bance Union v Praze a poté rodině perského honorárního konzula Eduarda Münze, má vážně narušenou statiku a žádné základy. Část objektu musela být stržena, dnes tedy na místě stojí kopie.

“Z původní stavby zbyly jen jednotlivé prvky jako pásové okno nebo garážová vrata. Exteriér byl obnoven dle dobových fotografií, k interiéru však nebyly fotografie k dispozici a byl vytvořen na základě srovnání s jinými Wiesnerovými stavbami. Rekonstrukce byla dokončena na podzim 2014. Nakonec byla o třetinu nákladnější než původní plán,” lze se o vile dočíst na Wikipedii.

Igor Fait vlastní ještě další repliku – restauraci Pavillon, která je nápodobou vůbec první brněnské funkcionalistické stavby. Zemanovy kavárny od architekta Bohuslava Fuchse. Ta šla k zemi, aby ustoupila moderní zástavbě. Pavillon stojí jen o pár desítek metrů dál.

Fait nechal budovu zrekonstruovat a zmodernizovat – a sklidil kritiku. “Je mi to líto, přece jen to tu předtím nevypadalo úplně dobře. Výsledek nevypadá tak, jak si to architekti asi představovali – že tu bude druhý Fuchs. I tak si ale myslím, že jsem pro Brno udělal něco pozitivního. Těch zásahů bylo zkrátka třeba, kavárna není to samé co restaurace a musí to tu fungovat jako moderní a kvalitní gastronomický podnik,” hájil před časem Fait své kroky v Hospodářských novinách.

V Brně provozuje dvě galerie, mezi nimi Fait Gallery, která (mimo svou hlavní činnost) zkouší například pronajímat firmám díla absolventů jako formu podpory začínajícím autorům. “Mým zájmem je i nadále zachovat nulové vstupné a pomáhat tak zvyšovat standard životní úrovně obyvatel Brna. Zároveň Fait Gallery přispěje k lepšímu povědomí o současném umění organizací odborných přednášek a workshopů,” napal loni Igor Fait v tiskovém prohlášení.

V citovaném rozhovoru pak své snahy shrnul takto: “Snažím se v Brně něco dělat, ale jsem jen takový drobeček. Je tu několik obrovských projektů, které se nerealizovaly, jako Jižní centrum, přesun nádraží, vyřešení situace kolem výstaviště. Je mi jedno, jestli se nádraží přesune nebo ne, ale ať už se něco rozhodne. Tyto věci musí řešit město, to přece nemohu financovat já nebo kdokoliv jiný jako soukromá osoba. Já mohu dělat nějaké drobnosti, ale aby do Brna začali jezdit turisté, to se musí stát zásadnější změny.”