Proč jsme museli zchudnout

Drahota přerozdělila bohatství Čechů mimořádným způsobem. Poražení a vítězové jsou nasnadě.

První bilance historického zdražování v letech 2021–2023 ukazuje, že nejvíc vydělaly velké firmy v čele s energetiky, úspěchy byznysu se však zdaleka neomezily na jediný sektor. Příjmy se vylepšily také důchodcům. Náklady zaplatí zaměstnanci, malí živnostníci a státní pokladna, tedy daňoví poplatníci. 

Jádro problému ukazuje jednoduchý výpočet. Reálné příjmy tuzemských domácností poklesly vinou inflace o víc než desetinu, fakticky tedy mají proti předkrizovému období k dispozici o 300–400 miliard korun méně. Údaje ministerstva financí o podnikových daních prozrazují, že firemní zisk pouze v minulém roce vyrostl o srovnatelnou částku okolo 300 miliard, přitom inflace z toho rozpustila o něco víc než třetinu.

Třetím velkým hráčem je vláda, která v posledních letech připustila deficit rovněž 300–400 miliard. Část z tohoto schodku posílá na podporu rodinám, konkrétně za důchody loni vyplatila 60 miliard navíc a dalších 100 miliard přidá letos. Finanční situaci vylepšuje i ziskovým firmám, například ceny energií dotovala jen v první polovině roku 2023 částkou 50 miliard.   

Z pohledu národního hospodářství jde o hru se záporným součtem. Stát se podle Eurostatu zadlužuje nejrychlejším tempem v EU, přitom patří vedle Německa, Švédska a Estonska k zemím, kde letos poklesne ekonomický výkon. Ekonomové nepochybují, že viníkem je vysoká inflace, protože Česko patří do speciální kategorie pěti zemí, které zdražením nejvíc utrpěly. O něco vyšší inflaci za poslední dva roky hlásí Maďarsko, které neuspělo s velkorysou dotační politikou, a tři pobaltské státy, nejvíc zasažené zdražením energií po výpadku ruského plynu.

Proto experti hledají důvody, proč právě Čechy inflace tolik zasáhla.

KDO ZA TO MŮŽE(TE)

Bývalá ekonomka Světové banky Jana Matesová v analýze pro Seznam Zprávy označila jako viníka Českou národní banku (ČNB), která nepoužila obvyklý protiinflační nástroj. Od loňského června nezvýšila úrokové sazby a neomezila objem peněz v ekonomice.

„Neplní prvotní povinnost stanovenou jí zákonem,“ uvedla ekonomka.

Dalším viníkem jsou obě poslední vlády, které živily inflaci přehnaným utrácením. Kabinet Andreje Babiše „vypouštěl od poloviny roku 2020 pod záminkou pandemie do ekonomiky výdaje převyšující příjmy státu o stovky miliard“, přitom „v rozpočtových výdajích vysoce přesahujících příjmy bohužel zatím pokračuje i současná vláda,“ dodává Jana Matesová.

Značný díl viny za vysokou inflaci a její udržování ovšem nesou všechny dosavadní reprezentace, protože „nezajistily přiměřenou ochranu českého trhu před vlivem silných podnikatelských subjektů a skupin“.

Kdo za to může tedy tak trochu tušíme, ale co bude dál? Analýzu ekonomické kondice našich peněženek přinášíme v časopise Neovlivní.cz, k mání v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com