Drahota přerozdělila bohatství Čechů mimořádným způsobem. Poražení a vítězové jsou nasnadě.
První bilance historického zdražování v letech 2021–2023 ukazuje, že nejvíc vydělaly velké firmy v čele s energetiky, úspěchy byznysu se však zdaleka neomezily na jediný sektor. Příjmy se vylepšily také důchodcům. Náklady zaplatí zaměstnanci, malí živnostníci a státní pokladna, tedy daňoví poplatníci.
Ilustrace: Shutterstock
Jádro problému ukazuje jednoduchý výpočet. Reálné příjmy tuzemských domácností poklesly vinou inflace o víc než desetinu, fakticky tedy mají proti předkrizovému období k dispozici o 300–400 miliard korun méně. Údaje ministerstva financí o podnikových daních prozrazují, že firemní zisk pouze v minulém roce vyrostl o srovnatelnou částku okolo 300 miliard, přitom inflace z toho rozpustila o něco víc než třetinu.
Třetím velkým hráčem je vláda, která v posledních letech připustila deficit rovněž 300–400 miliard. Část z tohoto schodku posílá na podporu rodinám, konkrétně za důchody loni vyplatila 60 miliard navíc a dalších 100 miliard přidá letos. Finanční situaci vylepšuje i ziskovým firmám, například ceny energií dotovala jen v první polovině roku 2023 částkou 50 miliard.
Z pohledu národního hospodářství jde o hru se záporným součtem. Stát se podle Eurostatu zadlužuje nejrychlejším tempem v EU, přitom patří vedle Německa, Švédska a Estonska k zemím, kde letos poklesne ekonomický výkon. Ekonomové nepochybují, že viníkem je vysoká inflace, protože Česko patří do speciální kategorie pěti zemí, které zdražením nejvíc utrpěly. O něco vyšší inflaci za poslední dva roky hlásí Maďarsko, které neuspělo s velkorysou dotační politikou, a tři pobaltské státy, nejvíc zasažené zdražením energií po výpadku ruského plynu.