Projekt Ukradené duše, díl třetí: Rytíř z Mělníka

Jejich cesty se kdysi zkřížily s byznysem Andreje Babiše a nedopadlo to právě nejlépe. Tedy – pro ně. Andrej Babiš vždycky dostal, co chtěl. Ti muži a ženy jsou výjimeční, protože o své zkušenosti s jedním z nejmocnějších Čechů promluvili. A nedopadlo to právě nejlépe. Tentokrát pro Andreje Babiše. Odemykáme další díl projektu Ukradené duše AB. Všechny příběhy najdete v tištěném magazínu Neovlivní.cz

V červnu to bylo už půl roku, co v mělnickém přístavu lidé našli mrtvého místního podnikatele Milana Sládečka. V prostorách své firmy si prostřelil hlavu poté, co zbankrotoval. Přišel o rodinný hotel, dům, auta, postavení a v pětašedesáti letech skončil v paneláku.

Jeho pád přišel poté, co se v roce 2010 rozhodl prodat svou firmu na zpracování masa za pětačtyřicet milionů Andreji Babišovi. Oba muži si plácli, Babiš si Sládečka ještě na tři roky zavázal, že mu bude firmu – pojmenovanou stejně jako rodinný hotel U Rytířů – řídit.

Rok po prodeji ale přišli miliardářovi právníci, že jej chtěl Sládeček při prodeji ošidit a firma rozhodně nemá takovou hodnotu. A žádali zpátky dvě třetiny kupní ceny.

„Do okamžiku, kdy naše společnost ovládla společnost U Rytířů, docházelo zásadním způsobem ke zkreslování účetnictví, a to nadhodnocováním aktiv společnosti U Rytířů,” napsala v prosinci 2011 právnička Agrofertu Gabriela Knapová v dopise Milanu Sládečkovi.

Ještě před tím, než se zastřelil, dával Milan Sládeček náhlou Babišovu žádost o vrácení 30 milionů do souvislosti s byznysem s obchodním řetězcem Tesco, kam roky dodával maso a masné výrobky. Poté, co firmu prodal a v regionu se rozkřiklo, že ji koupil Babiš, Tesco dosavadní spolupráci vypovědělo. Hodnota firmy se tak dramaticky propadla, tržby z obchodů s obchodním řetězcem totiž přesahovaly sto milionů korun.

„Klient mi tehdy říkal, že Tesco odmítalo brát maso ‚od Babiše‘,“ vzpomíná Sládečkův právník Vít Široký.

Ve stejné době, kdy Sládečkovi přišel dopis od Babišových právníků, začala případ z jejich popudu vyšetřovat policie. Právníci na něj podali trestní oznámení pro podvod. A do třetice lékaři diagnostikovali podnikateli rakovinu. Zkraje roku 2012 podstoupil operaci, následoval policejní výslech a jednání s Babišovými právníky. Tehdy Sládeček udělal pro své okolí nepochopitelnou věc: ačkoli jakékoli falšování účetnictví až do své smrti odmítal a trval na tom, že hodnota firmy při prodeji seděla, podepsal dohodu o narovnání. V ní se zavázal, že 30 milionů vrátí.

Projekt Ukradené duše AB

» Ukradené duše, díl I.: Ve stínu stříbrných sil

» Ukradené duše, díl II: Pyšní pekaři

» Všechny příběhy Ukradených duší

„Sesypalo se to na něj všechno najednou. Víte, právnička mi třeba říkala: trestní oznámení, to ještě nic neznamená. Ale my jsme obyčejní lidi. Už to, že jdete na výslech, je hrozně stresující,“ popisuje tehdejší stav svého otce Tereza Sládečková.

Každopádně Sládeček už v době podpisu dohody o narovnání oněch 30 milionů neměl. Investoval je do nákupu poloviny rodinného hotelu v centru Mělníka a do jeho následné rekonstrukce. A také do opravy svého domku. „Nevím, co si tenkrát myslel, když to podepisoval. Možná si myslel, že ty peníze zase někde vydělá. Nikdy mi to neřekl,“ dodnes nechápe otcův krok dcera Tereza.

Jako klíčové se pro tehdejší události ukázalo svědectví letité Sládečkovy účetní Miluše Zemanové. Ta za nevyjasněných okolností navštívila notáře a sepsala prohlášení, že na Sládečkův pokyn skutečně upravovala účetnictví firmy. Notářský záznam pak posloužil Babišovým právníkům, když na Sládečka podávali trestní oznámení.

Miluše Zemanová dnes odmítá vysvětlit, proč se k notáři vydala. „Nechci o tom mluvit,“ odmítá diskusi na toto téma. Současně ale striktně popírá, že by se ve firmě odehrály jakékoli účetní finty, které by její hodnotu přestřelily o 30 milionů. „To rozhodně není pravda,“ tvrdí.

Pochybnosti ohledně jejího notářského záznamu posiluje i svědectví další Sládečkovy zaměstnankyně Jitky Vetešníkové. Ta podle svých slov nechtěně vyslechla rozhovor mezi účetní Zemanovou a Petrem Musilem, kterého do firmy U Rytířů poslal Babiš.

„Slyšela jsem, jak pan Musil paní Zemanové říká, ať stále opakuje, že upravovala účetnictví na žádost pana Sládečka,“ prohlásila Vetešníková. „Přišlo mně, že se domlouvají proti panu Sládečkovi.“

Policie přitom Milana Sládečka z podvodu ani návodu k falšování v kauze prodeje firmy U Rytířů nikdy neobvinila. Když totiž kriminalisté chtěli po Babišových právnících, aby své informace rozšířili a doložili, nedočkali se žádné odpovědi. V té době už totiž měli Sládečkův podpis na dohodě o narovnání a policejní vyšetřování už je zjevně přestalo zajímat. „Policie případ odložila, oznamovatel s policií dál nekomunikoval,“ potvrdil policejní mluvčí Tomáš Hulan.

Mimochodem, kdyby vyšetřování dál pokračovalo, čekaly by potíže účetní Zemanovou. V notářském záznamu se přece přiznala, že účetnictví upravovala. Takhle už její roli nikdo nezkoumal…

Zato zájem úřadů o Sládečka nepřestával. Když nedokázal splatit částku z dohody o narovnání, přišly exekuce. Rodinný hotel, který nesl jméno jeho předků, byl prodaný v dražbě. Vilu mu úřady také zabavily. Stejně jako auta, která si pořídil na leasing.

V úterý 13. prosince 2016 v pět hodin ráno našel místní řezník Milana Sládečka, jak leží v hale číslo sedm. Jeho dcera přitom vylučuje jiný motiv sebevraždy než životní pád. I lékařské zprávy dokládají, že se z rakoviny vyléčil.

„Byl zdravý. Jsem přesvědčená, že se zabil proto, že přišel o všechno. Neunesl to. Do smrti přitom trval na tom, že Andreje Babiše neošidil. Myslím, že by si to s ohledem na to, kdo pan Babiš je, nikdy ani nedovolil,“ říká Sládečkova dcera.

V příběhu zůstává i po Sládečkově smrti stále řada nejasností. Kromě svědectví účetní Zemanové je to především otázka, jak je možné, že Andrej Babiš nepřišel na údajné třicetimilionové nadhodnocení firmy ve chvíli, kdy ji kupoval. Jak ale shodně tvrdí hned tři lidé – Sládečkova dcera, účetní Zemanová a ekonom Jan Slabý, který firmu k prodeji připravoval –, miliardář si vůbec neudělal hloubkový audit kupované firmy.

Co ho k tomu vedlo? To nevíme. Lídr hnutí ANO odmítl k případu Milana Sládečka cokoli říkat. „Nebudu se s vámi vůbec bavit,“ opakoval dokola, ačkoli jméno Milana Sládečka padlo v otázkách hned několikrát.

Pochybnosti nerozptýlil ani následný dotaz na Babišův holding, toho času zaparkovaný ve svěřenském fondu. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka svůj komentář k případu shrnul následovně: „Jsme soukromá obchodní společnost. Chováme se legálně podle zákonů. Procházíme četnými kontrolami finančních úřadů a také nezávislými audity. Naše obchodní vztahy ze zásady nekomentujeme.”

A jasno do příběhu nevnesla ani právnička Gabriela Knapová, která za Babiše posílala Sládečkovi dopis o tom, že při prodeji hodnotu firmy přestřelil. „Můžu vám potvrdit, že jsem právničkou Agrofertu, ale k tomuto případu se vyjadřovat nebudu. Nemám k tomu oprávnění od klienta.“