Sblížení nigerijské junty a Kremlu: Rusko může řídit vlnu migrace do Evropy

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o zatím neviditelné hrozbě, kterou má Západ v souvislosti s rozpínavostí Vladimira Putina tendenci podceňovat.

Rusko se může stát téměř monopolním hráčem na světě s uranem a řídit vlnu migrace do Evropy.

Přesně takový může být důsledek aktuálního sbližování se nigerijské junty s Kremlem. Vladimir Putin v nadcházejících měsících může v Nigeru nasadit ruské žoldáky, aby reagovali na zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi. Značný počet ruských žoldáků by juntě umožnil odklonit nigerské jednotky pryč z hlavního města, aby čelili militantům napojeným na al-Káidu, kteří posilují podpůrné zóny v oblastech, které umožňují útoky do 25 mil od hlavního města.

A právě ruští žoldáci by se pravděpodobně více zaměřili na prosazování strategických cílů Kremlu v oblasti bezpečnosti režimu a drancování zdrojů než na protiteroristické operace. Junta by alternativně mohla usilovat o tradičnější obranné partnerství s Ruskem a spoléhat se na civilní milice, které by posílily její kapacity mimo hlavní město.

Využívání ruských žoldnéřů a civilních milicí se vzájemně nevylučuje, ale obě možnosti pravděpodobně zhorší porušování lidských práv, které nutí místní obyvatele spojovat se s povstalci a poskytovat jim ochranu.

Nigerští a ruští představitelé se setkávají v Moskvě, aby posílili své vztahy v různých oblastech, včetně obrany a jaderné energetiky. Nigerská ministerská delegace dorazila do Moskvy 15. ledna, aby s ruskými představiteli jednala o spolupráci v oblasti obrany, energetiky, zemědělství a zdravotnictví. Cesta přichází krátce poté, co náměstek ruského ministra obrany Junus-bek Jevkurov navštívil Niger a podepsal blíže nespecifikované obranné dohody s vůdci junty na začátku prosince.

Rusko ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 podepsalo několik dalších dohod s burkinské, malijské a nigerské junty; tyto země tvoří proruský blok autoritářských států v Sahelu známý jako Aliance států Sahelu (AES). Ruská státní energetická společnost Rosatom podepsala v říjnu 2023 memoranda o porozumění s burkinskou a malijskou juntou o rozšíření civilního průzkumu jaderné energie, včetně výstavby jaderných elektráren. Malijští představitelé také podepsali několik dalších memorand o porozumění během návštěvy ministerské delegace v Moskvě s ruskými státními společnostmi o obnovitelných zdrojích energie, dodávkách ropy a těžbě nerostů.

Kreml nadále prohlubuje své vztahy se sahelskými juntami, protože západní a mezinárodní síly snížily svou angažovanost. Deset let trvající mírová mise OSN v Mali skončila v prosinci 2023, více než rok poté, co se francouzští vojáci stáhli z Mali po devíti letech bojů se salafistickými džihádistickými povstalci. Francie také dokončila stahování svých sil z Nigeru v prosinci 2023 a 2. ledna na neurčito uzavřela své velvyslanectví v Nigeru. Spojené státy zůstaly v Nigeru, ale od září snížily svou vojenskou přítomnost téměř na polovinu z 1 000 na 650 vojáků, omezily veškerou nehumanitární pomoc a zkoumají alternativní základny v Guinejském zálivu, které by mohly nahradit jejich základny v Nigeru.

Z mého pohledu se jedná o strategickou chybu, která nás jako Západ bude stát mnoho. Musíme se naučit jednat i s lokálními autoritářskými vládci bez klasické demokratické legitimity, pokud chceme čelit nátlaku Ruska.

Po stažení se Západu z této oblasti se počet úmrtí civilistů v Sahelu  v roce 2023 zvýšil o 38 procent, což pokračuje v exponenciálním nárůstu násilí postihujícího civilisty, k němuž přímo i nepřímo přispívají bezpečnostní síly. Nebezpečí a násilí vůči civilistům budou nadále zvyšovat tyto migrační toky do severní Afriky a Evropy, což riskuje destabilizující dopad na křehké severoafrické země, což by dále zvýšilo migrační toky a mělo vlnový efekt přes Středozemní moře do Evropy.

Po odchodu Francie a jejích spojenců včetně českých vojáků se Sahelu, Rusko prostřednictvím svých jednotek rychle obsadilo tento region. Jednotky jako je skupina Wagner jsou zahrnuty pod GRU tedy vojenskou rozvědku. Tímto způsobem navíc Rusko strategicky získá přístup k uranu, což může mít za následek monopolizace s touto surovinou. Niger je sedmým největším producentem uranu na světě a má jeden aktivní uranový důl. Tento vývoj může mít dopad na jaderné elektrárny v Evropě, zvláště ve Francii.

Zdroj náhledové foto: Katja Tsvetkova / Shutterstock.com