Bývalý státní úředník Ondřej Votruba popisuje zákulisí průtahů právní normy, kvůli nimž mladé rodiny nedosáhnou na hypotéky a důchodcům rostou nájmy.
Tristní stav výstavby dálnic a otevírání nových úseků v zemi i po více než sedmi letech, kdy ovládá ministerstvo dopravy hnutí ANO, politici Babišovy strany často omlouvají tím, že za to nemohou, protože zrychlení výstavby dálnic je běh na velmi dlouhou trať a ani dvě volební období na něj nestačí. A světe div se: mají víceméně pravdu. Než se totiž dopracujeme k otevření nového úseku dálnice, je potřeba udělat tolik věcí, které souvisí s tolika složitými zákony, jenž je potřeba vhodně modifikovat, že to je v součtu otázka minimálně celého desetiletí.
Jak je to ovšem se stavebním zákonem, jehož úděl je podobný: i Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) už více než sedm let ovládá hnutí ANO, stále ještě není schválen a jak napsaly HN, Senát jej téměř jistě vrátí zpět do Sněmovny? Může se zde ANO také vymlouvat jako u těch dálnic?
Foto: Klára Dostálová
Kvalitní nový stavební zákon je potřeba jako sůl. Zákon č.183/2006 hrubě neodpovídá současné době a zdaleka zde nejde jen o pokrok společnosti v oblasti digitalizace, který je za těch 15 let zásadní. ČR je podle hodnocení Světové banky z roku 2019 až na 156. místě na světě z hlediska délky stavebních procedur. Jsou před námi i země jako Nigérie a Panama. Nebo spíš bylo. Kdyby se dělal podobný průzkum i letos, je tam slušný potenciál spadnout ještě o pár příček níže. Libérie a Rovníková Guinea nám už šlapou na paty. Za celých devět let mé práce v agentuře CzechInvest byl při lákání investorů do ČR tento problém na pranýři a patřil vždy k trojici těch největších. Ani nechci odhadovat o kolik investorů jsme kvůli němu přišli. A nejde zdaleka jenom o ně. Jde tu hlavně o stavby bytů a domů (i proto tak strmě rostou ceny nemovitostí a zcela se vzdálily možnostem mladé generace), o výše zmiňované dálnice a strašně moc jiných věcí.
Ministryně Dostálová, jejíž hlavní pracovní náplní je úřednická podpora dvěma nejmenovaným svěřeneckým fondům, aby mohly co nejdéle dostávat dotace z EU a obhajoba premiéra, kterému oba fondy samozřejmě „nepatří“, už pak nemá čas na to, aby se věnovala právě stavebnímu zákonu. Ten byl tak zcela bezprecedentně napsán soukromými subjekty (Havel a Partners přes Hospodářskou komoru – HKČR). Ono to má i své výhody – napsání samotné bylo asi rychlejší, možná tam bude i míň chyb – ale jinak je to přece principiálně špatně. To říkám i přesto, že si nelze nevážit práce šéfa týmu Františka Korbela, který je jako právník naprosto precizní a stavebním právem se dlouhodobě zabývá.