Soud vydal člena ruské mafie, desítky dalších tu zůstávají

Ruskojazyčné gangy se vrátily do České republiky jako vedlejší efekt Putinovy války, odhalil časopis Neovlivní.cz.

Po Poladu Omarovi šly tajné služby a policie hned několika států. Mezinárodní zatykače viní Omarova alias Araze Alijeva (etnického Ázerbájdžánce s gruzínským občanstvím) z únosů a vražd hned v několika zemích – v USA, na Ukrajině, v Ázerbájdžánu a Kazachstánu.

Gang Namika Salifova, pro kterého Omarov pracoval. Repro: Neo / instagram.com/namiq.salifov

Dopaden byl letos v lednu v České republice, kde si zřídil do té doby bezpečný úkryt. A nyní soud zatím nepravomocně rozhodl, že může být vydán do USA, Gruzie i Kazachstánu.

Polad Omarov ale není sám, kdo se v posledních měsících do Česka stáhnul. A spoléhal na místní zázemí.

Podle zjištění publikované v lednovém časopise Neovlivní.cz, které redakce ověřila ze zdrojů z bezpečnostních složek i v podnikatelském polosvětě, je tu návrat ruské mafie coby vedlejší efekt Putinovy války na Ukrajině.

Ruská mafie je termín pro ruskojazyčné zločinecké gangy, mezi které patří Rusové, Ukrajinci, Gruzínci a další mafiáni ze zemí bývalého Sovětského svazu.

„Ono to začalo vlastně už dva měsíce před invazí na Ukrajinu,“ vypráví muž, který se dlouhodobě věnuje byznysu s lidmi z postsovětských republik. „Do Prahy, ale i dalších měst, jako je Berlín či Vídeň, v prosinci přišli boháči zejména z Ukrajiny. Ale i Ruska a dalších zemí z téhle oblasti. Evidentně měli informace, co se bude dít. Zaplatili si na rok a více pobyty v nejluxusnějších hotelech, kam nastěhovali celé rodiny.“


ČTĚTE TAKÉ: Návrat ruské mafie. Jako vedlejší efekt Putinovy války


Cíl byl podle něj jediný: ochránit rodinu a také majetky. „Nebyli to jen normální podnikatelé, ale z velké části ti, kterým říkáme mafiáni. Z pohledu jejich byznysu bylo potřeba dostat ven z Ruska a Ukrajiny všechno, co šlo a co umožňovala logistika. Na hranicích v té době ještě nebyly kontroly. Věděli, že pokud jim to někdo doma sebere, už jim to nikdy nikdo nevrátí,“ vysvětluje jejich motivaci.

Jeho informace z terénu potvrzuje například bezpečnostní analytik Tomáš Šmíd z Masarykovy univerzity. „Tendence, že se sem znovu začínají stahovat, tu byly už předtím a válka to akcelerovala. Přeskupily se penězovody, zasáhly do toho samozřejmě sankce. Už dnes například vidíme, že tu přibývá organizovaných loupeží, které mají na svědomí Gruzínci a Arméni. Týká se to nejen České republiky, ale třeba i Německa a Španělska,“ řekl Šmíd.


Investigaci o návratu ruské mafie jsme přinesli v lednovém časopise Neovlivní.cz Foto: Neo

Ministr vnitra Vít Rakušan v lednovém časopise Neovlivní.cz ubezpečoval, že česká policie je připravena. Přesto je třeba zůstat s ohledem na reálné policejní zásahy proti ruské mafii ostražitý.

Jako příklad může posloužit nedávné fiasko u soudu, který zprostil obvinění hned několik mužů označených za členy Luhanské brigády. Ta dlouhodobě – už roky před válkou – působí v České republice, především v Brně, a jejími členy jsou hlavně Ukrajinci.

Policie část jejích členů v roce 2021 pozatýkala a před soud dostala i jednoho ze šéfů Pavla Vasiljoviče Nykoljuka zvaného Paša Luhanský. Všichni z jeho brigády byli souzeni pro vydírání, kterým podle policie nutili své krajany k placení výpalného.

„Pod pohrůžkou násilí či jiné újmy podezřelí od poškozených požadovali hrazení pravidelných měsíčních plateb v řádu tisíců korun do ‚obščaku‘, což je jakási společná zločinecká pokladna, s tím, že jim za to budou poskytovat ‚kryšu‘ neboli střechu, tedy ochranu před jinými zde údajně působícími zločineckými skupinami,“ tvrdili na adresu zatčených detektivové.

Jenže u soudu nedokázali svá podezření doložit. Neznamená to, že nešlo o mafiány. Nebo že se žádné vydírání nestalo. Policie jen neuměla sehnat dost důkazů.

„Je vysoká pravděpodobnost, že se to skutečně stalo. Ale pokud má soud sebemenší pochybnost, tak nemůže uznat vinu,“ komentoval práci policie předseda senátu Aleš Dufek.

Doplnil, že většina svědků odmítla vypovídat, případně řekli, že je nikdo nevydíral, což je podle Dufka nejstěžejnější důkaz. „Ti, kteří měli být vydíráni, tvrdí, že k žádnému vydírání nedošlo. Samozřejmě je možné, že měli strach, ale bez tohoto důkazu je těžké uznat vinu obžalovaných,“ uvedl Dufek.

O tom, jak to bylo s důkazy, svědčí i fakt, že se státní zástupkyně po zprošťujícím rozsudku ani neodvolala proti rozhodnutí soudu propustit obžalované z vazby. Nykoljuk nakonec od soudu odešel s podmínkou za přechovávání jedu, ke kterému se přiznal.

Podobizny Polada Omarova z obžaloby amerického ministerstva spravedlnosti.
Repro: Neo / courthousenews.com

Bezpečnostní analytik Tomáš Šmíd z Masarykovy univerzity už roky upozorňuje, že politici by neměli problém mafií přehlížet a umožňovat tak policii, aby se zločineckým strukturám důsledně nevěnovala.

„Viděli jsme to už za pana Šlachty na ÚOOZ. Celorepublikové útvary se vrhly na politické kauzy, věnovaly se policejním válkám a tohle nebezpečí přehlížely. Ten skutečný hard organizovaný zločin nechávaly být. Spousta lidí z těch složek navíc odešla, byla tam velká fluktuace a institucionální paměť byla mizerná. A ve chvíli, kdy organizovaný zločin vycítil, že neexistují výraznější překážky, tak se sem začaly ty gangy zase stahovat. A válka na Ukrajině to pak urychlila,“ dodal Šmíd.

Osobně naději na rychlé zlepšení nevidí: „Dokud to tady nebude jako v Mexiku, bude to téma, které budou politici dál podceňovat. Neplatí to jen pro Českou republiku, ale i zavedenější demokracie. Mnohem častěji i ve světě politici operují hrozbou terorismu, někteří možná i proto, že s teroristy se málokdo zaplete. Kdežto s organizovaným zločinem je to riziko, že si zadáte, aniž to zpočátku tušíte, mnohem větší.“

Rozsáhlou investigaci Návrat ruské mafie jsme přinesli v lednovém časopise Neovlivní.cz. Pořiďte si PŘEDPLATNÉ a už vám žádný text neuteče.

Zdroj náhledové foto: Repro: Neo / instagram.com/namiq.salifov

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email