Fakta versus Babišova slova o ekonomice: Doufejme, že nepřijde krize

Reálná výše státního dluhu meziročně narostla, stát investoval nejhůře za posledních 12 let, nižší než plánovaný schodek rozpočtu za minulý rok byl způsobený neschopností státu utrácet peníze na investice. Takové jsou závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, který vydal pravidelné Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2017. Zpráva státního auditora nevystavuje vládě Andreje Babiše právě lichotivou vizitku.

Je to právě deset let od krachu banky Lehman Brothers, který nastartoval celosvětovou ekonomickou krizi. Jedním z hlavních mott vládnoucího hnutí ANO je přitom řídit stát jako firmu. Před volbami v roce 2013 byl současný premiér Andrej Babiš jedním z největších kritiků deficitního (schodkového) státního rozpočtu. Veřejně prohlašoval, že “Copak je normální, že tenhle stát rok co rok deklaruje, že bude hospodařit se ztrátou?” Podle Babiše, „kdyby to tak šlo dál, můžeme vyhlásit bankrot!”

Za svého působení na Ministerstvu financí pak prosazoval opatření ke strukturální změně úvěrového portfolia krytí státního dluhu. Cíleně se zaměřil na dluhopisy s nulovým nebo záporným úrokem s argumentem že na jejich prodeji ministerstvo vydělá. V poměru k celkovému objemu státního rozpočtu jde však o marginální hodnoty, které nemohou obhájit vysoké zadlužování, které díky schodkům státního rozpočtu každoročně narůstá.

“Podívejte se. My státní dluh nenavyšujeme. Naopak stále klesá. Jsme jedni z nejlepších v Evropě. Takže bychom byli rádi, kdyby to tak někteří tzv. experti vnímali” prohlásil premiér Andrej Babiš po schůzce s prezidentem Zemanem k návrhu státního rozpočtu se schodkem v řádu několika desítek miliard letos v červenci.

Můžeme premiérovým slibům, reakcím a závěrům skutečně věřit? Jaká je skutečná bilance čísel vládnutí za minulý rok?

Před několika dny vydal Nejvyšší kontrolní úřad, nezávislý auditor státu, pravidelné Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2017.

Závěry týkající se finančního plánování státu nejsou pro premiéra Babiše příznivou vizitkou jeho práce za minulý rok.

· Ani přes vysoký ekonomický růst nebyl opět sestaven alespoň vyrovnaný státní rozpočet.

· Hospodaření státního rozpočtu skončilo v roce 2017 deficitem ve výši 6,2 mld. Kč, který se výrazně lišil od plánovaného schodku 60 mld. Kč.

· V roce 2017 byly kapitálové výdaje státního rozpočtu nejnižší za posledních 12 let (činily pouze 81,8 mld. Kč).

· Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů v roce 2017 činily 77 mld. Kč. Meziročně se snížily o 82 mld. Kč, a byly tak nejnižší od roku 2009.

· Nedošlo ke zlepšení efektivnosti čerpání prostředků evropských strukturálních a investičních fondů alokovaných na programy a projekty v programovém období 2014–2020 oproti předcházejícímu programovému období.

Z pozitivních závěrů lze vyzdvihnout, že:

· “Hrubý domácí produkt vzrostl v roce 2017 o 4,3 %, a to za přispění stálé spotřeby domácností a aktivní bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami.

· Podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu byl v roce 2017 čtvrtý nejnižší v Evropské unii.

· Daňové příjmy meziročně vzrostly o 84,1 mld. Kč, a to především díky vysoké zaměstnanosti a zvyšování mezd a platů zaměstnanců, což zvýšilo výběr pojistného na sociální zabezpečení a daně z příjmů fyzických osob.”

Ani jeden z těchto faktorů však nelze zjevně jednoznačně přisoudit výlučně působení vlády. Zásadní vliv na ně měla dobře fungující ekonomika.

Podle závěru auditorů navzdory všem superlativům provázejí současný příznivý stav způsobený fungující ekonomikou i problémy, které by se v této době měly řešit. Nejen že se vládě nedaří v současnosti za příznivých okolností výrazněji snižovat státní dluh, nedaří se ani dosahovat alespoň vyrovnaného hospodaření státního rozpočtu. Stačí zmínit, že v roce 2017 státní dluh znovu vzrostl: tentokrát o 11,3 miliardy korun na 1 624,7 miliardy korun.

Na rok 2018 je pak rozpočtován deficit státního rozpočtu 50 miliard korun. Takové počínání jde za současných okolností proti ekonomické logice. Situace je o to více zarážející, že takových rozpočtových výsledků dosahujeme i přesto, že stát příliš neinvestuje.

V roce 2017 bylo vyčerpáno pouze 48 % konečného rozpočtu kapitálových výdajů – v absolutních číslech jde o 82 miliard korun. Jedná se o nejnižší investice státu za posledních 12 let. Investiční podpora státu byla v roce 2017 dokonce nižší než v letech ekonomické recese. Co z toho vyplývá? Rozpočtový deficit je do velké míry výsledkem růstu běžných výdajů. Výdaje státního rozpočtu v roce 2017 dosáhly téměř 1 280 miliard korun, což je skoro o 60 miliard korun více než v předchozím roce. Na tomto meziročním nárůstu se podepsaly výhradně běžné výdaje.

Při porovnání závěrů NKÚ a mediálním výstupům premiéra Babiše zjišťujeme, že jeho argumenty mají zásadní trhliny.

Reálná výše státního dluhu meziročně narostla, stát investoval nejhůře za posledních 12 let, nižší než plánovaný schodek rozpočtu za minulý rok byl způsobený neschopností státu utrácet peníze na investice.