Tomáš Měcháček: Proč si pouštět politiku do života

Herec, stand up komik, moderátor a režisér v rozhovoru pro Neovlivní.cz mluví o tom, proč je třeba najít si zábavu všude a kdy musí v zájmu spravedlnosti konat, ať to stojí, co to stojí.

Je těžko zařaditelný do jakékoliv škatulky. A je to komediant. Doslova a do písmene. Přimět Tomáše Měcháčka, který je momentálně k vidění v seriálu Sedm schodů k moci v roli klíčové postavy politické scény, k vážnému tónu nad tématem stojí jisté úsilí. „Já si tu zábavu najdu všude. Může to být těžký, může to být náročný, může to být konfliktní, může to být i blbý, ale já si ji tam najdu,“ říká o vlastní cestě ve velmi otevřeném a nezvykle přímém rozhovoru pro Neovlivní.cz.

Tomáš Měcháček se baví vším, co dělá – ať už je to role v televizním seriálu, v divadelní hře, nebo v reklamním spotu. Jak říká, je to jeho východisko z toho, jak nepodlehnout vynucenému diktátu čehokoliv zvenčí. Má ale mez. Když kolem sebe vnímá jen náznak špatnosti, probudí se jeho bojovná povaha. A pak prostě musí ve jménu spravedlnosti konat, ať to stojí, co to stojí.

O své poslední seriálové roli lobbisty v seriálu Sedm schodů k moci, který je volně inspirovaný skutečným českým politickým prostředím po přelomu tisíciletí, se rád vyjadřuje jako o protiúkolu. To je hezké slovo, ale co pro herce znamená? „Většinou když to říkám, tak to myslím s humorem. Naposled jsem se o něm vyjádřil, že je to takový milý pán. Evidentně mi humorné pojetí nevyšlo,“ posteskne si.

Neo: V seriálu Sedm schodů k moci si utahujete i ze sebe sama. Speciálně u sexu s pornoherečkou coby dublérkou Evy Podzimkové na terase v centru Prahy. Líčíte tuhle hodně naturální scénu v médiích velmi humorně. Vám fakt nebylo ani na moment úzko?

Úzko ne, ale nasr… teda naštval jsem se. Protože u těchhle scén bývá přítomen štáb jen v minimálním počtu. A tady mám pocit, že si to na mobil točili i řidiči. Tak jsem trochu asertivněji řekl, že by u toho nemuseli být všichni, co tam byli.

Neo: Když už jsme se k seriálu vrátili, prozraďte mi, jak moc ovlivňuje politika váš život mimo prkna, co znamenají svět? 

Myslím, že politika ovlivňuje životy nás všech.

---

ČTĚTE TAKÉ: Příběh Fialova bankéře a tajných finančních operací. Kdo dostal premiéra do potíží?

---

Neo: Zeptám se přesněji. Jak moc si ji pouštíte do života?

Periodicky, při volbách. Člověka ta práce trošku semele, anebo rodina, takže na to nemá čas, na což někteří politici spoléhají, nebo s tím umějí pracovat. Ale občas je to tak tristní, že jdu za svobodu a demokracii demonstrovat. A musím říct, že schopnost české pravice vzbudit naděje, zalarmovat, sjednotit celou společnost, a pak to spektakulárně posr… pokazit, je legendární. A nevím, co se bude muset stát, aby se to změnilo.

Neo: Že by vás třeba nějaká újma demokracie vyburcovala a vy do nějaké úrovně politiky sám šel?

No jasně, ale kolega Tomáš Jeřábek (televizní reklama Air Bank, Vosto5, Dejvické divadlo – pozn. red.) vyhrožuje, že mě zastřelí, jestli to udělám. On ví, že bych byl fašoun a direktivní, což je samozřejmě to nejjednodušší a nejlepší, co v politice funguje. Říkat lidem, co mají dělat. A ono se to líbí, že jo. Aha, to bude vypadat ale strašně blbě napsaný. 

Neo: Aha, tak to napíšeme a uvidíme.  

Vážně ale, myslím, že politika je velmi odpovědná věc, a já mám pocit, že nejsem úplně odpovědný.

Neo: Neřekla bych do vás, aniž bych to myslela nějak podbízivě, že necítíte zodpovědnost za něco, co se děje ve vašich očích špatně, a už vůbec ne, že se zaleknete toho, co bude nějak vypadat. Mířím k té záležitosti s rozhovorem s Xaverem Veselým v Českém rozhlase, kdy jste moderátorovi na konci pořadu řekl mimo jiné, že je pokrytec a zbabělec. Šel jste tam s odhodláním to udělat a necouvnout?

Ne, já jsem měl jen nějaký podvědomý dojem, co je on zač a kde se pohybuje. Když mě pozval jako hosta do pořadu, trochu jsem se rozhlédl vědomě, podíval se na jeho osobu a okolí a zjistil jsem, že je to ještě horší. Takže pak už jsem musel. Šlo mi o jedno – aby takový člověk nepracoval v instituci, jako je Český rozhlas.

Neo: Musí ve vás zrát rozhodnutí a musíte sbírat odvahu, abyste se veřejně za něco, dejme tomu za nějakou myšlenku, postavil, anebo jste prostě bojovná povaha?

Já byl už jako dítě sígr a uměl jsem se prát. Ale slabších jsem se zastával. A nemyslím si, že ve mně něco uzrává, jsem spíš impulsivní. Přijde pověstná poslední kapka a něco udělám.

Neo: Říkáte, že jste se uměl prát. Mám si vás představit jako dítě ulice?

Tak trošku ano. Jsem z Ústí. Ale pocházím ze slušné rodiny. Blbnul jsem sice s dětmi venku, ale měl jsem domov a do toho povinnost – závodně jsem plaval. A to mě asi zachránilo.

Neo: Proč jste si plavání jako záchranný kruh vybral, víte? Já bych na kluka z ulice tipla fotbal.

To je zajímavá otázka. Dala mě tam podle mě máma. Víte, Ústí nad Labem, to byl černej kašel. A deset centimetrů nad vodou je nejčistší vzduch. Takže to je moje teorie. 

Kdy přestal pracovním nabídkám říkat NE? Co s člověkem udělá prázdný diář? A jak se dá uživit v cizině kočovným divadlem? Tomáš Měcháček odpovídá v rozhovoru pro aktuální vydání časopisu Neovlivní.cz. PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Divadlo Na Fidlovačce