Týden podle Vávry: Nejkrásnější hvězdy hoří ve Splitu

Bývalý bankéř a investor Radovan Vávra v pravidelné rubrice aktuálně píše o praktickém životě v éře covid a také o investování.  Dnes o akciovém splitu a tom, co by chtěl mít v portfoliu každý.

Nejkrásnější hvězdy hoří ve Splitu. Tak se zpívá ve známém prvorepublikovém šlágru a mně nezbývá, než souhlasit. Osud té písně je mimořádně zajímavý, není to náš Český vynález, ale to je na jiné povídání. Do Splitu ročně zamíří zhruba milion turistů, včetně slušné záplavy našich. Split je zkrátka v kurzu. Kupodivu nejen u turistů, ale také u investorů a dalších hráčů na kapitálových trzích. V tomto případě se nejedná o známé Chorvatské letovisko, ale o proces, kterým se administrativně mění jmenovitá hodnota akcií. O spuštění takového procesu rozhodne sama společnost. Typicky její představenstvo. Má k tomu vždy důvody, které probereme za moment. Proces je z administrativního pohledu jednoduchý a nevyžaduje od investorů žádnou součinnost. Prostě cenný papír, který vlastníte prostřednictvím nějakého správce, třeba banky, k určitému dni změní svoji jmenovitou hodnotu a podle matematiky této změny se na vašem účtu automaticky změní i počet takto vlastněných cenných papírů. Nezmění se celková jmenovitá hodnota emise, nebo vaší pozice, změní se pouze jmenovitá hodnota akcie.

Trochu to připomíná krájení pizzy, můžete ji nakrájet na čtyři, nebo šest, nebo osm kusů, ale ta pizza bude pořád stejná a tak je to i s akciovým splitem. Nejedná se ale pouze o administrativní krok bez komerčního významu. Ba právě naopak. Celý proces firmy postupují kvůli vysoce komerčním důvodům. Reagují tak na vývoj ceny akcií, trhu a snaží se tak dosáhnout různých dílčích cílů při sledování toho hlavního, kterým vždy je vytvoření hodnoty pro akcionáře. Existují dva typy splitů. Standardní a reverzní. Split v angličtině znamená rozdělení, takže při standardním splitu se akcie dělí a jejich jmenovitá hodnota se zmenšuje a při opačném procesu (reverzní split) se naopak jmenovitá hodnota zvětšuje a jejich počet se tedy musí zmenšit.

» Projev ministra školství Radovana Vávry

» Co vás v práci po dovolené čeká

» Kabelky, Mr. Mason jede do Brna a stock picking

Operace proběhne vždy podobně. Představenstvo firmy rozhodne, že ke splitu dojde. Stanoví rozhodné datum, ke kterému ke splitu dojde a poměr, v jakém se akcie budou buď dělit (split), nebo naopak slučovat (reverzní split). Takže pokud třeba dojde k tomu, že ve firmě, kde držíte jednu akcii o jmenovité hodnotě 1000 dolarů, se rozhodnou udělat split 1:10 k prvnímu září, na vašem účtě se k tomu dni objeví deset akcií této firmy s desetinovou nominální hodnotou. Fajn, to je snadné. To se stane u vašeho registrátora cenných papírů, ale co se stane na burze? A stane se vůbec něco? A kdy se to stane? A stane se to vždycky? Zajímavé otázky. Obchodování v den splitu začne na hodnotě, která zhruba odpovídá podílu tržní ceny, který by připadl na nově vytvořenou akcii. Tedy, pokud se ta vaše akcie s nominální hodnotou prodávala za dva tisíce dolarů a došlo k rozdělení v poměru 1:10, akcie se začne prodávat kolem ceny 200 dolarů. To slovo „kolem“ je dáno tím, že akcie se dnes obchodují i mimo burzovní hodiny, ale to je zase na jiný článek.

Ke shora popsané transakci by došlo i v reálném světě. Tržní cena akcie kolem 2000 dolarů je hodně vysoká a úspěšná firma by v takové situaci fakt měla chuť k rozdělení akcií přistoupit. Poměr by mohl být něco kolem 1:5 tak, aby tržní cena po rozdělení byla kolem 400 dolarů. Ani moc vysoká, ale ani moc nízká. Moc vysoká tržní cena je špatná proto, že komplikuje nákup akcií drobným investorům. Moc nízká tržní cena je naopak může odrazovat a ultranízká cena, řekněme pod pět dolarů, může zabránit vzniku derivátů na akcie takové firmy, nebo dokonce vést až k vyřazení z obchodování. Můžeme tedy zhruba říci, že k rozdělení akcií přistoupí firma tehdy, když se jí daří a cena jejich akcií letí nahoru a k sloučení naopak firma, jejíž akcie zažily pád.

Takovou firmou byla v nedávné minulosti, na jaře 2011, třeba americká Citibank, která provedla reverzní split, ve kterém akcionářům za každých deset akcií dala jednu novou. Technicky se jednalo o akcie se symbolem „C“, které náleží její mateřské struktuře Citigroup. Toto opatření korunovalo proces záchrany banky (zdařilý) a mělo mimo jiné signalizovat, že banka se vrací k ziskovosti a začne opět vracet kapitál akcionářům. To se jí celkem dařilo, takže letos před kovidem se její akcie dostaly až na 80 dolarů za kus. Momentálně jsou kolem 50, ale každopádně mají dávno za sebou období, kdy se obchodovaly právě pod tržní cenou 5 dolarů. Uff, můžete si tedy vydechnout, přece 50 dolarů za akcii je docela pěkné. No jo, ale vy jich máte desetkrát méně než před tím rozdělením. To vlastně znamená, že jste za těch deset let, pokud ty akcie pořád držíte, nic nevydělali, ale líp to vypadá. Sad But True, jak zpívají chlapci z Metallicy. A proto říkám milé děti, v nové ekonomice, nedržte dlouhodobé pozice v bankách, jsou to riziková zvířátka jenom pro profesionály, takoví akcioví pitbullové.

Akcioví Jack Russel teriéři jsou naopak americké technologické firmy. Tesla a Apple to právě ukázaly, když absolvovaly splity 5:1 a 4:1. Už jsme si řekli, že automaticky tím žádná nová hodnota nevznikne, ale trh má tyhle situace rád a obě společnosti jsou skutečně v kurzu. Pokud ale trhy detailně nesledujete, o všem tomhle se dozvíte až následně a už takovou příležitost nedokážete využít. Kdybych si ale měl trochu zaspekulovat do nepříliš vzdálené budoucnosti, řekl bych, že na split jsou zralé Amazon a Google. Navíc jsou to obě skvělé společnosti, které by v portfoliu fakt měl mít každý. Tak se na ně, příležitostně podívejte i vy.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com