Jaký smysl má vrcholový sport pro naše děti? A má se ve fotbale hlavičkovat?
Přepisování pravidel. Trochu se to podobá dnes tolik diskutovanému „přepisování dějin“. Rozzlobení lidé hanobí pomníky, strhávají je a hlavně chtějí, abychom viděli dějiny i jejich očima, i z jejich úhlu pohledu. Abychom si připustili, že prostě neexistuje jenom jedna jediná oficiální verze historie. U pravidel je to v něčem samozřejmě jiné. Ta mohou být pro jednu hru jenom jedna, nebo spíš: Nesmějí se během hry měnit. Ale dál už je to podobné. Jsou ta pravidla, na která jsme po desetiletí zvyklí, svatá a neměnná? A není čas podívat se nově třeba i na sport? Jaký smysl má vrcholový sport pro naše děti? A má se ve fotbale hlavičkovat?

Pro rodiče, jejichž děti hrají fotbal, je to pravděpodobně naléhavější a diskutovanější problém než strhávání pomníků rasistů a šovinistů. Už řadu let upozorňují neurologové na rizika spojená s hlavičkováním ve fotbale. Vzniklo mnoho odborných studií, které – zjednodušeně a stručně řečeno – varují, že hlavičkování může vést k rozvoji onemocnění mozku a následně až k demenci.
„Nechat dítěti padat opakovaně míč na hlavu je hloupost. S každou ranou mohou vznikat nevratná poškození tkání,“ řekl už před pěti lety Hospodářským novinám neurochirurg Vladimír Beneš z Ústřední vojenské nemocnice.
V některých zemích fotbalové asociace přikročily ke změnám. Hlavičkování je zakázané během tréninků pro děti ve Spojených státech, ve Skotsku nebo v Anglii. Tyto země připravují omezení i pro dospělé fotbalisty.
