Za vším hledej peníze. Unikátní analýza z hlavy Babišova voliče

Redakce Neovlivní.cz několik týdnů rozmlouvala s lidmi, kteří ANO volili nebo volit chtějí. Proč stále věří Andreji Babišovi? Odemykáme analýzu z časopisu Neovlivní.cz

Nehledě na zpackané řízení pandemie, Babišovy neustálé kriminální kauzy či inflační spirálu, kterou jeho vláda roztočila, by hnutí ANO stále volilo až ke 30 procentům občanů.

O koho jde? Redakce Neovlivní.cz věnovala několik týdnů rozhovorům s lidmi, kteří ANO volili a volit chtějí. Zajímaly nás jejich příběhy, životní situace a samozřejmě motivace; proč Babišovi stále věří? Ponořili jsme se do dat a zkoumali, jak se podpora hnutí mezi jednotlivými skupinami voličů přelévala.

Hlavní závěry jsou dva: Za vším hledejte peníze. A hlubokou averzi k ODS.

Češi si o politice povídají hodně, obvykle i rádi. Ale říkat na jméno, že volíte toho či onoho, se nikomu moc nechce. Z desítek lidí, s nimiž jsme v uplynulých týdnech mluvili o jejich sympatiích k hnutí ANO, jich drtivá většina odmítla uvést do novin celé jméno. Proto jsme zvolili verzi s křestním jménem a bydlištěm, která byla přijatelná pro všechny, kdo interview poskytli. 

I pro padesátníka Jaroslava, dobře stavěného provozovatele malé restaurace na Vysočině. Už na otázku, jak se mu daří, zareagoval bonmotem: „Ano, bylo líp.“ Důvod k nespokojenosti je podle něho nasnadě. Vláda ANO zlepšila životní podmínky důchodcům a studentům, ve slevách na vlak i ve vyšších penzích, lidé brali vyšší platy, živnostníci se mohli spolehnout na podporu v těžkých časech covidu. „Celkově si myslím, že se starala mnohem líp o český lid než tato vláda,“ shrnuje Jaroslav názor, který posléze zaznívá i během dalších rozhovorů s příznivci populistického hnutí Andreje Babiše.

Detailně popsal svou zkušenost bývalý řidič Svatopluk ze Strakonic. U stolu v místní restauraci vzbudil pobavené úsměvy svým přiznáním, že volil ANO, mnozí však souhlasí s jeho vysvětlením. Před pěti lety, už za Babiše, mu vyměřili penzi třináct tisíc, skoro stejnou částku jako jeho dosavadní čistý plat. Od té doby se důchod rychle zvyšoval, vedle toho si mohl přivydělat u příjmu lahví v supermarketu, anebo dokonce zaskočit jako řidič dodávky se zdvihací plošinou. „Nikdy jsem se neměl tak dobře jako za Babiše,“ míní Svatopluk.

Určitě to bylo lepší než počátkem 90. let, když sloužil jako řidič městského autobusu a dostal výpověď z nájmu z městského bytu, který se privatizoval. Tehdy se Svatoplukova rodina musela stěhovat do paneláku na kraji města. A právě tehdy šofér zanevřel na nový režim.

Darebák, který nám pomohl

Málokterý z voličů ANO je tak sdílný. Z ankety mezi převážně staršími Babišovými příznivci v Žatci vychází pouze obecné poselství, že za vlády slovenského miliardáře měli víc peněz.

To platí i jinde. „Celý život jsme jen pracovali, nikam necestovali a šetřili,“ upřesňuje svůj životní styl penzistka Hana ze Sezemic, která byla dříve zaměstnaná ve státních službách. Neměla důvod, aby se těšila na důchod, protože „za předchozích vlád byli důchodci až na posledním místě“. Proto byla až překvapena, jak se Babiš dokázal o důchodce postarat, ať už vyššími penzemi, nebo slevou na vlak.

„Za minulé vlády byly všechny změny k lepšímu,“ potvrzuje také důchodce Jiří z Dobrušky, který si přivydělává zahradničením. Jako bývalý voják nikdy netrpěl nouzí, proto spíše z odstupu ocenil, o kolik víc berou běžní důchodci, „na které předtím každý kašlal“.

Jeho manželka donedávna učila v mateřské škole a se stejným přesvědčením chválí zvýšení platů ve školství. Zároveň upozorňuje, jak se z jejího pohledu poměry ve školství zase zhoršily. Po příchodu uprchlíků opět vyrostl počet dětí ve třídě nad třicet, jako v časech před listopadem 1989. „To se pak pracuje mnohem hůře,“ vysvětluje.

S podporou může hnutí počítat i u části aktivních příslušníků střední třídy. „ANO je absolutně nejmenší zlo i s Babišem, i když ho poslední dobou bylo opravdu dost,“ tvrdí Stanislava, pětatřicetiletá majitelka technologické firmy. Podle ní ani tolik nejde o to, že přišla nová partaj. Důležitější je, že umožnila vzestup novým lidem, se kterými bylo možné překonat nekompetentní establishment a v některých případech ho donutit k práci. Do budoucnosti hledí skepticky. „Už se zase nechci dělit o zisk z podnikání s těmi, kteří drží razítka,“ obává se toho, že se vrátí časy, které zažila ještě před deseti lety.

„Mě ty jeho kauzy nezajímají,“ mává rukou Tomáš, pětapadesátiletý zemědělec z Berouna. „Zajímá mě, jestli budu mít na složenky, když teď ceny energií vystřelily do nebe. Viděl jsem, jak se staral o důchodce a kolik vyplatil různé pomoci. Takže ten by určitě pomohl i s tou drahou elektřinou.“ V zemědělství pracuje celý život, v posledních letech pro firmu z holdingu Agrofert, a říká, že tak dobře jak za Babiše se nikdy neměl. „A teď prý chtějí zemědělcům ty dotace vzít. Kdo? No ódéeska,“ kroutí odmítavě hlavou.

Před vinárnou na pražském Žižkově popíjí pětice mužů ve vyšším středním věku a také u nich má podporu názor, že Babiš je nejmenší zlo. „Milion lidí je dnes na pokraji chudoby, exekucí přibývá,“ popisuje neradostné časy dvouciferné inflace Ivan, který úspěšně obchoduje s IT technikou. Babišova primitivní, ale obvykle účinná metoda plošné pomoci by podle něho zabrala i tentokrát. Námitku, že stát na rozhazování už nemá, odbývá suverénně: „Dluhy budou stejné, jenom teď budeme sanovat dopady války s Putinem,“ odsuzuje vládní strategii.

„Teď jsou ti nahoře odstřižení od reality, a nebude to pěkný pohled, až bude sto tisíc nezaměstnaných a přijde první vyúčtování energií za zimu. Pak i střední třídě dojde, že se dostala do slepé uličky,“ doplňuje ho Filip, kterému patří architektonický ateliér.

Také štamgasti z vinárny oceňují, že „darebák“ Babiš narušil zvrácenou společenskou hierarchii. „Systém nedokáže generovat elity, je zavřený. Prosadí se v něm jenom blbec, který do systému snadno zapadne,“ vysvětluje mohutný muž, který se rovněž jmenuje Ivan a pracuje jako šéf údržby jednoho z pražských úřadů. Ani za vlády ANO se obrat k lepšímu nekonal, jak prý svědčí neschopnost některých bývalých ministrů, rozhodně však pomohlo, že někdo zamíchal kartami. Proto ani nic jiného než volit ANO nezbývá; v úvahu ještě připadají Svobodní nebo Trikolóra.   

Dokonce i největší skeptici z voličů ANO najdou na minulých časech něco pozitivního. „Trhá mi žíly, když od lidí z praxe slyším, že to je dnes na ministerstvu průmyslu ještě horší než za Havlíčka. Ten byl přitom tragédie,“ nešetří černým humorem Jiří, vysokoškolský pedagog z Brna. Na Babišovi oceňuje, že byl „čistokrevný žvanil“, přitom v čele populistické strany bylo možné čekat někoho nebezpečnějšího.

Nic ovšem nemůže doložit pestrost voličské základny ANO lépe než vztah k předsedovi. „Myslím si, že pan Babiš je velmi pracovitý člověk, měli by si lidé z něho brát příklad,“ říká jakoby navzdory brněnskému učiteli důchodkyně ze Sezemic.

Le Penová v bleděmodrém

Postoj Babišových příznivců připomíná zkušenosti francouzských sociologů a žurnalistů s těmi, kdo v tamních prezidentských volbách dali přednost Marine Le Penové, předsedkyni populistického Národního sdružení.

Politoložka Sylvie Strudelová z pařížské univerzity vyjmenovala tři důvody, proč Le Penová získala v dubnových prezidentských volbách přes 40 procent hlasů. Prvním byla tzv. banalizace. Lidé si už zvykli a nevidí nebezpečí ve straně, která sice vyrostla z extremistických kořenů, teď však mluví hlavně o každodenní zkušenosti obyčejných lidí, jak klesá jejich „kupní síla“. Také voliči Babiše už přestali vnímat jeho komunistickou minulost i pochybnou privatizaci.

Dojem, že Le Penovou může volit normální člověk, ještě podle pařížské politoložky posiluje fakt, že se objevili „nesrovnatelně radikálnější“ politici, jakým je ve Francii Eric Zemmour. V Česku ho může zastoupit Tomio Okamura.

Nejdůležitějším důvodem úspěchu Le Penové je však okolnost, že „hlasy lidí, kteří hlasovali pro Le Penovou, aby potrestali dosavadního prezidenta Macrona, jsou téměř rovnoměrně vyrovnané s těmi, kteří volili Macrona z nedůvěry k Le Penové,“ napsala Sylvie Strudelová v eseji pro Nadaci Heinricha Bölla. To je variantou obratu „menší zlo“, používaného v Česku.

Podobnost s voliči francouzské populistické strany dokreslují u příznivců ANO výroky typu „nemá cenu trpět rusofobií“, kterými se komentuje ruská agrese na Ukrajině, pochybnosti o tom, že pomoci potřebují opravdu všichni uprchlíci z Ukrajiny, případně obavy, že vliv nikým nezvolených byrokratů z Bruselu za nové vlády Petra Fialy posílí.

Přes takřka dokonalé překrývání názorů a postojů mají obě populistické formace jiné kořeny. Národní sdružení bylo od svých začátků pod jménem Národní fronta nacionalistickou stranou, která se ovšem nahoru dostala tím, že po desítky let shromažďovala voliče zklamané politikou zavedených stran. ANO ovšem nevzniká od nuly. Ve volbách 2017 a 2021 pomohli Babišovi k výsledkům okolo třiceti procent stejní voliči, jejichž hlasy v roce 1998 zajistily premiérskou funkci pro Miloše Zemana. Slovenskému miliardáři stačilo svolat skupinu, kterou už jednou politika spojila.

V případě Le Penové a Babiše se najde ještě jeden nápadný rozdíl. ANO je také populistickým hnutím, proti Národnímu sdružení však trávilo většinu své existence u vlády. Populista Babiš se vždycky hlásil k francouzskému prezidentovi Macronovi, kterého populistka Le Penová používá jako obraz nepřítele.

Aliance zklamaných voličů

Paradox upozorňuje na ideologický základ Babišova hnutí. Než se ve volbách 2017 stalo kopií zemanovské ČSSD, začínalo ANO jako sdružení radikálních kritiků vládní ODS, kteří se však z této strany rekrutovali. Nesvědčí o tom pouze Babišův bonmot „vy jste mě zrodili“ na adresu ODS a TOP 09. Lídři slábnoucí občanské demokracie sledovali před volbami v roce 2010 se sympatiemi vznik nových stran TOP 09 a Věci veřejné (VV), i když jejich voličský kmen tvořili podle výzkumu Masarykovy univerzity z poloviny, resp. třetiny bývalí voliči ODS. Logika byla jasná – dvě nové strany umožnily ODS znovu sestavit vládu.

Značná část těchto lidí ovšem později šla ještě dál do ANO, jak svědčí studie České televize z roku 2013, podle níž tehdy bývalí voliči ODS, VV a TOP 09 dodali zhruba 45–50 procent hlasů pro Babiše.

Analýzy matematika Michala Škopa ukázaly, že v roce 2017 už převládli mezi voliči ANO bývalí příznivci ČSSD a KSČM, k mírnému posunu doleva došlo ještě po loňských volbách.

Přesto výroky některých voličů dokládají, že roztržka s ODS zůstala hlavní ideologií, na které se shodnou příznivci hnutí jak z tradičního pravicového jádra ANO, tak i pozdější příchozí z voličského kmene sociálnědemokratické strany.

„Z ODS všichni slušní lidé utekli,“ vzpomíná jeden z dotázaných příznivců Babiše, který byl dříve členem této strany v prvním pražském obvodu. Pro samotné ANO vidí hlavní riziko v tom, že jeho vnitřní struktury ovládnou bývalí občanští demokraté, kteří ho opět používají jako výtah k moci, podobně jako dříve používali ODS.

Vztah k ODS se po prohraných volbách ještě vyostřil. „Vláda Petra Fialy je nejhorší za posledních dvacet let. Odborně, profesně, a nic neudělají pro lidi,“ říká již citovaný zahrádkář z Dobrušky. Překvapivě však dodává: „Za Nečase a Topolánka ještě ODS pracovala pro stát a pro lidi. Dělala kiksy jako každý, ale takový chaos nebyl. Byly jistoty pro mladé, práce v průmyslu,“ zdůrazňuje.

Po volbách, které vyhrála ODS jako hlavní tahoun koalice Spolu, se voliči ANO obávají „návratu devadesátek“, tedy období, ve kterém ODS „zlikvidovala naše fabriky a zemědělství“ a kdy stát ovládali kmotři. „ODS se nezměnila a staří ódéesáci už jsou zpátky,“ shrnuje bezvýchodnost situace učitel z Brna.

Hluboká averze proti ODS mezi voliči ANO může být varováním pro samotné občanské demokraty. V řadě velkých měst a krajů přijímají Babišovo hnutí do koalic s relativně velkou ochotou. Musí však počítat s tím, že politici z ANO – reprezentující averzi k ODS – je při první příležitosti nahradí někým jiným, jak se naposledy stalo v Plzeňském kraji.

Zdroj náhledové foto: Hnutí ANO