© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Experti zkoumají, zda pod zástěrkou DDoS útoku probíhal další atak, který mohl napáchat mnohem větší škody.
Pondělní kybernetický útok na tuzemské bankovní domy, který ochromil fungování hned pěti finančních ústavů, byl podle informací expertů zřejmě největší v historii.
Foto: Shutterstock.com
“Větší a zjevně koordinovaný útok na několik finančních ústavů současně tu ještě nebyl. Jde o unikátní záležitost,” uvedl zdroj z bezpečnostní komunity, který má o útoku detailní informace.
Kdo má útok na svědomí, to zatím není jisté, byť útok podle expertů nesl rukopis ruské hackerské skupiny NoName057(16), která požaduje zastavení podpory Ukrajiny. Jako klíčové ale nyní banky i specialisté na boj s kyberkriminalitou vidí zodpovězení otázky, zda pod krytím takzvaného DDoS útoku neprobíhal další atak. Mnohem nebezpečnější.
DDoS útoky spočívají v tom, že z anonymních IP adres zpravidla v zahraničí přijde v jeden okamžik příliš dotazů a servery jednoduše spadnou. Škody jsou spíše psychologické, uživatelé se na napadený web nedostanou.
ČTĚTE TAKÉ: Mnohem víc než modrá velryba. Někdo se dívá.
“Vyšetřování se vede právě tím směrem, zda tyto DDoS útoky neměly ve skutečnosti zakrýt cílený a sofistikovaný útok přímo dovnitř těch systémů. To už by pak v praxi mohlo znamenat ohrožení konkrétních informací a dat,” uvedl zdroj obeznámený s vyšetřováním případu.
Banky nicméně shodně hlásí, že data klientů nebyla v ohrožení. “Při útoku nebyly zasaženy interní systémy, veškeré finance i klientská data jsou v bezpečí,” uvedla ČSOB.
Tuzemské finanční instituce přitom podle odborníků patří na trhu k nejlépe zabezpečeným institucím před kyberkriminalitou. Mnohem hůře jsou na tom státní úřady. Naposledy čelily masivním kyberútokům loni v dubnu. Po portálu veřejné správy, serverech Českých drah a webů několika letišť se hackeři zaměřili na stránky Úřadu vlády i úřadu pro kybernetickou bezpečnost NÚKIB.
Ministr vnitra Vít Rakušan tehdy kyberútoky na státní úřady připsal také ruským hackerům. “V tomto případě máme detekováno, že se jednalo o útok ruských hackerů na české systémy,” řekl Rakušan. “Útok byl veden proti České republice, jejím státním a soukromým institucím.”
Za původce útoků pak Rakušan označil proruskou hackerskou skupinu Killnet, která vznikla pár měsíci před Putinovou invazí na Ukrajinu. Krátce poté se skupina na síti Telegram přihlásila k množství DDoS útoků na cíle v zemích, které stojí ve válce proti Kremlu.
Svět hackerů a jejich válek jsme loni popsali v časopise Neovlivní.cz
Protože se ale veřejně hláilaí jen k DDoS útokům, některé úřady mají tendence je podceňovat. Na skupinu Killnet loni ve svém společném varování upozornily i úřady pro kybernetickou bezpečnost USA, Velké Británie, Nového Zélandu, Austrálie a Kanady.
“Kybernetické úřady vyhodnotily, že několik skupin napojených na Rusko představuje hrozbu pro kritické infrastrukturní prvky. Mezi tyto skupiny patří i Killnet,” uvádí jejich zpráva z 20. dubna 2022.
Rusové patří v kyberšpionáži ke špičce, jak jsme popsali v loňském dubnovém čísle časopisu Neovlivní.cz. Přinesli jsme tehdy unikátní rozhovor o světě hackerů a jejich válek.
“V některých atributech dosahovaly tyto skupiny z Ruska s přehledem globálně prvních příček. Jako například v čase potřebném pro přechod z původního infikovaného zařízení v síti na další (tzv. Lateral movement time). Průměrný čas byl v roce 2018 u ruských APT skupin jen 19 minut. Druhé byly severokorejské skupiny s časem 2 hodiny 20 minut,” popisuje Michal Korchaník, expert na kybernetickou bezpečnost z mezinárodní společnosti Binary Confidence. Spolupracuje také se slovenskou organizací Paralelní Polis.
Zdroj náhledové foto: SHutterstock.com