Důkaz z rozpočtu: Stát peníze na pomoc neposlal

Rekordní schodek státního rozpočtu odhalil překvapivé tajemství. Při detailním prozkoumání se potvrzuje, že kabinet Andreje Babiše navzdory svým veřejným prohlášením neposlal ve slibované výši peníze na pomoc firmám a podnikatelům, které ochromila vládní protikovidová opatření.

Česká republika hospodařila ke konci května se schodkem 163,7 miliardy korun, což je nejhorší číslo v historii. Titulky pondělních zpráv zněly jednoznačně. Jenže ve skutečnosti není výše zmiňovaný schodek takový problém. Problém naopak je to, že stát podle detailní analýzy státního rozpočtu neposlal pomoc podnikatelům a firmám v takové výši, jak sliboval.

“Deficit 163,7 miliard se může zdát velký, ale ve skutečnosti je relativně malý. I v normálním roce je v květnu běžný deficit -50 miliard, čistě proto, že státní výdaje přicházejí v roce dříve než příjmy,” upozorňuje Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.

Bartoň v rozhovoru pro Neovlivní.cz uvedl, že za situace, kdy ekonomika dostala kvůli vládním restrikcím velký zásah a řada firem bojuje o přežití, měl být deficit do konce května dokonce mnohem vyšší.

“Kdyby vláda plnila své sliby o pomoci, musíme mít mnohem vyšší schodek. Kdyby platily prognózy, že na konci roku bude schodek půl bilionu, už teď by to muselo být 600 miliard. Do konce roku by se toto číslo jen zlepšovalo, jak by nabíhaly platby a ekonomika se obnovila,” uvedl.

Na otázku, jestli vláda nepomáhá byznysu proto, že na to nemá peníze, ekonom Bartoň odpověděl: “Teze, že stát peníze nemá, je absolutní nesmysl. Vláda peníze má. Je v tuto chvíli jediná, kdo je má. Nemá rozpočtové omezení, takže kdyby chtěla, samozřejmě by pomáhat mohla.”

Jak už jsme v pondělí upozornili, podstatná část vládní pomoci v programech Covid je navíc z prostředků Evropské unie. Například Covid II je celý z unijních peněz, jde o pět miliard korun. Ovšem nejde o fyzické peníze, které by podnikatelé přímo od státu obdrželi. V takové výši stát (evropskými penězi) ručí za úvěry, které si postižené firmy vzaly u komerčních finančních ústavů.

“Je to taková pomoc nepomoc. Je to formou půjčky, kterou stejně firmy a podnikatelé musí splatit. Ale oni nemohli přes dva měsíce podnikat.  Z toho je zřejmé, že už na začátku nebyl plán na skutečnou pomoc a už vůbec nebyl plán, že by šlo něco z rozpočtu,” dodal ekonom Bartoň.

Vládní pomoc v praxi? “Kdybych si nepůjčila od matky, musela bych zavřít.” Příběhy podnikatelů a zákulisní informace z vlády přinášíme v časopise Neovlivní.cz. Předplácejte ZDE: 

Peníze z Evropské unie tvoří tedy podstatnou část výdajů, o které narostly všechny kapitoly rozpočtu kvůli zvláštním výdajům během karantény.

“Relativně nejvíce narostla pomoc podnikatelským subjektům – o 48 %. Je to však nárůst z nejmenšího základu ze všech kapitol, pomoc podnikatelům byla ve srovnání jednou z nejnižších v Evropě,” upozorňuje ekonom Bartoň.

A stejně vidí situaci i ekonomové, podnikatelé a další experti ze sdružení KoroNERV-20. “Česká republika na začátku deklarovala objem pomoci srovnatelný například s Rakouskem, avšak přímá pomoc podnikatelům se z jednoho bilionu korun smrskla pouze na 100 miliard, neboť 900 miliard činí bankovní záruky. Jako první jsme ekonomiku utlumili a jako poslední ji rozvolňujeme,” upozornila například členka KoroNERV-20 a rekt

orka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

Většina unijních států investuje do záchrany ekonomiky výrazně vyšší částky, než zatím schválila česká vláda. “Ta má přitom k přímé pomoci výrazně větší prostor než všechny citované země, protože má čtvrté nejnižší zadlužení z Evropské unie. Může si tedy dovolit nejvyšší přímou pomoc,” uvedli před pár dny zástupci skupiny KoroNERV-20.

Ekonomové se navíc shodují, že situace se příliš nezlepší. “Do budoucna sice můžeme čekat zvýšení příjmů rozpočtu s tím, jak budou nabíhat odložené odvody, ale to bude kompenzováno snížením přijmu kvůli ekonomickému propadu.  Již nyní jsme svědky, že vystrašení spotřebitelé neobnovují spotřebu v původní výši i v uvolněných sektorech. Tato ostražitost zůstane tak dlouho, dokud bude vláda hovořit o mnohaměsíčních a mnohaletých omezeních. Pro velké části ekonomiky však ztrátu více než dvouměsíční příjmu nenahradí nikdo, a tak  nízká ekonomická aktivita a tím pádem nízké příjmy státu přetrvají i po zbytek roku a velkou část příštího,”dodal ekonom Bartoň.

Zdroj náhledové foto: Vlada.cz