Za jeden případ Covid zaplatí Češi 165 milionů korun

Pokud uvěříme státní statistice, tak v Česku pandemie není. Totální paralýza země, kterou naordinovala vláda, nás podle oficiálního zdůvodnění kabinetu ochránila před virem. Za Babišův způsob boje proti Covid-19 však zaplatíme zdaleka nejvíc ze všech v Evropě.

Na řešení následků Covid-19 dáme v Česku bilion korun, řekl před týdnem premiér Andrej Babiš v dalším televizním projevu k národu. A nemusí to stačit, přidal později svůj komentář jeho aktuálně nejsnaživější podřízený ministr Karel Havlíček.

Bilion je číslo, které má za sebou 12 nul. 1 000 000 000 000.

Problém s ním je, že jde o nejdražší reakci státu na koronavirus v celé Evropě.

Jak už jsme upozornili ve včerejším článku (odkaz), České republice se epidemie Covid-19 podle oficiální státních statistik v podstatě vyhnula. Růstové trendy případů se vymykají všemu, co prožívají země kolem nás.

Podle dat, které vytváří a denně prezentuje úřad kolem ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, pandemie do ČR jako do jediné země široko daleko nedorazila.

Oproti tomu státní reakce na “hrozbu koronaviru” je vůči české společnosti a ekonomice nejtvrdší v celé Evropě.

Důsledkem je, že Češi za jeden odhalený případ Covid-19 ze svých daní zaplatí zdaleka nejvíc.

Ekonomická cena za jeden odhalený případ Covid-19

A vzhledem k tomu, že český růst nemoci se podle státních statistiků již zastavil, zatímco kolem nás ještě pomalu roste, se srovnání pro Česko může jen zhoršovat.

Záchranné balíčky na podporu ekonomiky ohlásily během března vlády mnoha zemí. Itálie, Německo či Španělsko ve výši stovek miliard eur. Astronomická čísla dostávají jinou perspektivu, pokud je vztáhneme ke stovkám tisíc případů nákazy a tisícovkám mrtvých.

Pak je vidět, že tyto země – bohatší, s vyšší životní úrovní i kupní silou obyvatel – ve skutečnosti zaplatí za Covid-19 “nižší účet”, než bude muset ČR. Jeden z klíčů je v tom, jak promyšleně a plánovitě jiné evropské země k hrozbě koronaviru přistoupily.

Vláda české republiky přijala během jednoho týdne sérii tvrdých regulačních opatření, kterými plošně omezila život lidí a zcela paralyzovala ekonomiku. Totální blokádu země navíc Babišův kabinet nastavil bezprecedentně brzy – začal s ní 11. března. To bylo v ČR bylo 100 případů nemoci. O týden později již bylo Česko uzavřené zcela.

Žádná ze srovnatelných zemí takový postup nezvolila. Ty těžce postižené zaváděly opatření postupně v řádech týdnu. Obvykle na základě analýz, kde a jak je konkrétní stát zasažen, aby reakce odpovídala a zafungovala. Většinou byl nástup státních restrikcí v jiných zemích rozložen do tří týdnů až měsíce (buď v únoru, nebo během března). Aby se na náraz ekonomika a společnost dokázala alespoň trochu připravit.

Babišovi úředníci opatření oznamovali živě na tiskových konferencích pár hodin před jejich účinkem. Takže lidé ráno měli povinnost nosit všude roušky, jenže – dostupné nebyly ani roušky, ani obchody, kde by se daly získat.

Kontrast českého přístupu, ekonomicky nejdražšího v Evropě, ukazuje soubor, který Neovlivní.cz sestavilo z dostupných zdrojů: Viz tabulka.

Velký přehled opatření: Evropské země proti Covid-19. Vztaženo k počtu mrtvých. ČR se ve srovnání vydalo nejtvrdší cestou.

Státy, které zvolily v boji proti koronaviru originální či experimentální přístup (Švédsko, Nizozemí) mají například vyšší procento úmrtí. Avšak náklady, které celá společnost v dalších letech zaplatí za záchranu ekonomiky, jsou s těmi českými neporovnatelné.

Vysoká cena, kterou kvůli opatřením vlády Andreje Babiše teď bude muset zaplatit každý Čech ze svých daní, vysvětlení nemá. Kabinet vedený zakladatelem Agrofertu a hnutí ANO své kroky a nápady veřejně nezdůvodňuje.

Žádný z ministrů dosud nepředstavil analytický materiál či datové argumenty, proč stát řeší koronavirus právě tak, jak to dělá.

V argumentaci Babišovi a jeho podřízeným nepomohou ani oficiální státní statistiky vývoje nákazy. Jak jsme již doložili v prvním materiálu (odkaz), česká čísla o nemoci prezentovaná státem se zcela vymykají těm evropským.

Tak třeba velmi nákladná prevence, testování. Jedním z premiantů v této strategii je Norsko, které chce dokázat sto tisíc testů týdně. ČR se v této filozofii na doporučení několika externích expertů zhlédlo. Česko i Norsko provedly v posledních týdnech desetitisíce testů (k 13. dubnu to bylo v obou zemích shodně 128 tisíc) a rapidně jejich počet zvedají.

Také čísla nakažených, oficiálně prezentovaná Babišovým ministrem Vojtěchem, se těm norským překvapivě podobají. V Česku i v Norsku k 13.4. testování odhalilo mírně přes 6 tisíc případů. Norů je ovšem oproti Čechům polovina, tudíž zásah nemoci v populaci dvojnásobný. A hlavně, intenzita testování na 1 obyvatele je rovněž 2x vyšší.

Pomineme teď hodnověrnost dat. Například fakt, že ve skutečnosti v ČR ještě v půli března chyběly základní ochranné pomůcky pro lékaře či záchranáře, zatímco vyspělé země spustily připravené pandemické plány. Budeme ignorovat, že Norsko na systému tisíců testů denně začalo pracovat měsíc předtím, než do ČR dorazilo prvních pár záchranných rychlotestů z Číny. A ignorujme i pár dní starou zprávu, že velká nemocnice na severu Čech musela s testy přestat, protože nové prostě od státu nedostala.

Úspěšnost testování: Kolik bylo provedeno testů a odhaleno případů.

I když tedy uvěříme proklamacím Babišových lidí o údajném chytrém mapování nákazy v ČR, jako argument pro nejdražší řešení koronavirové krize v Evropě to znovu nepomůže.

Česko je sice v hitparádě “Počet testů” vysoko, ale je mimořádně neefektivní – desetitisíce údajných testů našly v ČR jen pár procent nemocných. Hluboko pod průměrem zemí, které bude blokáda kvůli Covid-19 stát násobně méně.

Samozřejmě existuje varianta, že české číslo je “naředěno” opakovanými testy u téhož člověka. A že relevance testování tudíž může být ne 5, ale i přes 10%. Ovšem opět, Vojtěchovo ministerstvo informace o skutečném počtu otestovaných lidí (nikoli “testů”) nezveřejňuje.

Důvod, proč ČR vychází mezi všemi finančně nejhůř a na koronavirus nejvíc doplatí, tak nemá v datech vývoje nemoci žádnou oporu.

Fakt ale je, že těch našich 165 milionů korun za 1 případ Covid-19 budeme muset jako země někde vzít.

Bohužel již před korona-krizí se státní rozpočet propadl do nejhorších čísel za dlouhou dobu. Po šesti letech vlády ministrů financí ANO bylo hospodaření státu za leden a únor ve schodku 27,4 miliardy korun. Jde o nejhorší únorový výsledek od roku 1993, tedy v moderní historii ČR.

Šéfku financí Alenu Schillerovou to ale viditelně netrápí. S nefalšovaným nadšením národu oznamuje, že žádosti o podporu trhají rekordy.

Rozumějte: Těch 82,5 tisíce, to jsou lidé, kteří kvůli postupu Babišovy vláda v koronaviru přišli aktuálně o všechno.

Veřejná reakce ministryně financí nad všechny analýzy dokazuje, v jaké náladě a s jakou odborností pojala Babišova vláda správu země v nejtěžším okamžiku po listopadu 1989.

Jakoby krach firem a celoživotně budovaných živností byla jen nějaká zábavná soutěž. Koronavirus Superstar.

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email

Štítky: ,


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít