Zdanění hříchu v podobě Stanjurova balíčku

Balíček Zbyňka Stanjury chce napravit svět zaplevelený dotacemi a výjimkami. Pojetím úspor má občanský demokrat v pozici správce pokladny nejblíže ke konceptu socialisty Bohuslava Sobotky.

Internetové hazardní hry loni vynášely, proto si jejich provozovatel Karel mohl pořídit nové Ferrari SF 90. Je pravda, že zaplatí přes 15 milionů korun, celou částku však může napsat do nákladů. Oslaví to s kamarádem ve francouzské restauraci, proto si také vzal pár manažerských stravenek, aby neplatil ze svého.

Cestou ho ovšem zdržel nákup pár lahví dražšího červeného, které také odepíše jako náklady na reprezentaci. Navíc volala manželka, která potřebovala poslat pár korun na nákupy v Pařížské. U těchto výdajů ho může utěšit, že část z nich převezme sociální stát. Na ženu v domácnosti může odepsat ročně skoro 25 tisíc, dalších 35 tisíc vláda přispěje na luxusní školku pro dvojčata. Pokud by ovšem žena v Pařížské utratila příliš, pak něco ještě pokryje podnikový Fond kulturních a sociálních potřeb.

Imaginární podnikatel Karel může posloužit za vzor největšího hříšníka tuzemského daňového systému, zvlášť pokud ještě kouří, bere vysoké dotace a dokáže optimalizovat dost šikovně, aby platil minimální sociální pojistné. Potom bude právě on obětí úsporného balíčku, který popsané výhody zruší, nebo omezí. Podle slov vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž bude obsahovat „daně z neřestí“.

Málo, nebo moc

Balíček sedmapadesáti zákonných novel má vylepšit bilanci státního rozpočtu o 98 miliard v roce 2024, a dokonce o 151 miliard v roce 2025. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil vládě normu 22. května, vysvětlit její smysl se však dosud nepodařilo. Není divu, když si navzájem odporují i ti, kdo balíček kritizují.         

Škrty výdajů a zvyšování daní jsou zbytečné, tvrdí například exguvernér České národní banky Miroslav Singer. „Bez razantního přiškrcení rozpočtového deficitu prý hrozí českým vládním financím brzká rozpočtová katastrofa blízká problémům Řeků. Takže máme balíček, který by měl deficit korigovat,“ popsal motivaci autorů rozpočtu, která je podle něho úplně chybná. „Zcela na rovinu, české vládní finance jsou od skutečných problémů à la Řecko stále velmi daleko,“ uvedl v komentáři pro Seznam Zprávy.

Upozorňuje tím na okolnost, že český státní dluh sice za poslední čtyři roky vyrostl o 14,1 procenta HDP, tedy po Francii nejrychlejším tempem v EU, ovšem dosud zůstává se 44 procenty HDP v Evropě osmý nejnižší. Katastrofa nehrozí.  

Singerovy pochybnosti, že úspory jsou nezbytné, podporuje i hlavní ekonom banky Trinity Lukáš Kovanda. „Česko dnes nebankrotuje, to je uměle vyvolaná panika. Má v rámci Evropské unie podprůměrnou úroveň zadlužení a průměrné tempo zadlužování,“ připomněl v iDnes.cz, že loňský schodek veřejných financí dosáhl úrovně 3,6 procenta HDP, která není v Evropě nezvyklá. „Ozdravovat veřejné peníze není nutné za cenu až příliš velkých obětí,“ varuje ekonom.

Zvýšení daní podnikům může zbrzdit jejich investice, spotřebu mohou škrtit domácnosti, které přijdou o daňové výhody.

Pomůže tedy Stanjurův balíček nebo nám znovu sáhne do peněženek? Detailní analýzu přináší aktuální časopis Neovlivní.cz, který je k mání v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Úřad vlády