Po stopách ruského byznysu v Česku

Rusové jsou hned po Češích nejčastějšími vlastníky českých firem; ruský původ se dá vystopovat v základním kapitálu přes šestnáct tisíc tuzemských společností. Deník Neovlivní.cz proto v minulých měsících přímo v regionech mapoval, jak Rusové v Česku reálně podnikají a jaký vliv si pro sebe ruský byznys ukrojil.

V čem vlastně Rusové v ČR dělají byznys? Jak ovlivňují ruské podnikatelské peníze dění v regionech? Mají aktivity ruských majitelů konkrétní, hmatatelné dopady na místní politiku? Jednoduché otázky jsme se v uplynulých měsících snažili zodpovědět při mapování aktivit ruských podnikatelů, reálně působících v oblastech Česka.

Nezajímaly nás tentokrát vlivné “šedé eminence” s politickým zázemím, jejichž vazby na nejvyšší vedení státu jsou již dobře doložené z minulosti. Naopak, snažili jsme se hledat nové, neviditelné příklady o několik pater níž – přímo v okresech a krajích.

Naše mapa ruských firem v regionech ve výsledku potvrdila názor, k němuž přiklánějí i tajné služby ve výročních zprávách. Pro Rusko je Česká republika bojištěm rétorickým a diplomatickým, ale není natolik zajímavá, aby sem Moskva investovala větší objem peněz. Byznys, který by bezprostředně ovlivňoval ekonomiku či politiku, tu nenajdete. A jen pár klíčových hráčů si dokázalo vybudovat kontakty do vyšších pater politiky. BIS tradičně varuje před zájmem ruského kapitálu o českou energetiku. Ten byl vyšponován zejména v souvislosti s nyní již zrušeným tendrem na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. (Na co se špioni zaměřují dnes – více zde ».)

kombi2
Žebříček:
TOP 7 nejvlivnějších Rusů v Česku »

V energetice také působí jeden z nejvlivnějších ruských byznysmenů v Česku: Vladimir Ermakov, který sedí v čele plynárenské společnosti Vemex, dceřiné společnosti ruského gigantu Gazprom. V Česku se usadil už v 90. letech, mezi jeho kontakty patří několik bývalých premiérů i lidé ze současné prezidentské kanceláře, spolupracuje i s českými plynaři jako je Karel Komárek. V posledních dvou letech se ale jeho zájem pootočil lehce jinam: pustil se do vlastního byznysu na výrobu monokrystalů. “Chtěl jsem investovat do moderních technologií, což výroba monokrystalů splňuje. Jde o vůbec první projekt po roce 1989, kdy se v České republice za ruské peníze pro ruského investora buduje závod postavený na technologii, která se zrodila v bývalém Sovětském svazu,” komentoval svůj záměr před časem v Mf Dnes.

Celkem je firem s ruskými vlastníky v Česku podle dat agentury Bisnode z loňského léta 16 370, v peněžním vyjádření jde o kapitál v hodnotě vyšší než 9,5 miliardy korun. Stali se důležitými zaměstnavateli, což lze vykreslit třeba na postavě Vladimira Ilina, klíčového muže zmrtvýchvstání novoborských skláren. Bývalý funkcionář státní ruské železnice udržel svou investici do bankrotujícího Crystalexu Nový Bor podnik při životě. Loni už tržby skláren překročily miliardu korun, firma dnes dává práci 850 lidem.

Ruský byznys však představuje mnohem pestřejší obrázek, než jaký ukazují tváře jeho nejvlivnějších a v médiích známých představitelů. Redakce se při svém mapování zaměřila na společnosti, jejichž tržby dosáhly alespoň 25 milionů korun.

shutterstock_188579810
Infografika:
Podívejte se, jak je v Česku rozprostřen ruský byznys » 

“Takových společností je napříč republikou 116. Jde o firmy jak s přímým, tak kombinovaným vlastnictvím,” uvedla Barbora Laušmanová ze společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která Neovlivní.cz základní data o těchto firmách poskytla.

Právě na tyto firmy se redakce v další ze sérií mapování ruského vlivu v ČR zaměřila. Chtěli jsme najít a popsat příklady výrobních společností v krajích, které u nás opravdu podnikají: nabízejí konkrétní produkty, zaměstnávají místní lidi. Tedy ne “kancelářské společnosti” v centrech velkých měst, které jsou často jen schránkami bez činnosti (a jimž se budeme věnovat v jiné části).

Při pohledu na data CRIF je zřejmé, že Rusové se v Česku soustředí do dvou “enkláv” – jejich kapitál je nejčastěji přítomný v Praze, kde mají své sídlo velké korporace, a dále v Karlovarském kraji, kde se zaměřují zejména na lázeňskou turistiku.

V samotných Varech je zřejmé, že se ruští vlastníci věnují svému byznysu, a do „společenských“ aktivit se nehrnou. Pokud se podíváte, kdo patří mezi sponzory krajských či městských akcí, Rusy mezi nimi nenajdete. Aktivní nejsou ani v podnikatelské branži. “Firmy s německými majiteli, nebo odnože německých firem s námi spolupracují na základě toho, že z Německa zvyklí být členem hospodářské komory, tam je to povinnost. Proto mají zájem o náš informační servis. Tam je spolupráce mnohonásobně větší ve srovnání se zastupiteli jiných národností,” potvrdila Neovlivní.cz Jana Hadašová z Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje.

Mohlo by vás zajímat:

» Propagandistický Eurodenik.cz vlastní ruští byznysmeni 
» Nahrávka ze světa médií ukazuje, jak se žádá o podporu ruské propagandy
» Zeman v půli mandátu: Kolik peněz přinesl?
» Ruskou mentalitu dobře znám, říká Zemanův rádce Nejedlý
» Zemanův přítel Jakunin chce do Senátu, co bude s první dámou propagandy?

Ani v dalších regionech redakce nezaznamenala větší aktivitu ruských vlastníků. A pokud už se nějak angažují, místní je chválí.

To je třeba případ společnosti Technolen v Bojanově v Pardubickém kraji, která vyrábí požární hadice. Za předchozích majitelů podnik skomíral, teď zaměstnává na padesát místních (či obyvatel okolních obcí), funguje tu i jakási vzájemná podpora mezi továrnou a obcí. “Fabrika třeba podporuje místní organizace, například formou hadic pro sbor dobrovolných hasičů, ale to si řídí sami po své linii,” řekl Neovlivní.cz starosta Bojanova Milan Michálek. “Lepší Rusové než Němci,” dodává v narážce na předchozí majitele.

Ze 116 společností, které vygenerovali analytici CRIF, mnohé potvrdily potíže, do kterých se dostaly po zavedení sankcí EU na Rusko. Zejména takové, které své výrobky z Česka vozily zpátky „domů“, tedy do zemí bývalého Sovětského svazu.

“Byli jsme velmi úspěšní a dařilo se nám. S příchodem sankcí, hlavně po olympiádě, se to ale zhoršilo,” potvrdil například Roman Knotek z jihočeská firmy Stanok s.r.o., která má z 90 procent ruské vlastníky. “Ruské firmy zkrátka nemají peníze. Země je velmi závislá na ropě a události v poslední době jejich ekonomiku hodně poznamenaly.”

Jednotlivé příběhy ruských podnikatelů v Česku najdete na Neovlivní.cz v příštích dnech.

 

Projekt podpořily:Nadace Open Society Fund Praha

osf

CRIF – Czech Credit Bureau
CRIF-czech_logo
Sdílet článekShare on FacebookTweet about this on TwitterEmail this to someone


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít