Zprávy týdne na Neovlivní.cz

To podstatné, co se odehrálo během 1. týdne roku 2016.

Jaký byl týden, v němž plyšoví Jů a Hele oslavili pětatřicáté narozeniny? Ve znamení Hradu, uniklých emailů premiéra a vršících se problémů Andreje Babiše.

Nejprve se podívejme na Hrad. Národní bezpečnostní úřad zamítl kancléři Mynářovi rozklad proti nevydání bezpečnostní prověrky. Vlastně je to jedno, protože od prezidenta víme, že si Vratislava Mynáře nechá prověrka-neprověrka. Pozoruhodná byla ovšem kancléřova reakce. “Dříve, když se někdo chtěl někoho zbavit, zasypal ho do sudu… Dneska stačí, když se dostanete do rukou NBÚ,” řekl Radiožurnálu. Vy tomu rozumíte?

Prezident Miloš Zeman se sice zřekl novoročního projevu v televizi ve prospěch vánočního poselství, své názory i tak z kraje ledna ventiloval. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus například prohlásil, že má informace, že “invazi uprchlíků organizuje Muslimské bratrstvo s využitím financí z mnoha států.” Odpověď odborníků na tuto problematiku přišla záhy a byla jednoslovná: Absurdní.

Co tam máme dále? Kritiku Sobotkova kabinetu, která je podle prezidenta laxní a neschopná. A to proto, že “Česko nevyčerpá asi 35 miliard korun z evropských fondů”. “Nedočerpání eurofondů bude podle údajů MMR do 10 miliard. To je 4x lepší, než byly původní odhady. Prezidentova kritika byla neoprávněná,” kontroval Bohuslav Sobotka.

Důvěra v Miloše Zemana stoupá. Podle čerstvého šetření CVVM prezidentovi momentálně věří 59 procent občanů.

A teď už jen v rychlosti po titulcích: “Stát hospodařil nejlépe od roku 2008, analytici to připisují Nečasově vládě” (E15). “Ve Švýcarsku se potkali čestný rytíř a čestný komunista, hájil Ransdorfa organizátor akce” (Česká televize o tiskové konferenci, na níž Ransdorf zopakoval, že ho Švýcaři zatkli kvůli ničemu). “Policie obvinila Adama B. Bartoše kvůli výrokům o ‘neuspokojivě vyřešené’ židovské otázce” (Český rozhlas). “Cenu Karla Čapka dnes převezme Petr Šabach, autor, který vnesl do prostoru veřejné diskuse některé zásadní otázky.” (Ministerstvo kultury ve zjevné narážce na kardinální otázku nejznámějšího Šabachova díla Hovno hoří.)

A co jsme psali na Neovlivní?

Babiš+Agrofert=potíže

Deník Neovlivní.cz jako první informoval, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) začal řešit, zda společnost Agrofert Andreje Babiše změnila skrytým lobbingem ve státní správě pravidla čerpání dotací ve svůj prospěch, aby se dostala k většímu balíku peněz z eurofondů (podrobnosti zde »).

Prověřování ze strany OLAFu odstartovalo podle zjištění Neovlivní.cz detailně zpracované oznámení, které hned několika institucím v Bruselu adresoval koncem uplynulého roku neznámý odesilatel. Redakce toto oznámení získala a zveřejnila, přečíst si ho můžete zde ».

Klíčovým důkazem zaslaným bruselským úřadům je dopis místopředsedy představenstva Agrofertu Petra Cingra, který loni v květnu psal náměstkovi ministra průmyslu Tomáši Novotnému coby osobě odpovědné za čerpání eurodotací v dotačním programu OP PIK ve výši 120 miliard korun. Cingr dopis nepodepsal jako manažer Agrofertu, který bude z dotací těžit, ale zaštítil se funkcí prezidenta Svazu chemickému průmyslu. I tento dopis jsme vám předložili ».

Vicepremiér a majitel společnosti Agrofert Babiš se od příběhu distancoval, čtěte zde ».

A ještě jeden detail k celém příběhu. Když stát loni mantinely pro čerpání dotací v programu OPPIK připravoval, vyjednávalo se – ve stranických prostorách Babišova hnutí ANO. Více zde ».

Udání na Agrofert je třetím v řadě. Začalo to trestním oznámením ohledně dotací na výstavbu Babišovy chlouby – rozlehlého sídla Čapí hnízdo ve Středních Čechách, pokračovalo udáním ohledně plateb za dodnes nespuštěný projekt elektronických pokladen a nyní tedy Agrofert. Kdo se snaží dostat Babiše »?

Sobotkovy emaily

Xenofobní web White Media v úterý zveřejnil e-maily, které pocházejí ze soukromé schránky premiéra Bohuslava Sobotky na Seznamu.

Případ vyšetřuje policie, podle poznatků Neovlivní.cz je jednou z hlavních verzí ta, že hackerský atak nebyl sólo akcí White Media. Hackeři s nimi spojení jej provedli na objednávku.

Hackerských skupin, které takto pracují, operuje v Česku podle analýz bezpečnostních expertů zhruba pět. “Není to akce White Media, ale někoho, kdo si přes ně hackery najal. Nasvědčují tomu i další informace, ale zatím je nelze zveřejnit,” uvedl vysoce důvěryhodný zdroj obeznámený s vyšetřováním. Další podrobnosti si můžete přečíst zde ».

Petr Pavel se na Hrad nechystá

Je prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance. Generál Petr Pavel předsedá vojenskému výboru NATO, ovšem v Česku se o něm s oblibou mluví jako o muži, kterému by to na Hradě slušelo. Sám Pavel se podobným spekulacím usmívá: Politika ho neláká. “Mě to na jednu stranu může těšit, protože koho – a zvlášť ješitného chlapa – by netěšilo, když mu někdo vyjádří podporu a uznání. Ale na druhé straně si jasně uvědomuji, že jsem voják, že nemám žádné zkušenosti v politice a nemíním se ani touto cestou ubírat,” řekl během profilového rozhovoru pro Neovlivní.cz.

Interview jsme rozdělili do dvou částí. První díl, ve kterém Petr Pavel hovoří zejména o hrozbách současného Ruska a migrační krizi, si můžete přečíst zde ». Druhý díl – o minulosti i osobních hodnotách – naleznete zde ».

Skončí Kleslová?

S novým rokem přišly z Prahy 10 nové zprávy ohledně politické budoucnosti donedávna nejvlivnější ženy vládního hnutí ANO. Partaj začala řešit, zda se Radmila Kleslová skutečně chystá svou kariéru političky ukončit (podrobněji zde »).

“Takové informace v ANO zaznívají. Rezignace z její strany by podle nich měla nastat během ledna,” uvedl zdroj blízký vedení hnutí. Stejné informace redakce Neovlivní.cz získala i od dalších politiků ANO.

Každopádně pozice Kleslové, která kvůli svým příjmům ve státních a městských firmách (více zde ») a vyhrožování členům dozorčí rady ČEZ (více zde »), ztratila prakticky všechny politické body, funkce a tím i vliv, by definitivnímu odchodu nasvědčovala. Kleslová si podle informací Neovlivní.cz ve svém okolí postěžovala, že jí politika kazí byznys a nehodlá jej proto obětovat. K lobbingu by se přitom chtěla vrátit.

Rozhovor týdne

V devatenácti letech se Filip Singer rozhodl, že chce být fotoreportérem; přinášet svědectví o dění ve světě prostřednictvím fotografie.

Dnes je držitelem třinácti ocenění v soutěži Czech Press Photo a už osm let patří ke kmenovým autorům mezinárodní tiskové agentury European Pressphoto Agency (EPA). Zažil krvavé potyčky na kyjevském Majdanu, drsné protirežimní protesty v Turecku, zaznamenal zoufalý boj uprchlíků o život na cestě do Evropy.

O tom, jak se dnes pracuje fotoreportérům v terénu, jak se prosadit ve vysoce konkurenčním světě – i o tom, jak se z utrpení kolem sebe nezbláznit, hovořil Filip Singer v rozhovoru pro Neovlivní.cz. Popsal třeba okamžiky, kdy prostě nešlo fotit: “Jeden nafukovací člun přecpaný lidmi se zvrhnul u špatně přístupného břehu. Člun byl plný dětí. Matky mnohdy srazila vlna a i s dítětem v náručí padaly znovu do vody na ostré kameny. Lidé křičeli přes sebe. Byli jsme tam jen tři fotografové a žádní záchranáři. Snažili jsme se dělat, co se dalo. V těchto chvílích prostě nejde fotit.” Interview si můžete přečíst zde ».

Děkujeme za pozornost, těšíme se zase příští týden!