Rok 2022 už je skoro za námi. Připomeňte si, které kauzy jste na stránkách Neovlivní.cz nejvíc četli.
Co přinesl 18. týden roku 2017 Řekněme si to otevřeně: Takovou smršť událostí, jakou nám připravili Miloš Zeman, Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš a Lenka Bradáčová minulý týden, jsme dlouho nezažili. A zase dlouho zažít nepotřebujeme. Premiér Bohuslav Sobotka nejprve změnil plán a místo očekávaného odvolání Andreje Babiše dal na stůl svojí demisi. A podle ústavních zvyklostí tím – jak všichni kromě Miloše Zemana respektují – padá celá vláda. Sobotka svým tahem totálně dezorientoval tým Andreje Babiše, který se už čtrnáct dní připravoval, že premiér jejich “šéfa” odvolá a oni na tom postaví další kampaň. A navíc…
Co přinesl 10. týden roku 2017 Tak nějak jsme to čekali: Sociální demokraté si zvolili staronového předsedu a vedení (Sobotka vyhrál, oponenti v čele s Tejcem prohráli a nejsilnější projev měl RobertFico). Andrej Babiš zveřejnil audit-neaudit svých financí (ministrovým osobním financím se budeme věnovat detailně v příštím týdnu). Miloš Zeman oznámil, že fakt bude kandidovat na prezidenta (překvapení?). A Polákům se blokováním “svého” Donalda Tuska do čela Evropské rady podařilo trumfnout český unikát z roku 2009. Tehdy jsme si dokázali shodit vládu během českého předsednictví EU. Připomínáme, že i Jiřího Paroubka tehdy zaskočilo, že jeho ledabylý pokus ve sněmovně vážně…
Co přinesl 36. týden roku 2016 Pokud je vám právě dnes 5478 dní a méně, nikdy jste nezažili “svět před 11. zářím”. Z detailů statistických ročenek vyplývá, že takových lidí může žít v České republice víc než 1,6 milionů. Redakce Neovlivní.cz se propočtem veřejných údajů z tabulek ČSÚ za posledních 15 let – mezi 11. 9. 2001 a 11. 9. 2016 – dopracovala přesně k číslu 1 611 106 nově narozených (pozn.red: tento údaj je nutno brát se statistickou chybou; data po dnech, natož po hodinách neměla redakce k dispozici; stejně tak není znám a tudíž ani zohledněn počet případných úmrtí právě v této generaci)….
Co přinesl 35. týden roku 2016 Pokud věnujete nějaký čas úvahám, kam spěje naše (nejen) politická kultura, uplynulý týden vám dal celkem zřetelnou odpověď. Byl to týden, ve kterém podlehla rakovině Věra Čáslavská. Statečná žena, někdejší nejlepší sportovkyně světa, která se stala symbolem odporu proti okupaci Československa v roce 1968 a kterou poté komunistický režim neúprosně drtil. A také kritička prezidenta Miloše Zemana, který po dlouhých hodinách poslal rodině kondolenci, v níž jednou větou shrnul význam Čáslavské takto: “Její mimořádné sportovní úspěchy navždy zůstanou v myslích nás všech.” Porovnejte si s vyjádřením, které bezprostředně po oznámení úmrtí Věry Čáslavské zveřejnila slovenská…
Co přinesl 33. týden roku 2016 Je neděle 21. srpna. Datum, které si vždycky budeme připomínat jako okamžik, kdy se Československo definitivně dostalo do područí Sovětského svazu a na dlouhá léta zmizelo z mapy svobodného světa skryto za ostnatými dráty. Mohli bychom vzpomínat. Nebo vypočítávat, koho všeho už stihl v souvislosti s 48. výročím okupace pozurážet na sociálních sítích prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Nebo se bavit tím, kolikrát během uplynulého týdne vyběhl ze své kanceláře na nádvoří, aby městu a světu dokázal, že fronty kvůli zesíleným kontrolám na Pražském hradě nejsou žádný problém. Ale řekli jsme si: Ne. Nenecháme si agendu diktovat…
To podstatné, co se odehrálo během 30. týdne roku 2016. Téměř celý červenec roku 2016 byl ve světovém dění výjimečně drastický, divoký. Ani poslední týden měsíce nevykročil ze smutného obrazu evropských atentátů, pučů, exitů – ve francouzském Rouen radikálové brutálně zavraždili starého kněze a ohrožovali zajaté jeptišky, než policisté útočníky zabili. Ve vazbě také podle Respektu skončil první Čech, který se chtěl přidat v Sýrii k teroristům z Islámského státu (odkaz »). Prezident Miloš Zeman se bulvárnímu Blesku svěřil, že by mu nevadilo, aby Česko před nebezpečím okolního světa chránil na hranicích plot (odkaz »). Opusťme na chvíli svět přízemní a vzhlédněme k nebi….
To podstatné, co se odehrálo během 29. týdne roku 2016. Máme za sebou perný týden, po němž si asi každý musel položit věčnou otázku: Kam to ten svět spěje? Předně jsou tu obří, rozsáhlé čistky, které v Turecku po nevydařeném vojenském puči rozpoutal prezident Recep Tayyip Erdogan. Za strůjce spiknutí označil muslimského duchovního Fethullaha Gülena, který žije téměř dvacet let v dobrovolném exilu v USA. Erdogan teď po Státech vyžaduje Gülenovo vydání, vyhrožuje, v Turecku zatýká příbuzné duchovního. V Turecku platí na tři měsíce výjimečný stav. Prezidentovi umožňuje vládnout bez parlamentu jen pomocí svých dekretů. Stát nechal zavřít 15 univerzit, 934 dalších škol, 104…