Jan Hrušínský: Prachy jsou krásná věc, ale štěstí si za ně nekoupíš
Listopadové vzestupy a pády Přemýšlel jsem nad existencí soukromého Divadla Na Jezerce, které se prosadilo v početné konkurenci podstatně bohatších divadel. Po dědečkovi z maminčiny strany jsem možná zdědil schopnost reálně ekonomicky uvažovat, tj. stát nohama na zemi. Neutrácet víc, než kolik mám, a vydělat tolik, abych uživil sebe i svoji firmu. Po příbuzných z otcovy strany jsem zdědil lásku k divadlu, znalosti o něm a touhu dělat ho dobře. Být prospěšný nejen sobě, ale i lidem, kteří divadlo mají rádi. S ohledem na spotřebitele, chcete-li. Na druhé straně se v devadesátých letech u nás vedle mnoha poctivých podnikatelů objevili […]


