Postřehy Jana Hrušínského: A kdy se prezident omluví Česku?

Prezident Miloš Zeman vycestoval do Rakouska. Bože můj, říkal jsem si, co zase vyvede? A nemýlil jsem se. Pomineme-li fakt, že se před časem netaktně zapletl do rakouských prezidentských voleb, a to na straně neúspěšného protikandidáta současného rakouského prezidenta (stejně jako už dvakrát při prezidentských volbách na Slovensku), zůstává za jeho cestou pachuť lží a povýšenectví. Mám-li užít jeho oblíbené terminologie, choval se jako typický lepšočlověk známkující bezdůvodně rakouské politiky.

Lhal o délce svého působení v politice, ve které prý už je třicet let. Prý o šest let déle než bývalý dlouholetý vídeňský starosta Michael Häupl, jeden z nejvýznamnějších politiků rakouské sociální demokracie. Zapomněl, že z oněch vybájených třiceti let žil plných jedenáct roků jako řadový důchodce na Vysočině – tedy mimo aktivní politiku a bez jediné funkce.

Dále bývalému starostovi vytkl, že nikdy nedal ani šilink české Komenského škole ve Vídni. Proti této lži se na místě ohradil ředitel školy a vzápětí i rakouské deníky. Vyšlo najevo, že tato česká škola od Vídně dostala v přepočtu desítky milionů, zatímco Česká republika škole trvale nepomáhá.

Na tiskové konferenci Zeman nevhodně vyjádřil radost nad skutečností, že se do rakouského parlamentu nedostali Zelení. Skutečnost, že prezident Alexander Van der Bellen, který ho krátce před tím zdvořile přijal v Hofburgu, byl až do svého zvolení aktivním členem strany Zelených, Zemanovi nevadila.

Sprostota a hulvátství, které jsme nuceni už šest let snášet. Ostuda za ostudou už šestý rok.

Co je to za skupinu neschopných amatérů, kteří připravují prezidentovi podklady pro cesty do zahraničí? Když to už šest let prochází jemu, jak je možné, že to stejnou dobu prochází těmto úředníkům?

Kancléř bez prověrky s jedním malérem za druhým. Mluvčí, který prezentuje svá nehorázná soukromá stanoviska k českým i  zahraničním politikům, jako kdyby byl jedním z nich. Poradce-neporadce se silnými vazbami na Rusko. Čínský poradce, který – obviněn z trestné činnosti – byl zřejmě zatčen kdesi v Číně, kde za nevyjasněných okolností před lety zmizel. Takoví lidé tvoří už šest let nejbližší okolí českého prezidenta Miloše Zemana. Prezidenta, který se prolhal až na Pražský hrad. Tak se nedivme, že se v Rakousku chová stejně jako všude, kam přijde. Jako buran.

Vlastně můžeme být rádi, že celých šest let jezdí převážně jenom do Ruska a do Číny. Do zemí jeho srdce, kde pravda a lež, a dokonce ani život a smrt, nic neznamenají.

Ale abych byl objektivní, v Rakousku se Miloš Zeman k všeobecnému údivu omluvil. Jeho lhaní ve Vídni bylo tak nehorázné a tak do nebe volající, že usvědčen ze lži bezprostředně po jejím vyřčení, tedy přistižen při činu, navíc v situaci, kdy hlavní rakouské deníky na tuto nepravdu okamžitě poukázaly (jako první informaci přinesl Der Standard) byl Zeman snad poprvé v životě přinucen se omluvit.

Budiž. Jenže člověka přitom napadá: Kdy se omluví za lži, které jak na běžícím pásu pronáší v Česku? Kdy se omluví příbuzným Ferdinanda Peroutky? Což mu mimochodem před lety dokonce nařídil soud. Kdy se omluví za lži o imigrantech, kterými děsí v Čechách starší lidi? Kdy se omluví svým protikandidátům za lži při dvou prezidentských kampaních? Kdy se omluví svým obelhaným voličům? Kdy se omluví českým občanům za všechny ostudy, které způsobil, a jak vidíme, stále způsobuje v zahraničí? Kdy se omluví za infiltraci nenávisti do českého veřejného prostoru? Za nadbíhání extrémistickým stranám KSČM a SPD? Za rozdávání státních vyznamenání předlistopadovým agentům StB a členům KSČ? Kdy se omluví za vulgarity, které záměrně pronáší na veřejnosti za bílého dne? Kdy se omluví za servilitu a ničím neodůvodněnou podlézavost k autoritářům v Moskvě a v Pekingu?

Rakousku se omluvil, protože Rakušané si jeho lež nenechali líbit. Kdy se Miloš Zeman omluví České republice?

Jan Hrušínský, 6. dubna 2019, pro Neovlivní.cz

Autor je principálem Divadla Na Jezerce

 

Jan Hrušínský má svůj pravidelný sloupek v tištěném magazínu Neovlivní.cz.
Pokud předplatné magazínu nemáte, cesta k němu vede tudy: