© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Petr Mlejnek popisuje taktiku Kremlu na poli dezinformací a postavení České republiky. Umíme se bránit?
Dnešní informační prostředí je charakterizované nepřetržitým zpravodajským cyklem, vzestupem sociálních sítí a propojeností obyvatelstva na území států NATO, EU i mimo něj.
Ilustrace: Shutterstock.com
Toto informační prostředí přímo ovlivňuje chování obyvatelstva. Správná komunikace má přímý vliv na úspěch či neúspěch mediálních kampaní. Stát musí využívat různé kanály, včetně tradičních médií, internetových médií a veřejné angažovanosti, k budování povědomí, porozumění a podpory pro svá rozhodnutí. To vyžaduje koherentní institucionální přístup, koordinaci úsilí mezi všemi relevantními aktéry a soulad s dohodnutými politikami, postupy a principy demokratického státu. Jak se posouvá válka na Ukrajině v čase, tak si stále kladu otázku, jakým způsobem by měla Česká republika reagovat na různé hybridní hrozby.
Ač se to nezdá, Západ je v informační a psychologické válce s Ruskem. Základním prvkem obrany proti této válce je komunikace státu. Neměl by tedy vzniknout na Úřadu vlády ČR prvek strategické komunikaci tzv. stratcom, tak jak ho mají jiné západní země?
Vzhledem k mé zkušenosti, není za vším třeba hledat ruského agenta. Je samozřejmě pohodlné vše nepříjemné hodit na Rusy, ale pouštíme se na velmi tenký led. Z tohoto důvodu si myslím, že nepravdy je třeba důvěryhodně vysvětlovat a komunikovat. K tomu slouží právě stratcom. Tento prvek by měl být klíčovou institucí, která koordinuje, analyzuje a podporuje jednotnou komunikaci napříč jednotlivými resorty.
Jaká je taktika hybridní války Kremlu? Taktika hybridní války, kterou upřednostňuje Kreml, se stala známou jako „Gerasimovova doktrína“ podle jejího tvůrce, generála Valerije Gerasimova, který nyní vede generální štáb Ruské federace. Hranice mezi válkou a mírem se smazává a moderní války se vedou i nevojenskými prostředky, napsal v únoru 2013.
ČTĚTE TAKÉ: Návrat ruské mafie. Jako vedlejší efekt Putinovy války
Gerasimov dokonce považoval formování opozice a masové protesty za součást nové války a navrhl reagovat na takové „hrozby“ kombinací vojenských a nevojenských metod. Mezi nevojenské aktivity patří uplácení nebo zastrašování veřejných činitelů, rozdmýchávání plamenů veřejné nespokojenosti a podpora opozice nelegálně rozmístěnými ozbrojenými skupinami.
Následující rok Gerasimovovy myšlenky dále rozvinul a upřesnil Andrej Bezrukov, bývalý špión a člen prezidia Rady pro zahraniční a obrannou politiku. Stejně jako Gerasimov obvinil Západ z vedení „multidimenzionální války“ kombinující vojenské a nevojenské prostředky. Jako „odvetné opatření“ navrhl maximální zapojení civilního obyvatelstva do „války nového typu“ s „armádami příznivců“, a to i na sociálních sítích.
Bezrukov vyzval k prudkému zvýšení investic do rozvědky a kontrarozvědky, aktivnímu začleňování agentů mezi potenciální nepřátele a zaměření na propagandu a hackery. Navrhl také vytvoření soukromých vojenských společností (PMC) založených na veteránských organizacích, které by mohly působit v zahraničí, aby „koupily ty, kteří jsou zkorumpovaní, a odstranily ty, kteří se nezastaví po varování“. Mezi takovou vlivovou skupinu patří například ruský motorkářský gang Noční vlci.
Rusko aktivně prosazovalo taktiku hybridní války, a to jak proti Ukrajině, tak proti Západu. V roce 2019 však Gerasimov změnil směr a přišel s novým plánem, který požadoval důraz na „otázky přípravy na válku a jejího vedení ozbrojenými silami“. Gerasimov řekl, že nepřátelé Ruska se také připravují na rozsáhlou válku, a proto je zapotřebí „aktivní obranná strategie“ se „souborem proaktivních opatření k neutralizaci hrozeb pro bezpečnost státu“.
Právě pod touto záminkou Kreml nařídil v roce 2022 rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Nová Gerasimovova doktrína však neznamená, že Kreml opustil svou dřívější hybridní taktiku a snahu o ovlivňování obyvatelstva členských států NATO a EU. Naopak hybridní válka je v plném proudu, jak ve vztahu k Západu, tak globálnímu Jihu.
Na Západě má Moskva v plánu rozdělit alianci a omezit podporu Ukrajině. Tyto cíle jsou sledovány pomocí propagandy a snahy využít jednotlivé země, jako je například Maďarsko a Srbsko, jako agenty vlivu v mezinárodních organizacích. Rusko má navíc za cíl vyvolat lidovou nespokojenost a oslabit západní země prostřednictvím destabilizace. To co se děje v Kosovu, lze chápat jako jeden z možných směrů ruských operací, které se hodí, jak Rusku tak prezidentu Srbska Vučičovi. V rámci afrických států, blízkého východu a Kosova je a bude velká snaha o hybridní operace s cílem roztříštění podpory Západu pro Ukrajinu. Není žádným tajemstvím, že například Wagner group měl na území Srbska náborovou kampaň.
Dalším Rusem, který tuto strategii otevřeně hlásá, je prokremelský politolog Dmitrij Jevstafjev, který vyzval Rusko, aby hledalo „slabé články na kolektivním Západě“.
Z výše uvedeného plyne, že naše vláda a silové složky mají a budou mít plné ruce práce, jak těmto hrozbám čelit. To ale bez strategické komunikace nepůjde. V armádních misích jsme si museli získat místní obyvatelstvo na svou stranu. Stejně tak si vláda musí získat srdce a mysl obyvatelstva doma, aby mohla rozumnou formou komunikovat a upozorňovat na rizika spojená s manipulací a radikalizací obyvatelstva na základě hybridního působení cizí moci.
Autor Petr Mlejnek je bezpečnostní expert, pracoval roky v tajných službách a armádě, kde působil jako výsadkář. Ze státních služeb odešel loni z pozice šéfa civilní rozvědky, nyní pracuje pro české zbrojaře.
Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com