Co čeká civilisty při útoku na jih Pásma Gazy: Ztráty životů jsou nevyhnutelné

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek tom, jak je těžké bojovat v oblastech, kde se teroristé promíchají s civilním obyvatelstvem.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl podmínky Hamásu pro dočasné příměří a nařídil přípravy ofenzívy v jižním Pásmu Gazy. Konkrétně v oblasti města Rafáh, kde se shromáždila většina obyvatel regionu, kteří uprchli před boji. Poté, co izraelské síly převzaly operační kontrolu nad severní a centrální částí Pásma Gazy, včetně samotného města Gaza, se boje s militanty Hamásu přesunuly na jih, do města Chán Júnis.

Ztráty rostou jak u izraelské armády (IDF), například 23. ledna bylo zabito 24 vojáků za jediný den, tak mezi místními obyvateli. Podle ministerstva zdravotnictví vlády Hamásu v Gaze počet mrtvých Palestinců nedávno přesáhl 28 000. Oficiálně IDF tato čísla neuznává, ale vzhledem k prosincovému odhadu, že na každého zabitého teroristu připadají dva zabití civilisté, stejně jako k odhadům izraelské a americké rozvědky, že bylo zabito 5 000 až 9 000 militantů, nemusí být izraelská a palestinská čísla daleko od sebe. Po čtyřech měsících operace by tedy počet zabitých civilistů mohl být těsně pod 20 000.

Dříve či později budou izraelské síly čelit ještě obtížnějšímu úkolu: útoku na město Rafáh na jihu Pásma Gazy poblíž hranic s Egyptem. Od samého začátku konfliktu se tam uprchlíci hrnou jako do relativně bezpečné zóny. Pokud bude izraelské vedení trvat na úplné okupaci Gazy a likvidaci palestinských formací, pak IDF bude muset bojovat v podmínkách bezprecedentní koncentrace civilistů.

Navzdory všem opatřením IDF jsou v takovém případě těžké ztráty mezi palestinskými civilisty nevyhnutelné.

Hlavních faktorů, které budou mít vliv na počet obětí, je hned několik. Za prvé, uprchlíkům je odepřen přístup do Izraele a Egypta hraničícího s Pásmem Gazy. To je nutí přestěhovat se na jih enklávy, která byla dosud méně zasažena boji, ale i tam byly zaznamenány letecké útoky.
Za druhé, podle amerických zpravodajských služeb je více než 40 % letecké munice používané izraelskými letadly klasifikováno jako neřízené. Za třetí, přístup IDF k výběru cílů vyvolává otázky, o čemž svědčí například útok na uprchlický tábor Džabalíja z 31. října, při němž zahynul nejen velitel praporu Hamás, ale i desítky civilistů.

Takové případy, o nichž široce informují světová média, vedou americké spojence Izraele k tomu, aby pravidelně volali po snížení rozsahu operace a posunu k “přesnějším” úderům. Někteří izraelští představitelé, včetně ministra obrany Jo’av Galanta, již uvedli, že Izrael má v úmyslu to udělat. V tomto případě však úkol zlikvidovat Hamás pravděpodobně zůstane nesplněn a pokračování třetí  “intenzivní fáze” v jižní Gaze by mohlo vést ke smrti ještě většího počtu civilistů.

Lze tedy dojít k závěru, že vysoké civilní oběti mohou být způsobeny takovými faktory, jako jsou nevybíravé údery (jako tomu bylo v Sarajevu, Grozném, Aleppu, Mariupolu a Mosulu), neschopnost obyvatelstva opustit město (Sarajevo, Mariupol, Mosul), stejně jako zuřivý odpor obránců a nadměrné použití síly k jeho potlačení (Groznyj, Fallúdža, Mariupol, Mosul).
Všechny tyto faktory do jisté míry platí i pro Gazu, a zejména pro její jižní část, kde je nyní soustředěna významná část obyvatel Pásma Gazy a poslední zbývající prapory Hamásu: oba nemají kam utéct a jakákoli, byť neúmyslná nepřesnost v použití zbraní útočníky může vést k masovým úmrtím civilistů.

Problém je v tom, že i když má útočník úmysl zachránit životy civilistů, ne vždy to odpovídá jeho schopnostem a dalším faktorům, které určují taktiku. Například touha zachránit životy vlastních bojovníků je nutí ničit nepřátelské úkryty masivním dělostřelectvem a leteckými údery.

Pokud vezmeme v úvahu, že přesně naváděná munice je poměrně vzácná a drahá, a připočteme také možné chyby v průběhu průzkumu a přidělování cílů, musíme dojít k závěru, že je téměř nemožné obsadit velké populační centrum v rozumném čase a zároveň se vyhnout smrti velkého počtu jeho obyvatel. Na druhé straně jakékoli prodlužování obléhání nevyhnutelně vede ke zhoršení humanitární situace, vzhledem k obtížnosti a nebezpečí poskytování humanitární pomoci tváří v tvář neustálým bojům.

Zdroj náhledové foto: Anas-Mohammed / Shutterstock.com