Dotace pro soláry: desítky potencionálních Čapích hnízd

Ministerstvo průmyslu a obchodu s pomocí zvýhodněných záruk a záruk s finančním příspěvkem usnadnilo byznys malým a středním podnikatelům v programu Záruka. V letech 2007 – 2015 úřad podpořil prostřednictvím záruk za 11,3 miliardy korun přes dva tisíce projektů. Celková výši veřejné podpory byla 4,2 mld. Kč. Unikátní analýza ale ukázala, že mezi projekty je vysoké procento těch, u kterých není možné ověřit, jestli šlo o malý a střední podnik. Tedy jde o potencionální Čapí hnízda.

Analyzovali jsme deset procent největších příjemců, kteří obdrželi 73 % všech poskytnutých záruk a 65 % poskytnuté veřejné podpory. Na analýze se podílelo několik měsíců 21 studentů, právník, analytik a auditor, kteří prošli přes 700 dokumentů. Ověřovali vlastnickou strukturu a naplnění podmínek statusu malého a středního podniku.

Závěry jsou zarážející. Stejně jako v regionálních operačních programech je vysoké procento projektů, u kterých není možné dohledat z veřejně dostupných zdrojů konečného vlastníka a současně není možné ověřit, jestli naplňoval podmínky pro malý a střední podnik.

Hlavní zjištění jsou následující:

• U 23 projektů, které dostaly záruky za 906 milionů korun, byla vlastnická struktura ovládaná prostřednictvím listinných akcií na majitele. Právě listinné akcie na majitele pomohly podle závěrů Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF zakrýt nesplnění podmínek malého a středního podniku u projektu Farma Čapí hnízdo současného premiéra Andreje Babiše.

• 43 podniků (20 %) projevilo určitý stupeň rizika (z toho 30 extrémně vysoké nebo vysoké riziko) z pohledu obcházení pravidel proti praní peněz a uplatňování mezinárodních a protiteroristických sankcí z důvodu nemožnosti identifikovat jejich vlastnickou a řídící strukturu nebo skutečného vlastníka či vlastníky.

• U 219 ověřených podniků bylo 181 chybějících informací ohledně jejich statusu malého a středního podniku (88 případů – počet zaměstnanců, 46 případů – obrat a 47 případů – bilanční suma rozvahy). Současně nebylo dostupných 73 úplných účetních závěrek, jak ukládá zákon o účetnictví, český obchodní zákoníku stejně jako evropské směrnice o podnikání a směrnice o účetnictví, které byly do českého právního řádu transponovány. Z veřejných zdrojů tak není možné nezávisle ověřit, zda byly malým nebo středním podnikem.

Na poskytování dotací a ověřování podmínek jednotlivých žadatelů se podílela Českomoravská záruční a rozvojová banka (banka vlastněná státem). Při ověřování se stejně jako v případě ROP Střední Čechy, kam spadá Čapí hnízdo, banka spoléhala na čestná prohlášení žadatelů. Žadatel o záruku dával v žádosti čestné prohlášení, že je malým a středním podnikatelem. Pouze v případech, kdy podmínky programu vyžadovaly provedení úvěrové analýzy, byly zjišťovány informace o propojení s dalšími podnikateli. V těchto případech žadatel dokládal účetní výkazy a ze strany banky byly zjišťovány informace o propojení s dalšími podnikateli.

Na konkrétní dotaz Neovlivní.cz, jak byl ověřen status malého a středního podniku a skutečný majitel u společností, které byly vlastněny prostřednictvím listinných akcií na majitele, odpověděla specialistka státní banky ČMZRB Marie Lafantová pouze obecným konstatováním. “V souvislosti s naplňováním požadavků zákonů AML byli žadatelé posuzováni z hlediska jejich přijatelnosti včetně posuzování skutečného majitele,” uvedla.

Analýzu nyní zkoumá Evropská komise. Marc Lemaître, generální ředitel direktoriátu pro regionální a městskou politiku, popřel, že by sama Evropská komise měla k poskytování dotací v České republice uvolněný přístup. Zároveň chce celou analýzu pečlivě vyhodnotit při uzavírání operačního programu, ze kterého byly záruky poskytnuty.

Z analýzy mimo jiné také vyplynulo, že záruky za 4,3 miliardy získaly projekty v oblasti solárních fotovoltaických elektráren a jiných energetických projektů.

Mezi příjemci, u nichž je vlastnická struktura dohledatelná, byla například a společnost Renoenergie a.s. Její většinový vlastník byl Miroslav Dvořák, někdejší šéf státního Letiště Praha. V roce 2009, kdy obdržel od státu 60ti milionovou záruku na fotovoltaickou elektrárnu Troskotovice, působil na pozici manažerské pozici státního podniku Český aeroholding a.s., kde inkasoval stamilionové odměny.

U projektů, kde je těžké dohledat konečného vlastníka a tím potvrdit status malého a středního podniku, je například Solární park Mimoň společnosti North Energy a.s. Stát se mu zaručil 72 miliony korun. Za projektem stojí skupina Natland, která byla v médiích spojována s Romanem Janouškem a Tomášem Hrdličkou. Skupina i oba lobbisté to ale opakovaně popřeli.

Aktualizace článku: Formulace v posledním odstavci, že za projektem Solární park Mimoň stojí skupina Natland není pravdivá. Správná formulace je, že společnost Natland dle výpisu z veřejného rejstříku stála za projektem k  datu podání projektové žádosti o podporu z programu Záruka.  Za nepřesnost se omlouváme.

Pročtěte si ZDE detailně, na základě čeho autor analýzy dospěl ke spojení projektu s Natlandem.

Článek je součástí projektu, který podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.