Bývalý ředitel civilní rozvědky Petr Mlejnek zasazuje válku, kterou rozpoutali teroristé z Hamásu napadením Izraele, do kontextu celosvětové politiky.
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem je vepsán do širšího kontextu aliancí, které se vyvinuly během války mezi Ruskem a Ukrajinou. Západní spojenci USA a Ukrajiny (stejně jako oficiální Kyjev) podporují Izrael, zatímco spojenci Ruska jako Írán a Severní Korea pomáhají Hamásu. Jinými slovy, hlavní mocnosti jsou na opačných stranách ve stále větším počtu ozbrojených konfliktů v různých regionech Země. A Spojené státy se ocitají tváří v tvář čtyřem vážným protivníkům najednou: Rusku, Íránu, Severní Koreji a Číně, což lze považovat za nejvážnější zahraničněpolitickou výzvu pro Ameriku přinejmenším od korejské války.
Ilustrace: SHutterstock.com
Válka Izraele proti Hamásu je navíc vnímána jako nový bod napětí v řadě konfliktů, kterou světu zasadila anexe Krymu v roce 2014 a totální agrese proti Ukrajině v roce 2022. Po této události následovala jednodenní válka o Náhorní Karabach. Stojí za povšimnutí, že ve všech třech případech Západ nedokázal zajistit, aby byly respektovány jeho zájmy. Z toho mnozí odborníci vyvozují, že západní svět v čele se Spojenými státy ztrácí své pozice, což znamená, že „rostoucí mocnosti“ reprezentované Čínou, Íránem nebo Ruskem dostávají příležitost se mu postavit (přibližně tak je nejobecněji popsán mechanismus válek, známý jako „Thúkydidova past“).
Úspěšné udržení Asada u moci v Sýrii Ruskem, nepotrestaná absorpce Krymu a následná válka proti Ukrajině a šíření íránských myšlenek na Blízkém východě jsou považovány za články ve stejném řetězci selhání západního odstrašování. Podobně řada lokálních konfliktů ve 20. století vedla k vypuknutí první a druhé světové války, způsobené neschopností udržet rovnováhu sil v Evropě.
Nicméně podle všech analýz pravděpodobnost globálního, nikoli regionálního konfliktu zůstává poměrně nízká.