Finanční správa čelí další kritice z přílišné horlivosti a necitlivosti při vybírání daní. Ředitel finanční správy Martin Janeček pod tlakem veřejnosti rozhodl o prověrce na olomouckém finančním úřadě, který v rámci kontrol EET požadoval doklady od hostiny i od svatebčanů, byť oslavu uspořádali doma. Naopak v případě nezákonných zajišťovacích příkazů, které v několika případech zničily soukromé firmy, ministerstvo financí nadále odmítá říct, kdo a zda vůbec bude potrestán.
Už bezmála měsíc odmítá ministerstvo financí odpovědět na otázku, kdo přesně a jak bude potrestán za vydání zajišťovacích příkazů proti firma LIJA. Soud nyní příkazy pravomocně zrušil a označil jejich vydání za nezákonné. Firmě už to ale nijak nepomohlo, v mezičase skončila v insolvenci.
Jak tehdy poznamenal předseda rady Unie daňových poplatníků ČR Ondřej Lichnovský, odpovědnost musí nést i konkrétní úředníci.
“Ona nezákonnost kroků finanční správy je nyní spojena s právem na náhradu škody. Škody, kterou by z logiky věci měli alespoň do výše čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku nést konkrétní úředníci. Přitom první možnost k uplatnění tohoto regresního nároku se otevírá již v souvislosti s aktuálním rozsudkem Nejvyššího správního soud ve věci firmy LIJA. Ten totiž státu přikazuje zaplatit společnosti LIJA a.s. náhradu nákladů řízení ve výši 10 200 Kč. Opět tyto ponese výhradně stát, aniž by se někdo zamyslel nad tím, zda tyto nemají nést i chybující úředníci?,” uvedl Lichnovský.
Redakce Neovlivní.cz proto už 13. září zaslala na ministerstvo financí dva dotazy:
1. Kdo konkrétně za postup finanční správy ponese odpovědnost? Jaká bude?
2. Co přesně vyvodíte z tohoto konkrétního případu?
Ani přes dvě urgence reakce nepřišla. Teprve poté, co redakce kontaktovala ministryni Alenu Schillerovou, poslal její úřad vyjádření. Nijak v něm ovšem neodpovídá na položené dotazy ohledně konkrétní odpovědnosti. Obecně opisuje zákon, který stanovuje podmínky pro odškodnění.
“Nárok na náhradu škody se posuzuje podle Zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vždy přitom musí být splněny všechny tři základní podmínky pro přiznání náhrady škody, a to: 1) Existence nezákonného rozhodnutí dle § 8 odst. 1,2 ZOŠ nebo nesprávného úředního postupu dle § 13 odst. 1 ZOŠ. 2) Existence škody či nemajetkové újmy. 3)Existence příčinné souvislosti mezi 1) a 2). Po případném uspokojení nároku poškozenému může Ministerstvo požadovat po příslušných úřednících regresní úhradu dle § 16 až 18 ZOŠ, přičemž vždy zkoumá zejména míru zavinění dotčených úředníků. Žádost o odškodnění by se v tomto případě adresovala Ministerstvu financí, které její odůvodněnost posoudí a teprve poté se účastník může obrátit na soud. S přáním pěkného dne, Mgr. Jakub Vintrlík,” stojí v mailu z ministerstva.
Redakce Neovlivní.cz na odpovědích trvá, na ministerstvo proto tento týden znovu poslalo totožné otázky.
“Dohlídka bude provedena v reakci na aktuální medializované pochybnosti o zákonnosti a správnosti postupu v agendě elektronické evidence tržeb na tomto finančním úřadě,” uvedl mluvčí finanční správy Petr Habáň.
Jak dodala Schillerová, pokud se prokáže překročení zákonných kompetencí, vyvodí z kauzy personální důsledky.
V praxi lze ale očekávat stejný výsledek jako v případě zajišťovacích příkazů. I když hned u několika vydaných příkazů soudy pravomocně rozhodly, že jsou nezákonné, finanční správa odmítá viníky potrestat.
A dál polemizuje i se samotnými rozsudky soudů. “Vyvolává to otázku, zda nedochází k posouvání hranice vydávání zajišťovacích příkazů, aniž by byla tato změna řádně zdůvodněna a především aniž by byla vypořádána dosavadní judikatura, či stěžejní námitky Odvolacího finančního ředitelství,” stojí například v jedné z veřejných reakcí finanční správy na prohraný soudní spor.
