Firmy straší lidi korporátní mluvou. Chyba, říká tvůrce receptů pro úspěšný byznys

Zkušenosti s řešením velkých otázek firemních strategií sbíral v největších světových korporacích – například jako bývalý Vice President americké společnosti Target Group. Ví mnohé o tom, jak funguje byznys a jak nejlépe využít jeho schopností ve prospěch komunity. Daniel Duty.

Do Prahy přijel americký byznysmen původně kvůli Pride Business Forum, nakonec však na pozvání nevládní platformy Byznys pro společnost uspořádal ještě neformální snídani pro vybrané české manažery, aby se s nimi podělil o pár vizí, jak budovat dlouhodobě úspěšnou firmu.

Daniel Duty během snídaně v Praze. Foto: Byznys pro společnost

Daniel Duty během snídaně v Praze. Foto: Byznys pro společnost

Přesně takový je Daniel Duty, dnes ředitel společnosti Conlego. Nevynechá příležitost propagovat myšlenky, kterým věří.

Společnosti DeadLineMedia, vydavateli deníků Neovlivní.cz a Czleader, poskytl velký profilový rozhovor, z něhož vám nyní předkládáme vybranou pasáž. Kompletní rozhovor si na Czleaderu můžete přečíst zde ».

DLM: Vysvětlete to laikovi: Proč je pro firmu důležité být sociálně zodpovědnou, má to nějaký smysl?

Myslím si, že je to důležité pro přežití té společnosti. Nejen, že to víc a víc vyžadují zákazníci a zaměstnanci. Firmy do budoucna nezískají správné lidi, aby pro ně pracovali, pokud nebudou sociálně zodpovědné. A nové talenty jistě potřebují. A stejně tak si nezískají lidi, aby kupovali jejich produkty, pokud nebudou sociálně zodpovědné. Svět se zkrátka takto mění.

A pak je tu druhý aspekt: Firmy mají ze světa kolem sebe ohromný prospěch, z toho, co jim poskytuje. Proto je důležité, aby to světu, který jim pomohl k úspěchu, vracely.

Důvodů, aby se podniky angažovaly v oblasti společenské zodpovědnosti, je mnoho. Umožňuje jim být inovativnější, konkurenceschopnější a produktivnější. Tedy věci, které jsou pro byznys důležité.

DLM: Existují ale společnosti, které se CSR nezabývají. Ve Spojených státech jsou tím proslulí bratři Kochovi, jedni z nejbohatších Američanů, jejichž firmy jsou aktivní především v oblasti ropného průmyslu. Zjednodušeně jim stačí, když ovlivní politiky. A nezdá se, že by to pro ně bylo neudržitelné…

Koch Industries patří ke společnostem, které konzumenti prakticky neznají, které jsou schopny schovat se za korporátní masku. A pravděpodobně necítí žádný tlak se změnit. Nicméně i oni investují velké peníze do politických neziskových organizací a think-tanků, takže to téma pro ně do jisté míry důležité být musí. Když se bavíme o vlivu, kdo má schopnost takové společnosti ovlivňovat? Myslím, že by stálo za to se nad tím zamyslet, protože to asi nebude dennodenní zákazník, ale můžou to být jiné společnosti obchodující s nimi. Takže další krok by mohl být, že tito obchodní partneři jim mohou říct “hej, bylo by zapotřebí, abyste se více věnovali CSR”.

DLM: Češi jsou obecně skeptičtí a konceptu CSR příliš nedůvěřují. Jak je přesvědčit, že odpovědnost firem je jim prospěšná?

Jsem přesvědčen, že firmy by měly být transparentnější a autentičtější v těch oblastech, kde se angažují. Měli by v zásadě otevřít účetnictví a říct: “Toto děláme, tolik na to dáváme peněz a takový to má dopad“. A pokud to žádný kladný dopad nemá, tak přiznat, že to nefunguje, znovu nad tím popřemýšlet, nebo zkusit něco nového. Myslím si, že upřímností k lidem získají důvěryhodnost.

Mám pocit, že lidé mají mnohdy z korporací strach. A když ty firmy vydávají oficiální prohlášení, tak člověk přemýšlí: “Co tím vlastně chtěli říct, co to pro mě znamená?” Protože to není autentické, je to, jak my říkáme, korporátní mluva. Společnosti musí pochopit, že je v jejich zájmu se takových metod vzdát, aby byly důvěryhodné. Pokud budou pokračovat v korporátních metodách, nebudou transparentní, neotevřou účetnictví a neukáží, že dělají věci jinak, pak si člověk řekne: “A skutečně to dělají?” Chce-li být firma věrohodná, musí se stát partnerem lidí. A musí umět třeba i kritickým nevládním organizacím ukázat, co a jak dělá.

DLM: Někdy mám pocit, že firmy vnímají CSR jako něco módního, něco, v čem zrovna musejí být aktivní. Protože lidé o tom mluví. Má vlastní zkušenost ale je, že v zájmu ochrany profitu pak ty samé firmy krátí rozpočty právě v kapitole “Společenská odpovědnost”.

Daniel Duty

Daniel Duty na červeném koberci. Foto: Twitter DD
• Vystudoval mezinárodní vztahy na vídeňské univerzitě, politickou vědu na University of Illiois a práva na The George Washington University Law School.
• Pracoval jako legislativec v americkém Senátu, poté působil jako prokurátor u Americké mezinárodní obchodní komise, kde vyšetřoval obvinění z nekalé dovozu zboží do USA.
• Poté se víc zaměřil na kaučing a poradenství, založil si firmu Daniel Duty Negotianons, kde působil tři roky. Poté přešel ke General Mils, kde pracoval jako korporátní poradce. V roce 2002 nastoupil do společnosti Target, postupně se stal viceprezidentem firmy. Na starosti měl CSR. Odešel v roce 2015, V založil vlastní konzultantskou firmu Conlego.
•  Je světově ceněným expertem na společenskou odpovědnost firem, strategická partnerství a komplexní firemní řešení. Je autorem řady odborných statí na toto téma.
• Hovoří německy, mezi jeho záliby patří jízda na kole, umění a architektura, je náruživým cestovatelem a rád ochutnává místní kuchyni.

Pokud navštěvujete konference, kde se scházejí zástupci firem, tak o CSR je čím dál větší zájem. Velké vůdčí korporace, které investují do trvale udržitelného byznysu, vytvářejí prokazatelné sociální a ekonomické hodnoty.

Když sponzorujete třeba nějaký event, je za tím nějaká velká byznysová hodnota? Pravděpodobně ne. Možná právě takto přemýšlející firmy pak pochybují: “Je zapotřebí do toho vůbec investovat?” Souhlasím s vámi, že mnoho lidí na tento trend naskočilo, avšak nepřišli na to, jak to dělat správně. Ti možná výdaje do této oblasti budou krátit.

Pokud by si to vše ale promysleli znovu a odhalili tu příležitost pro svůj růst, myslím, že by investovali rádi. Tudíž společnosti, které opravdu CSR chápou a přijdou na to, jak ho využít ve svůj prospěch k vytvoření byznysových hodnot, ty budou v investicích pokračovat a rozšiřovat je.

Bavíme se o firmách, jejichž vůdčí osobnosti, výkonní ředitelé, věří, že odpovědnost vůči společnosti je role, kterou byznys musí hrát. Třeba společnost Target nedávno změnila misi firmy, aby kladla větší důraz na společenskou odpovědnost. Je to teď pevně zakořeněné ve všem, co ten podnik dělá.
Tudíž já jsem přesvědčen, že budeme svědky růstu investic do CSR.

DLM: Dlouho jste pracoval pro Target, byl jste právě za tuto oblast zodpovědný. Co jsou tedy ty úspěchy, které to firmě přineslo?

Za prvé, Target neměl vůbec žádnou strategii v oblasti CSR. Bylo tam mnoho různých skupin, které ve světě dělaly pěkné věci. Ale nedělaly je způsobem, který by nám umožnil využít kolektivní sílu celé organizace a mít tak větší dopad. Takže asi největší výsledek bylo právě toto – vytvoření jednotné strategie pro celou společnost. Která určí, kam investovat, stanoví jasné a vůči veřejnosti otevřené cíle, za které je společnost zodpovědná. A pak najde způsoby, jak to propojit s byznysem. V tuto chvíli jsme stále ještě na začátku, takže teprve v budoucnosti uvidíme, jak to skutečně zafungovalo.

V Targetu jsme si určili cíle ve třech oblastech. První se točila kolem zdraví a blaha zákazníků, zejména u jídla a fyzických aktivit. Druhou byla snaha vytvořit víc otevřenou, rozmanitou a rovnoprávnou firemní kulturu. A posledním pilířem bylo zjistit v každé komunitě, kde Target působí, jaká je její nejdůležitější potřeba – a pak navrhnout, jak ji pomůžeme vyřešit. Když se vše provede správně, dopady těchto plánů budou ohromné. A já se vsadím, že to bude fungovat dobře. Za ty roky se nám podařilo velmi změnit způsob, jakým nejen Target, ale i jiné korporace o těchto tématech přemýšlejí.

DLM: Zmínil jste téma inkluze, rovnoprávnosti. Důležité téma, třeba kvůli skutečnosti, že 50 procent populace tvoří ženy, ale jejich platy nejsou zdaleka srovnatelné s těmi, které dostávají jejich mužští kolegové. I postup do vysokých manažerských pozic je pro ženy velmi obtížný. Co to ale firmě přinese, když se bude více věnovat rovnoprávnosti a diverzitě (rozmanitosti v pracovním prostředí – pozn. red.)?

Diverzita je pro byznys extrémně důležitá. Každý přece chce mít jistotu, že probral všechny relevantní pohledy a názory na strategické plány. Nebo na nový produktový nápad či způsob, jak věci vyrábět.
Každý z nás má svým způsobem jedinečné zkušenosti – a to je diverzita. Ať už to, kde jsme vyrůstali, kam jsme chodili do školy, naše kultura nebo barva pleti, naše orientace. Už dnes nejúspěšnější společnosti jsou ty, které využívají co nejrozmanitější pohledy co nejširší skupiny lidí. Protože vycházíte-li pouze z jednoho způsobu myšlení, rychle ustrnete, nebudete konkurenceschopní.

Ale pozor, přivést do firmy různorodé skupiny lidí je jen první krok. Nestačí říct: „Hej, podívejte, jak jsme strašně různorodí“. Klíčové je: Mají tito různorodí lidé taky své místo u stolu? Jsou skutečně začleněni do dění ve společnosti?

Viděl jsem mnoho firem, jejichž čísla diverzity vypadala pěkně: 50 procent žen a tak dále. Ale ty ženy neměly žádný vliv, žádnou moc. Pro mne je skoro důležitější, jak vytvořit inkluzivní prostředí, ve kterém lidé mohou přispět se vším, co přinesou. Kde se nemusí schovávat, kde se nemusí chovat jinak, než jací skutečně jsou, kde mohou plně sdílet své zkušenosti u stejného stolu.

Teprve v tu chvíli to společnosti skutečně přináší užitek, protože produktivita těch lidí ohromně vzroste. Vynořují se nové nápady, jak věci dělat. Což je životní míza společností, pomáhá jim se pořád rychleji a rychleji se měnit, být inovativní, být na špičce ve svém oboru.

Pokud vyloučíte tři čtvrtiny obyvatelstva z možnosti přispívat, pravděpodobně ztratíte v mnoha ohledech inovativní nápady. Myslím, že to si firmy dnes nemohou dovolit.

Další profilové rozhovory na Neovlivní.cz:

» Šéfka RYORu Eva Štěpánková: Nejsme ovce, abychom si nechali všechno líbit
» “Nepustila jsem peníze z ruky”. První žena hokejového MS promluvila o zákulisí šampionátu
» Eliška Wagnerová: Normální policajt neví, čeho je symbol šibenice? To mě bere ďas
» Žít Brno? Sluníčkářská strana na vysokou politiku nestačí, říká Matěj Hollan
Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít