© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Jan Beroun odchází z čela vojenského zpravodajství, nejvážnějším kandidátem je Petr Bartovský.
Jan Beroun, který po deseti letech opouští post ředitele největší tuzemské zpravodajské služby, dostal podle informací Neovlivní.cz nabídku dál pracovat pro stát. Konkrétně pro polostátní gigant ČEZ.
Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Zdroj: vzcr.cz
Informace o nabídce redakce získala ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. “Ta nabídka práce pro ČEZ je na stole. Záleží už jen na Berounovi, jestli na to přistoupí,” uvedl jeden ze zdrojů.
ČEZ má sice svého bezpečnostního šéfa, kterým je rovněž bývalý dlouholetý zpravodajec Daniel Rous. Současně ale s chystanou dostavbou elektrárny v Dukovanech vzniká v ČEZ prostor pro nové pozice.
Oficiálně nabídku nového angažmá nikdo nekomentuje, ke svému ochodu se nevyjadřuje ani sám Jan Beroun.
Jak už jsme popsali v únorovém časopise Neovlivní.cz, mandát mu končí až na podzim, nakonec má ale odejít už před prázdninami. Ministryně obrany Jana Černochová hodlá jako hlavního kandidáta poslancům výboru pro obranu představit dlouholetého armádního zpravodajce Petra Bartovského.
To, že ministryně Berounovi mandát neprodlouží, bylo jasné už několik měsíců. Bezpečnostní experti spojení se současným vládním kabinetem mu nikdy plně nedůvěřovali, byl v jejich očích příliš spojený s bývalým premiérem Andrejem Babišem.
Berounova pozice navíc dostala vážné trhliny právě kvůli sporům s ministryní obrany Černochovou, které jsme popsali loni v červnovém časopise Neovlivní.cz v textu Vzpoura generálů. Šlo tehdy o rebelii v čele s Karlem Řehkou, který dokonce premiérovi kvůli sporům s ministryní nabídl rezignaci.
„S ministryní mají problém i jiní podřízení než ti z generálního štábu. Součástí ‚antibloku‘ je i část lidí z civilní části ministerstva. Černochová také podle informací redakce přišla o svého dlouholetého spojence, šéfa vojenských zpravodajců Jana Berouna. Ministryně totiž podle zákulisních informací přišla na to, že jí Beroun v konkrétních situacích neřekl vše,“ napsali jsme s tím, že nevraživost je oboustranná.
ČTĚTE TAKÉ: Kdo nahradí Berouna v čele vojenského zpravodajství
Pokud by Beroun nabízenou pozici v ČEZ přijal, byl by to v kontextu dosavadní praxe unikát. V podstatě od devadesátých let totiž politici řeší, že se stát s podobnými situacemi nedokáže vypořádat: “vypouští” své bývalé zaměstnance vybavené spoustou strategických informací do civilu a zpravidla se nijak nesnaží zavázat si jejich loajalitu nabídkou dalšího uplatnění ve státní správě.
O lidi se zkušeností ze zpravodajských služeb je přitom v byznysu mimořádný zájem. Prakticky každá významnější firma někoho takového zaměstnává. Naopak ve většině demokratických zemí se stát o špióny v postavení ředitelů či náměstků postará: mimo jiné i proto, aby se snížilo riziko, že dotyčný přejde na “druhou stranu” a zneužije své znalosti či informace proti státu.
Ale čeští politici to za uplynulých třicet let vyřešit nedokázali. Jen o tom mluvili. A to jak politici z levicových vlád, tak ti z pravicových.
Důsledky byly zřejmé: bývalý šéf BIS Karel Vulterin skončil po odchodu ze státních služeb jako ředitel kasina. Bývalý šéf vojenských zpravodajců Miroslav Krejčík zase obratem nastoupil do služeb tehdy vládní sociální demokracie. Na pracovní úřad se byl kdysi přihlásit i bývalý šéf rozvědky Karel Randák. “Práci zatím nemám, byl jsem i na pracovním úřadě, ale nakonec jsem se rozhodl, že si zaměstnání najdu sám,” komentoval to tehdy Randák.
Zdroj náhledové foto: Vojenské zpravodajství