Nový šéf vojenského zpravodajství: kandidátem je dlouholetý armádní důstojník

Ministryně obrany Jana Černochová hodlá nahradit Jana Berouna Petrem Bartovským.

Další díl velkého bezpečnostního třesku, který jsme popsali v únorovém časopise Neovlivní.cz, je tu: na spadnutí je výměna v čele vojenského zpravodajství.

Současný šéf služby Jan Beroun, který se dostal do funkce z rozhodnutí politiků Babišova hnutí ANO, končí po deseti letech služby. Jak už jsme popsali, ztratil důvěru současné ministryně obrany Jany Černochové. Mandát Berounovi končí až na podzim, nakonec ale odejde dřív.

V čele služby jej má podle dvou na sobě nezávislých zdrojů Neovlivní.cz nahradit dlouholetý zpravodajský důstojník Petr Bartovský.

“Je nejvážnějším kandidátem. Proti jeho jménu nic nenamítají ani koaliční partneři ve vládě,” uvedl jeden ze zdrojů obeznámený s výběrem nového šéfa vojenských zpravodajců.

Oficiálně zatím výměnu v čele vojenského zpravodajství nikdo z politiků komentovat nechce. Jméno nástupce generála Berouna totiž musí Jana Černochová nejprve projednat na uzavřeném zasedání sněmovního výboru pro obranu. 

Petr Bartovský má za sebou dlouholetou kariéru v armádě. U vojenského zpravodajství slouží od roku 2001. Má za sebou misi KFOR v Kosovu a EUFOR v Bosně, u vojenského zpravodajství se vypracoval z operativní funkce v Olomouci na vrchol vojenské kontrarozvědky. Nyní je šéfem Úřadu vojenské kontrarozvědky.

---

ČTĚTE TAKÉ: Velký bezpečnostní třesk. Koho se chystá vyměnit Fialova vláda

---

Petr Bartovský tedy prošel jak operativou, tak manažerskými pozicemi. Osobně podle svých spolupracovníků řídil řadu zpravodajských operací zejména proti ruský službám, má respekt v domácí i mezinárodní zpravodajské komunitě. Jeho výhodou jsou zkušenosti s monitoringem akvizičního procesu armády, což se hodí v době zvyšování obranyschopnosti země.

Vojenské zpravodajství, tedy armády zpravodajské služby, je největší tajnou službou v České republice. Její příslušníci mají za úkol poskytovat strategické informace v oblasti obrany. Význam služby vzrost po vpádu Vladimira Putina na Ukrajinu, kdy armádní špioni poskytují politikům informace z rusko-ukrajinského konfliktu. Služba se také podílí na české pomoci napadené Ukrajině.

Odchod Berouna je dovršením bezpečnostního třesku, který spustila Fialova vláda. Nejprve se vyměnil šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů, následně ředitel NBÚ a nyní tedy přichází na řadu vojenské tajné služby.

Jména jejich ředitelů přitom veřejnost vlastně ani moc nezná. O existenci úřadu, který řídí, se zpravidla dozvědí jen v případě nějakého průšvihu. Ředitelé tajných služeb, GIBS i Národního bezpečnostního úřadu přitom patří mezi nejmocnější postavy ve státě, které disponují řadou citlivých informací. Všechny vlády se tak snaží obsadit tyto posty lidmi, kterým mohou věřit.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com