Exšéf špionů: Kreml očekává růst ekonomiky. Dá se tomu věřit?

Kremelská prognóza vychází z očekávání, která nezohledňuje ekonomickou realitu, píše ve své analýze bývalý šéf rozvědky Petr Mlejnek.

Ruská ekonomika má podle kremelských úřadů zářnou budoucnost. I přes válku by měla v příštích letech růst a rozvíjet se a Rusové by měli bohatnout. Letos se takové plány mohou splnit, ale už není důvod k dalšímu optimismu a sny o dobrém životě zůstanou sny.  

Podle vydané ekonomické prognózy  a sdělení ministra hospodářství Maxima Rešetnikova, vše co je potřeba, poroste, a to nejen letos, ale i v příštích třech letech až do roku 2026. HDP letos poroste o 1,2 % a poté růst zrychlí na 3 % v roce 2026 a to hlavně kvůli obnovení spotřebitelské poptávky. Poptávka poroste v návaznosti na mzdy a příjmy obyvatel a úvěry. Nezaměstnanost neporoste (zůstává na historickém minimu 3,5 %) a rubl neklesne (78,8 rublů za dolar v průměru v roce 2026). Klesne pouze inflace: letos o 5,3 % a od roku 2024 o 4 %, jak uvádí ruská centrální banka.

Tyto údaje jsou důležité, protože jsou základem pro sestavení rozpočtu, posouzení jeho příjmů a výdajů. Čím silněji ekonomika roste, tím více daní se vybere, a proto lze plánovat více výdajů. 

Dá se prognóze věřit?

Podle vědců, kteří zkoumali dopad konfliktu na ruskou ekonomiku, měla sama o sobě rozsáhlá invaze na Ukrajinu ubrat 4,4 procentního bodu z růstu HDP i bez sankcí. Ukázalo se, že je to ještě více. Loňský pokles ekonomiky činil 2,1 % místo předválečného růstu 3 %.

Zatím vše, co se děje s Ruskem, odpovídá scénářům, podle kterých se vyvíjel osud ekonomik jiných zemí, které spadaly pod mezinárodní sankce. Jevy, které se zdály netypické, jako je rychlé posilování rublu nebo celkově omezený pokles HDP, jsou typické pro země, na které byly uvaleny sankce, a mezi nimi je mnoho ekonomik založených na vývozu zdrojů. Sankcemi je možné omezit dovoz, ale suroviny dál proudí na světové trhy. To vede k výraznému posílení reálného kurzu a v tuto chvíli omezuje pokles HDP.

Navíc se ukázalo, že ruská ekonomika není tak silně integrovaná do té globální. Proto poté, co se Rusko zotavilo z prvního sankčního šoku, dostala ekonomika silný impuls z rozpočtu, díky vyšším příjmům z prodeje surovin. Ruské výdaje loňského roku se zvýšily o několik bilionů rublů a ekonomika zrychlila, ale stejně rozpočet skončil v deficitu.

Hlavním problémem určujícím budoucnost ruské ekonomiky jsou samozřejmě příjmy z exportu ropy a ropných produktů. Rozpočtové příjmy jsou ze 40% kryty z prodeje nafty a plynu. Výpadek se na tento rok odhadují na 108 mld USD, což je výpadek rovnající se 1/4 celkového rozpočtu, nebo chcete-li rozpočtu ministerstva obrany.

Druhý zdroj příjmů, se kterým prognóza počítá je vyšší výběr daní od obyvatelstva. Podle materiálu příjmy obyvatel porostou a lidé utratí část loňských úspor. Ruští ekonomové logicky vsadili na ekonomický růst kvůli obnově spotřeby, která loni zkolabovala. Alexander Isakov, hlavní ekonom pro Rusko z Bloomberg Economics, upozornil na skutečnost, že loni byl podíl mezd ve struktuře HDP nejnižší od roku 1995  39,6 %. V roce 2023 se tento podíl vrátí k průměru za posledních 10 let asi na 45 %, tedy další důvod očekávat, že rok 2023 bude rokem spotřeby.

Kvůli emigraci, mobilizaci, ekonomické restrukturalizaci a demografickým problémům v Rusku je personální krize, takže platy porostou. Neklesnou ani sociální platby v předvolebním roce, ruští ekonomové proto považují prognózu příjmů obyvatel za oprávněnou, jenže nepočítají s tím, že Rusové mohu omezit svoji spotřebu a budou prostě šetřit. V situaci nejistoty se podnikání rozhoduje, zda investovat nebo ne, obyvatelstvo se rozhoduje zda konzumovat nebo ne. 

Z mého pohledu kremelská prognóza vychází z očekávání, která nezohledňuje ekonomickou realitu. Realismus prognózy se týká pouze letošního roku. Předpokládaný hospodářský růst o 2 % a více v letech 2024–2026 nezohledňuje nedostatečný přístup k některým technologiím, externím trhům a dalším problémům. Fiskální stimul, který v posledních měsících zrychluje ekonomiku, vysychá, svou roli bude hrát i demografie.

Použití nafouknutých temp růstu pro rozpočtové účely může vést k nafouknutým očekáváním příjmů. To bude mít za následek revizi rozpočtu Ruska, což, ale není nic neobvyklého. Je jasné, že v předvolebním roce Putin neomezí výdaje na důchody a sociální politiku, už vůbec nemůže omezit výdaje na válku, takže to bude mít za následek vyšší daňové zatížení podnikatelů a obyvatel. V důsledku toho dojde k praktické  likvidaci střední třídy ruské populace.

Autor Petr Mlejnek je bezpečnostní expert, pracoval roky v tajných službách a armádě, kde působil jako výsadkář. Ze státních služeb odešel loni z pozice šéfa civilní rozvědky, nyní pracuje pro české zbrojaře.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com