Letní speciál: Kam až nás zavede věda aneb jsme moderní racionální stádo

Rozhovory s mladými vědci Kateřinou Falk, Hanou Macíčkovou Cahovou, Petrem Kohoutem, Zuzanou Musilovou a Petrem Sedláčkem a analýza Michala Komárka.

Myslím, že tak neosobní, exaktní, těžko přístupné téma, jako je věda, zasluhuje osobní přístup. Zkusím. Kdysi jsem býval profesionálním teoretikem vědy. Na půdě Akademie věd. Ano, i taková profese existuje, věřte nebo nevěřte. Zároveň jsem ale vždy sympatizoval s emotivními kritiky vědy, filozofy, kteří inspirovali hippies a tvrdili, že věda deformuje náš vztah ke světu. Že z nás dělá zdánlivě racionálně uvažující, ale velmi snadno manipulovatelné bytosti. Věříme ve vědu. Sami jí nerozumíme. Věříme těm, kteří tvrdí, že jí rozumí. Jsme moderní racionální stádo.

Líbí se mi legenda o prozření geniálního matematika a později filozofa Blaise Pascala. Pascal si už jako dítě sám odvodil základy matematiky a zformuloval nějaké zákony. Také to byl později trochu floutek, normální světský chlapík. Když ale jednou za bouřky na koni přejížděl most, udeřil blesk přímo pod kopyta jeho koně. Pascal to bral jako znamení. Stal se hluboce věřícím křesťanem. A filozofem.

Podle mě poslání příběhu nespočívá v tom, že se z floutka stal věřící křesťan. Nejsem si jistý, co je lepší. Podstatné je, že začal jinak uvažovat o světě. A svém místě v něm.

Byl jedním ze zakladatelů moderní vědy. Ale pak začal říkat, že tenhle moderní svět „zní dutě“. Chybí mu cit, emoce. Věda ho vyprázdnila.

HLEDÁNÍ METODY

Za to vyprázdnění mohl další Francouz, filozof a matematik René Descartes. Neviděl bych v tom ovšem nějaké francouzské spiknutí proti přirozenosti. Jsou tu i další spoluzakladatelé moderní vědy, třeba Ital Galileo nebo Angličan Newton.

Descartes měl oprávněný pocit, že moderní vědění potřebuje nějaké nové pevné základy. Za předcházející staletí se toho navršilo mnoho a nebyl v tom žádný zjevný systém. Různé filozofické systémy, různé ideologie, více méně náhodná pozorování… Chyběla tomu společná metoda.

Když Descartes přemýšlel o tom, jak to změnit, dospěl – zjednodušeně řečeno – ke své slavné tezi „myslím, tedy jsem“. Rozhodl se, že celý systém musí vystavit tak říkajíc od píky sám. To, co kolem sebe viděl, bylo nereformovatelné.

A tak ve svém spisku Rozprava o metodě opravdu položil základy moderní vědy: Metoda, kterou musí myslící člověk použít, aby vědění dostalo pevný základ, je metoda matematická.

A byl změněn svět!

DUTÝ SVĚT PÁNA A VLÁDCE PŘÍRODY

Počínaje Descartem, Galileim, Newtonem… se svět v očích vědců a posléze i školáků začal proměňovat v matematické rovnice. Moderním generacím to už většinou přijde sice možná trochu abstraktní, ale samozřejmé. Je to nicméně zásadní změna.

Člověk přestává brát vážně klamavá pozorování živé přírody a hledá nevyvratitelné zákony formulované prostřednictvím čísel. Jak je hledá? Nezbývá mu nic jiného než se z přírody vyčlenit, udělat krok stranou. Nahradit přirozený pohled na přirozený svět pohledem a myšlením matematika, který ten povrchní nános přirozenosti rozhrnuje a objevuje pod ním matematicky zachytitelné konstanty.

Poskytuje mu to základ nové neobyčejné moci. Pokud se mu podaří ty přírodní zákonitosti skutečně objevit a popsat, bude moci přírodu ovládat v mnohem větší míře. Už nebude muset spoléhat na náhodná měnící se pozorování.

Descartes také říká, že člověk se stává „pánem a vládcem přírody“.

A to už je docela hrozivé proroctví o moderní společnosti.

Zní dutě.

Přesto všechno špičkovou vědu potřebujeme. Proč? Detailní analýzu Michala Komárka najdete v Letním speciálu Neovlivní.cz v sekci PŘEDPLATNÉ.

Součástí speciálu jsou i rozhovory s mladými vědci, kteří jsou už dnes špičkami ve svém oboru. Jsou to:

HANA MACIČKOVÁ CAHOVÁ: Nový zázračný lék věda najde. Možná díky klobouku, co nosí molekuly

Peněz v české vědě je dost. A dá se tu dělat opravdu excelentní výzkum. Jen se musí chtít,“ říká velmi rozhodně v rozhovoru pro časopis Neovlivní Hana Macíčková Cahová, vedoucí juniorské skupiny chemické biologie na Ústavu organické chemie a biochemie.

Máloco novináře zaskočí tak, jako když si někdo z vědecké obce nestěžuje na nedostatek financí. Zvlášť když několikrát oceněná vědkyně nežehrá ani na plán ministra financí dotace pro vědu a výzkum ještě seškrtat. Podle ní je totiž pes zakopaný jinde než v objemu peněz.

Díky své práci už přepsala učebnice a sesbírala řadu cen. Nobelovu prý nedostane. „Ta patří mnohem bystřejším a geniálnějším mozkům,“ tvrdí a hned stáčí hovor opět ke svému výzkumu, který může trvat ještě mnoho let, než přijde vytoužený průlom.

KATEŘINA FALK: Proč se vyplatí šťourat klackem

Zabývá se laboratorní astrofyzikou, fyzikou plazmatu a lasery. A i když se řadí mezi vědkyně světového formátu, ve veřejném prostoru jste o Kateřině Falk nejspíše slyšeli díky jiným tématům, o kterých se nezdráhá otevřeně hovořit.

Bojuje proti stereotypům, skleněným stropům, za to, aby další žákyně nemusely ve škole poslouchat, že technické předměty nejsou pro holky. A stejně otevřeně pranýřuje třeba způsob rozdělování peněz ve vědě.

Důraz klade na to, aby byla věda za každou cenu užitečná. „Věda nemůže existovat bez chuti dozvědět se, co to udělá, když do toho takhle střelím‘. Já nevím, co to udělá. Teprve na to chci přijít. Je to podobné, jako když dítě někde v lese do něčeho šťourá klackem. Taky neví, co se stane, zda na něj vyleze liška, nebo pár mravenců. V tom je ta záhada. Dítě to nedělá se záměrem objevit techniku zacházení s klackem. A toho se trochu bojím. Když příliš vyžadujeme, aby věda byla užitečná, tak zabíjíme tu její explorativnost. Může se nám stát, že zapomeneme objevovat nové věci.“

Jak to tedy udělat, abychom neztratili možnost objevovat?

PETR KOHOUT: Proč jsou některé houby jedovaté

Na Zemi žijí houby mnoho milionů let, přesto o nich vědci zdaleka nevědí všechno. Dodnes například neexistuje smysluplné vysvětlení, proč jsou některé druhy jedovaté, nebo proč dokonce obsahují psychotropní látky.

Petr Kohout z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR se věnuje dosud ne zcela probádanému vztahu mezi rostlinami a houbami, který je mimochodem pro oba „partnery“ výhodný. Odborně se to nazývá mykorhizní symbióza. Jako jeden z prvních u nás upozornil Kohout na to, že houby mohou ovlivňovat podobu celé krajiny – vytvářejí v půdě hustou síť, která rostliny propojuje, efektivně distribuuje živiny a pomáhá jim vzájemně komunikovat. To má vliv na kvalitu půdy a podobu celých rostlinných společenstev.

ZUZANA MUSILOVÁ: Ryby by na souši viděly asi jako my pod vodou

Hlavním vědeckým zaměřením Zuzany Musilové jsou ryby, respektive jejich evoluční vývoj, díky němuž se mohou adaptovat na různá prostředí včetně temných hlubin oceánů. Zúčastnila se zahraničních expedic i výzkumných stáží po celém světě, publikuje v prestižních vědeckých časopisech, jako jsou Science a PNAS. V Česku založila vlastní výzkumnou skupinu, která se věnuje evoluci rybích smyslů, především zraku.

Pro Zuzanu Musilovou nejsou ryby pouze vědeckým objektem, ale celoživotní láskou, která se projevuje dokonce v jejím šatníku, kde není nouze třeba o trička právě s těmito vodními tvory. Na schůzku ale dorazila v bleděmodrém tričku bez ryby. S úsměvem to omluvila vysvětlením, že nesehnala žádné tričko pro kojící matky s rybou. Zuzana je totiž právě na mateřské se čtyřměsíční dcerou Hedvikou. „Ale těhotenské oblečení jsem s rybou měla; s tou, co se v nebezpečí nafukuje do velké koule,“ směje se.

PETR SEDLÁČEK: Bez pobídek svět nezachráníme

Ekonom Petr Sedláček věří, že věda je klíčem, který může vyřešit největší problémy lidstva – od klimatických změn po ekonomickou a sociální nerovnost. „Nerovnost je pro mě téma ztraceného potenciálu, ztracených zdrojů. A je těžké hledat optimální rovnováhu,“ říká během rozhovoru pro Neovlivní.cz.

Vidět je to třeba právě na liknavém přístupu k těžko zpochybnitelnému faktu, že se planeta otepluje. „Je to nerovnováha mezi generacemi. Té, která klimatickou změnu ‚způsobila‘, se ‚čistá‘ Země už netýká. Ta, která si bude čistou Zemi užívat, tu ještě není. A my, kteří jsme tu teď, to máme zaplatit. Kdo a jak nás k tomu přiměje?“ ptá se Sedláček. Nějaké ekonomické páky by ovšem našel. Pojďme si ho poslechnout.

Rozhovory jsou součástí Letního speciálu Neovlivní.cz, který je k mání v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com